My Fair Lady

Muzikál kde si každý song člověk zamiluje a hlavně je tam Audrey Hepburn se svými úžasnými kostýmy přeměňující se z obyčejné květinářky Lízy Doolittleové, která zrovna nemluví jako dvakrát dobře vychovaná slečna, ve velkou krásnou dámu, která okouzlí i šlechtu. Skoro tři hodiny uběhnou jak nic se všemi těmi krásnými písničkami a vtipnými dialogy a scénami mezi nimi, kde krom krásné Audrey a jejích kostýmů ať už těch prvních květinářských, přes ten úžasný dostihový až po ten plesový a ten růžový exceluje hlavně Rex Harrison a jeho profesor Henry Higgins, který v každém dialogu vymýšlí tak květnaté urážky s úsměvem na rtech, že jinde člověk něco takového neuslyší a navíc v tak krásné angličtině :). K tomu nějaké ty vtipné gentlemanské scény s plukovníkem Pickeringem, scény fonetického výcviku, který musí Líza absolvovat včetně mluvení s pusou plnou kuliček, scény s nejoriginálnějším moralistou v anglii a hlavně scéna na plese, kde se ukáže jak moc se celý ten předchozí trénink vyplatil. Viděly jsme to už asi milionkrát, ale pořád je to prostě nejlepší a nejkrásnější muzikál na světě bez jediného slabého místa, takže jestli snad na světě existuje někdo kdo to ještě neviděl, tak by měl hejbnout tím svým zadkem jak kůň Dover, a rychle na to kouknout :). (14.08.2010)

Jediné, co mě u tohoto muzikálu mrzí, je to, že je nepřeložitelný do češtiny. Nebo lépe, že nepřeložitelný je ten lingvistický efekt, který v originále tenhle v podstatě konverzační muzikál má, a který titulky ani dobrá znalost angličtiny nahradit nedokáží. Také je pravda, že hudební čísla mají velmi málo prostoru, často navazují jedno přímo na druhé a část po plese mi vždy přišla o něco slabší. Ale nižší hodnocení dát přesto nedokážu. (24.11.2005)

Těžko předstírat, že v My Fair Lady je všechno, jak má být. Rex Harrison se "osvědčil" už v divadle a protože Cary Grant profesora Higginse hrát nechtěl, došlo na něj i ve filmu. K mému žalu. Zato s Audrey Hepburnovou se to má tak: v divadle Lízu Dolittleovou hrála Julie Andrewsová a to, že nebyla obsazena do filmu, vyvolalo vlnu nevole u všech od Harrisona až po odborný tisk. Dodnes to nechápu. Řízná Andrewsová by byla jistě přesvědčivá květinářka, ale uvěřili bychom jí přerod v okouzlující princeznu? Zcela určitě ne. Vnitřní křehkost a plachost je to, co dělá z Audrey nejlepší možnou představitelku Lízy. Protože ta hra není o frankensteinovské touze udělat z ordinérní fuchtle zdánlivě slušnou lidskou bytost. Líza taková uvnitř celou dobu je, jen je třeba zbavit ji vnějšího nánosu vulgarity, který se na ni přilepil na ulici. Obávám se, že tento základní omyl profesora Higginse nakazil i tehdejší diváky broadwayské verze, jinak si to neumím vysvětlit. Takže mám-li nějaké výhrady k obsazení, netýkají se Audrey, ale Rexe Harrisona. No, naštěstí to nic nemění na kouzlu filmu. Na těch nádherných nápadech (dostihy v Ascottu, Lízino snění při písni Jen se těš, pane Higgins!...) a vtipných dialozích. 100% (23.02.2003)

Moc dlouhé s nijak extra výbornými, nechytlavými písněmi, přesto však s mojí oblíbenou herečkou Audrey Hepburn. Čekal jsem o něco lepší zábavu a bohužel se mi dostala tato přeceněná nafouknutá nevtipná romance. [5/10] (Warner Bros.) (Technicolor /// Produkce: Jack L. Warner /// Scénář: Alan Jay Lerner podle divadelní hry Pygmalion George Bernarda Shawa /// Kamera: Harry Stradling Sr. /// Hudba: Frederick Loewe /// Oscar: Jack L. Warner (nejlepší film), George Cukor (režie), Rex Harrison (herec), Gene Allen, Cecil Beaton, George James Hopkins (výprava), Harry Stradling Sr. (kamera), Cecil Beaton (kostýmy), André Previn (hudba), George Groves (zvuk) /// Nominace na Oscara: Alan Jay Lerner (scénář), Stanley Holloway (herec ve vedlejší roli), Gladys Cooper (herečka ve vedlejší roli), William H. Ziegler (střih)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (07.05.2009)

Je to dlouhé, hodně dlouhé. Napřed dobré, hodně dobré a potom už méně a nakonec ještě méně. 170 min dá pravděpodobně zabrat každému a jak už samotná přestávka uprostřed filmu ukazuje, dát to na jeden zátah je pěkná rasovina. Nicméně první polovina tohoto legendárního muzikálu vás k podobným myšlenkám vůbec nepřivádí. Bohužel půlka filmu se láme a děj jakoby přestával být dějem a čeká nás zbylá hodina vyplněná handrkováním dvou hlavních postav. A k tomu dvě, dle mého, dosti zbytečné postavy, idiotský taťka Doolittle a nápadník Freddy, které zabírají zbytečně moc místa i notového zápisu. Kdyby se to zkrouhlo na dvě hodinky, bylo by to podle mě ideální. Tak či tak, My Fair Lady je na svou dobu obrovský spektákl, který má své místo na filmovém slunci jistě právem. 7/10 (31.10.2012)