Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Festivalovými vavříny ověnčená alegorie současného světa na motivy povídek E. A. Poea ve fantaskním obraze režiséra Jana Švankmajera. Podle vlastního scénáře natočil výtvarník, scenárista a režisér Jan Švankmajer film Šílení, který označuje za „filozofický horor“ a je opět kombinací hraného filmu s animovanými pasážemi. Tématem jsou absolutní svoboda, civilizační represe a manipulace. Scénář volně vychází z motivů dvou povídek E. A. Poea: „Zaživa pohřben“ a „Šílený psychiatr“. Tyto motivy jsou skloubeny v samostatný děj, který s uvedenými povídkami nesouvisí. Jednou z hlavních postav je Markýz. Tato postava je inspirovaná markýzem de Sade. „Ve scénáři jsem použil některé autentické texty de Sada. Je to film hraný, animace je použita jen skromně ve snech. I když se děj filmu zdánlivě odehrává začátkem 19. století ve Francii, je plný anachronismů a reálií dneška, protože tento film je alegorií současného světa. A blázinec je jeho výstižnou kulisou,“ říká Jan Švankmajer. (Česká televize)

(viac)

Recenzie (290)

Radek99 

všetky recenzie používateľa

Šílení jsou v evoluční řadě Švankmajerových filmů cosi jako výrazný vývojový skok, neb většina hlavních postav mluví a jeho filmu už nevládne animace, ale hrané pasáže. Jedno z tak typicky švankmajerovsky animovaných surrealistických intermezz, kde slepice požírající mleté maso snášely vejce, z nichž se pak líhne opět ono pozřené maso, říkalo symbolicky mnohé - maso plodí zas jen maso, ID plodí zase jen ID. Silná metafora dnešního světa. Nikdo mi ale nevymluví jedno - z umělecké obsese syrovým masem musí logicky vyplývat jediné - Švankmajer musí být vegetarián... i když, kdo ví... ()

Aluska88 

všetky recenzie používateľa

Výtvarné provedení tohoto filmu je fantaskní. Fantasmagorické, bizarní a šílené. Všechny ty výjevy, atmosféra, postavy a místa. Ale něco mi tam chybělo. Nejvíce zde exceluje Jan Tříska a jeho bláznivý smích. Pavel Liška patří k mým nejoblíbenějším českým hercům, ale tady jsem bohužel místy měla obtíže, mu jeho herectví věřit. Jeho tvář i herecký projev je pro role bláznů či podivínských exotů jako stvořen, ale tady jsem z jeho výkonu měla roztěkané dojmy. Přemítala jsem nad tím, zdali svou postavu tak zkrátka měl zahrát nebo jestli se ji tak snažil hrát. Měla jsem z něj prvně častý pocit, že svou postavu hraje, ale že jí není. Bylo to celé jakési polovičaté. Nevím. Na současnou českou tvorbu však rozhodně výrazné, netradiční a možná až kontroverzní dílo, spojující v sobě hodně podobností s dílem Markýze de Sade, Saló aneb 120 dnů Sodomy. ()

Reklama

charlosina 

všetky recenzie používateľa

"Infantilní pocta Edgaru Allanu Poeovi, ze kterého jsem si vypůjčil některé motivy, a markýzi de Sade, který do filmu dodal rouhání a několik subverzivních myšlenek." (Jan Švankmajer) Podle vlastních slov mistra Švankmajera je tento snímek horor se všemi svými pokleslostmi, které horor má, a tudíž nejde o umění. S tímto výrokem zásadně nesouhlasím, protože Šílení JE uměleckým skvostem, kde tvůrce uplatnil svou "výtvarnou úchylnost" a v "psycho" atmosféře nastolil divákovi vizi toho, jak by se měl vést psychiatrický ústav (nebo spíše vizi blázince, ve kterém žijeme). Švankmajerova práce je nezaměnitelná, a to jak po stránce vizuální, tak po stránce obsahové - i zde se jedná o metaforu na současný způsob života, na nynější svět. V ponuré atmosféře exceluje herecký výkon Jana Třísky, který svým výstupem zcela zastínil Lišku i Geislerovou (i když ti byli také výteční). Zejména při Třískově rouhačském proslovu jsem byla zcela ohromena... Jednoznačně další vynikající záležitost pana mistra, která se hloubavě zakousne, pokochá oko a rozdrásá nitro... a její doznívání je neutišitelné. ()

Vančura 

všetky recenzie používateľa

Film výjimečný stejně jako postava jeho tvůrce - už dlouho chovám toho starého pána v nesmírně oblibě, jsa obeznámen s většinou jeho filmografie. Tento film z Švankmajerovy pozdní tvůrčí éry vykazuje všechny typické znaky mistrovy surrealistické poetiky, kterou jsem si tolik oblíbil již u jeho starších snímků - po této stránce vykazuje Švankmajerovo filmové i výtvarnické dílo pozoruhodnou kontinuitu v čase, která je i jedním z hlavních důvodů, proč je mi tolik sympatický. Švankmajer je zcela jistě umělecký velikán, staromilec a solitér, který v českých podmínkách nemá sobě rovného. Ostatně velkolepost jeho díla mě již dlouho ponouká k myšlence, že je to umělec v podstatě nedoceněný, protože jeho tvorba jde hodně mimo hlavní proud, a jeho filmy rozhodně nepatří k žádným divácky vděčným oddychovkám - naopak, jsou to díla plná jedinečné symboliky a mnoha významových rovin, která přímo vyžadují přemýšlivého a vzdělaného diváka vybaveného bezměrnou bezpředsudečností - je to s podivem, ale i v dnešní totálně mravně rozvolněné a pokleslé době působí celá řada momentů v tomto filmu velmi kontroverzně, až skandálně. To by ovšem nemělo opticky upozadit nezměrné kvality této velkolepé filmové frašky (kterou autor sám označuje jako "horor se všemi pokleslostmi, které jsou tomuto žánru vlastní") - osobně jsem například přesvědčený, že scény s arteterapií, černou mší v kostele či inscenací à la "Delacroix - Svoboda vede lid na barikády" jsou zcela geniální. Před začátkem filmu vystoupí samotný autor s krátkým prologem, který mi ještě před rozběhnutím filmu stihl vzít dech: ..."Umění je již téměř mrtvo. Nahradila ho jakási reklamní upoutávka na odraz narcisovy tváře na hladině vody... Tématem filmu není nic menšího, než ideologický spor o to, jak vést blázinec. Existují totiž dva základní, nebo chcete-li, dva extrémní způsoby, jak řídit takový ústav. Na jedné straně absolutní svoboda, a na druhé osvědčený konzervativní přístup "dohlížet a trestat". Existuje ovšem ještě třetí princip, který kombinuje a kulminuje ty nejnegativnější stránky obou systémů předcházejících. A to je blázinec, v kterém žijeme." Více zničující - a trefnější! - kritiku stávajícího světa jsem dlouho neslyšel. Mistrný a jedinečný film, který působí jako kapka živé vody v záplavě většiny idiotské současné produkce. 5 hvězd jen proto, že výše zde nejde hodnotit film, který se jakýmkoli hodnocením zcela vymyká. A - och bože - bezprostředně po dokoukání mám dokonce chuť si něco přečíst od toho starého blázna de Sade, neslýchané! Bravo, pán Švankmajer, toto se vážně povedlo. ()

Sarkastic 

všetky recenzie používateľa

Ó, jak trefný název filmu ;-) No, moc zkušeností s panem režisérem nemám; je to vlastně první film, který jsem od něho viděl. Možná bych trochu poupravil žánr filmu; přidal bych tam "Komedie", protože jsem se několikrát opravdu zasmál (otázkou je, jestli to nebylo jen tím, že jsem byl šokovaný absurdními scénami). K hereckému obsazení nemám výtku (Tříska byl excelentní, ale musím se zastat Lišky, podle mě zahrál dobře). Jinak samotný příběh sice místy trošku nudil, ale jinak byl ohromně zajímavý. Hlavní myšlenku/záměr autora-režiséra jsem myslím pochopil a rozhodně mě zaujala. Ale...já si prostě nemůžu pomoct; to neustále pohybující se maso mi docela vadilo a navíc jsem nepochopil jeho účel/smysl :-) Jinak můžu vřele doporučit; v české kinematografii jsem se s něčím podobným ještě nesetkal, ale upozorňuju předem, aby se potencionální diváci snímku připravili na nejhorší ;-) ()

Galéria (13)

Zaujímavosti (10)

  • Blázinec se nacházel na zámku Velké Březno. Filmovalo se i na hradě Lipnice nad Sázavou. (M.B)
  • Od prvotného nápadu natočiť snímku uplynulo takmer tridsať rokov ku konečnému scenáru a ďalších päť rokov, než sa Janovi Švankmajerovi podarilo pre film získať peniaze. (Raccoon.city)

Súvisiace novinky

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

Švankmajer letos na Oscary nedosáhne

18.01.2007

Americká filmová akademie už oznámila užší výběr pro nominace na Oscara v kategorii Nejlepší cizojazyčný film. Z šedesáti tří filmů vybrala devět titulů, které se ještě poperou o místo v nominační… (viac)

Český lev 2005

Český lev 2005

27.02.2006

V sobotu 25. února 2006 proběhlo v paláci Lucerna předávání 13. ročníku výročních filmových cen České filmové a televizní akademie, Český lev. Podle všech očekávání si pro nejvíce sošek přišli lidé,… (viac)

Dny evropského filmu běží

Dny evropského filmu běží

29.01.2006

Jen abyste nezapomněli... momentálně probíhá až do 5. února v pražských kinech Světozor a Aero promítání filmů v rámci festivalu Dny evropského filmu. Od 6. do 14. února pak bude festival probíhat v… (viac)

Dny evropského filmu

Dny evropského filmu

13.01.2006

V Praze ve dnech 26. 1. 5. 2. 2006 v kinech Světozor a Aero a následně v Brně od 6. 2. do 14. 2. 2006 v Sálech B. Bakaly a Scala proběhne 13. ročník filmového festivalu Dny evropského filmu. Na něm… (viac)

Reklama

Reklama