Štěstí

tomuto filmu objektívne vzaté niet čo vytknúť, pretože riešil citlivú a všeobecnú tému, každý si mohol zaujať nejaké stanovisko, technicky bol zvládnutý veľmi dobre a herecky ako inak tiež veľmi dobre. lenže film neposkytuje nič viac, iba obohraté tvíre, ktoré som presne v tejto konštelácii videl za posledné mesiace a roky už v X filmoch (sú to všetko skvelí herci a ja chápem, že naše krajiny sú trochu limitované počtom dobrých filmových hercov, ale predsa len to začína naberať príchuť fádnosti) a - ak prehliadnem tento drobný a neúmyselný nedostatok - navyše neposkytuje ani nič nové po stránke formálnej či tematickej, nezaujíma žiadne stanovisko, nerieši problémy, nepodáva "zaujímavé" otázky či nové uhly pohľadu na danú tematiku, nemá ani extra humor, ani extra romantiku, ani extra tragiku, nemá nejaké silné scény či silné charaktery, a ak to bol zámer, tak beriem, ale tento film mi príde zaujímavý svojou nezaujímavosťou, výnimočný svojou nevýnimočnosťou a nevšedný svojou všednosťou. Lenže kdežto existujú aj filmy, ktoré postavia na podobných postulátoch svoj príbeh a myšlienkové pozadie (napríklad About Schmidt), tak tu to nezafungovalo a ostala iba tá "libovosť", nemastnosť neslanosť . . . A keď si vezmem, aký veľký ohlas a koľko ocenení a všetkého to získalo a porovnám si to s ostatnými, menej známymi a preferovanými snímkami, ktoré v Česku minulé roky vznikli, tak mi z toho vyjde, že sa jedná o veľmi nenáročné mainstreamové sledovanie, ktoré v TOMTO žánri bezpochyby vyniká, no nemá ambíciu na upútanie v žánri hlbšom (11.02.2007)

Môžem hovoriť o šťastí, že som sa dostal ku filmu "Štěstí". Náhodou som naň natrafil v televízii. Príjemné prekvapenie. Generácia nádejných mladých českých porevolučných hercov už dospela do skutočne vysokého levelu. Herecké kreácie Tatiany Vilhelmovej, Pavla Lišky a Anny Geislerovej sú úžastné. Výborné. Potešili ma aj slovenskí veteráni overení časom Zuzana Krónerová a Martin Huba. Bolek Polívka a Simona Stašová tiež idú na plný plyn. Avšak dosť nepodarené využitie nehercov úplne bije do očí oproti výkonom menovaných profesionálov. A ani s tým koncom som nebol spokojný. Ten je taký akýsi žiadny. *** (28.07.2009)

Velmi sympatická a příjemná podívaná s excelentními hereckými výkony. Možná ne 100% originální, možná ne 100% umělecké, ale 100% poctivé. Nicméně i tak si netroufnu ten film ohodnotit 5 hvězdičkama, i díky jeho závěru. Jelikož patřím k divákům, kteří mají raději polopatický konec (i když dokážu uznat i ty konce, kdy si to divák musí domyslet sám), byl bych fakt moc rád, kdyby Bohdan Sláma zkusil ještě pohledat ten poslední ztracený filmový kotouč, na němž je určitě aspoň 5 minut děje, kde je všechno hezky dotaženo do aspoň přibližného konce. :-) (26.03.2007)

S Bohdanem Slámou je to těžké - na jednu stranu má vyhraněný originální rukopis a dokáže si vybírat taková témata a nahlížet na ně z takového úhlu, jakého ostatní čeští filmaři nejsou schopní, na druhé straně mi s výjimkou jeho posledního snímku Venkovský učitel, který jsem konečně mohl ohodnotit absolutním počtem, přišly jeho předchozí kousky scénáristicky nedotažené, a stejně tak tomu je v případě Štěstí. Sláma má smůlu, že netočí o dalekých zemích, ale o české společnosti a v ní to zkrátka např. s opuštěnými dětmi nechodí a ani nemůže chodit tak, jak popisuje. Navíc některá rozhodnutí a citové projevy hlavní hrdinky nepřijdou věrohodné. Jinak zájmu zahraničních festivalových porot a kritiků se není co divit, Sláma dokáže např. lásku popisovat tak, jak to v příbězích od pana Vieweiga nebo nedej bože Báry Nesvadbové nikdy nenajdeme. Dobře ví, že láska obsahuje soucit, odříkání a spoustu dalších emocí. Některé momenty, jako smíření s umírající sestrou, jsou maximálně dojemné a samy o sobě by zasloužily o dvě hvězdičky víc. Celkový dojem: 65 %. (11.10.2010)

Bohdan Sláma drží monopol na filmy o hnusných lidech žijících svůj těžký život v zapadlém vidlákově, stranou vystaljovaných vzdělaných příslušníků vysokopříjmové skupiny žijící ve velkých městech. Povinně bych takové filmy pouštěl pražským redaktorkám lifestylových magazínů, které své čtenářky obšťastňují stále dokola těmi samými články o tom, že fusekle v sandálích jsou nejhorší věc na světě (tedy až po zpocených chlapech v tramvajích), aby viděly, že život je mnohem pestřejší, než se jim jeví z jejich sociální bubliny. Skvělý a poctivý film, u kterého je neveselo na duši, i přes optimistické vyznění závěru. P.S. Při novém zhlédnutí po letech se mi ŠTĚSTÍ líbilo snad ještě více než prve. Je to krásný film, který na mě hluboce působí a inspiruje k mnoha podnětným myšlenkám. Jediné, co mě na něm mrzí, jsou dvě věci: obsazení okoukanými hereckými tvářemi (vážně už jsem z Geislerové a spol. unavený) a otevřený konec, který chápu téměř jako zločin na divákovi a který neodpouštím. Proto nemohu dát plný počet. (20.04.2011)