Hotel Rwanda

I když jsem jen nepatrným článkem CSFD-rodiny, pokusím se uvést pět nešvarů téhle makabrózní podívané. 1, Film nechtěně připomíná geniální Dogville, a to kulisovým vzezřením. V Dogville to byl záměr, zde to záměr nebyl. Plká se tu o sto šest, ale samotný konflikt rámují papundeklové záběry, které mají blíže k prázdninové pohlednici z Rwandy než k dokumentaristickému obrazu neprodyšného afrického pekla. 2, Veškerý ideje jsou zde zúženy na rodinu hoteliéra. Trochu přehnaný minimalismus, uvážíme-li, že ve Rwandě zařvalo přes milion lidí. 3, Rebelové vyměňují zajatce za chlast a peníze, nejsou ani fanatičtí, ani chladnokrevně intrikářští, klauni to jsou. Filmaři nám zjevně zlenivěli. Místo řádného komparsu naverbovali pár maníků z basketbalového kurtu. 4, Tohle všechno přizdobuje herecká šaškovitost - dvě nominace na Oscara budiž mystériem - a šumařská režie. 5, Takhle to v 90. letech ve Rwandě skutečně neprobíhalo. (21.11.2007)

Velmi obyčejně natočený, ale zato silný, humánní a vypjatý snímek, kterému se podařilo popsat jednu z nejsmutnějších kapitol lidských dějin (ano, nejen 20. století!), aniž by se opíral o berličku extrémní brutality a sentimentu. Don Cheadle a mnozí další zaslouží hlubokou poklonu! P.S. - Každému koho toto tragické téma zaujalo, doporučuji knihu "Inyenzi neboli šváby" od jedné z přímých účastnic genocidy, která sama přišla o celou svou rodinu... (29.05.2008)

Film ze stejného rodu jako Joffého Killing Fileds. Vypjaté, emotivní, bezprostřední a přitom nijak vydírající a drastickými proprietami vynikající drama. Najdeme shodné prvky i na rovině motivické, např. první kontakt se skutečnou brutalitou genocidy na tutsijském obyvatelstvu sledujeme skrze zprostředkující plochu televizní obrazovky. Dojem všudypřítomné brutality a beznaděje jen umocňuje ohraničený prostor hotelu a občasné dravé vpády okolních hrůz do něj. Terry George rytmizuje svůj film jako střídání tichých konverzačních poloh a neuvěřitelně vypjatých sekvencí, které jsou plné zoufalství a na kost odrané existenciální starosti. Ústřední postava Dona Cheadla která projde vývojem od ustaraného manažera, jemuž je práce vše, až po člověka, který pro zachování existence své i svých bližních udělá cokoli, se sice odehrává jaksi v druhém plánu, ale je podstatným zcivilněním drásajících pasáží jedné z nejhorších genocid 20. století. A západní svět se svojí pasivitou působí neméně hyenicky a trapně než ve dvacet let starém Jaffého snímku. Historie opakuje strašlivé kruhy. (03.10.2007)

Čtvrtou hvězdičku přidávám jen kvůli sympatickému Donu Cheadlovi a menší roličce Jeana Rena. Opět pro mě jeden z vysoce nadhodnocených filmů. Stejně jako jsem před zhlédnutím lehce očekávala, že bych opět po čase mohla nějakému "výstavnímu" kousku ze zdejší Topky udělit plný počet, jsem zároveň již krátce po začátku filmu vytušila, že tomu tak asi zase nebude. Hotel Rwanda mi přišlo spíše jako průměrné dílo, jehož jistá část byla vyplněna patetičností, nepříliš záživnými a v podstatě pro hlavní děj nic neříkajícími scénami z prostředí hotelu. Také se spoustou sladkobolných scén, při nichž jsem nejspíš měla pocítit šok, vztek či obavy o hlavní postavy, avšak během celého sledování se ani jedno z toho nedostavilo. A ta zbylá část snímku, která měla být tou hlavní a měla se věnovat onomu krutému masakru nevinných lidí, mi přišla svým námětem zcela nevyužitá. Spousty vojáků, spousta úplatků za záchrany nevinných, pár drsných záběrů na probíhající zvěrstva či melodramatické scény mezi manželi (zvláště ta na střeše). Od tak vysokého hodnocení jsem čekala podstatně více. Chyběl mi ten čirý, krystalický naturalismus, větší síla v samostatných scénách a celém ději, vtažení do něj, mrazení v zádech či slzy a prožívaná bezmoc z těch hrůz. Jakoby tvůrci obcházeli dokola a měli obavy, nebo se jim nechtělo "vypravit" do samotného centra "zla." Zase na druhou stranu, v tomto příběhu jim nešlo o znázornění brutality a detailů, ale především o poselství jednoho muže, který zde nebude chránit jen svou rodinu, ale i tisícovku obětí, které se do jeho hotelu uchýlí. Ale i tak jsem na tyto skutečné události, na množství jejich obětí a na těch 87% zde, čekala nemilosrdnější a krutější zpracování. Uživatel heyda to vystihl velmi podobně mému dojmu. (06.08.2011)

Scénář: Keir Pearson, Terry George .. Co na tomhle díle kritizovat? Samozřejmě něco by se našlo, ale už ze samotné podstaty je to velice nevděčné. Režisér a spoluautor scénáře Terry George se chopil látky s obrovským citem pro autentičnost a vykreslil cestu Paula Rusesabagina, jeho rodiny a přátel za záchranou před armádou fanatiků dopouštějící se genocidy na vlastních lidech, jenž Belgičané v době kolonizace rozdělily dle mírného rozdílu ve vzhledu na dvě skupiny, které se v současnosti nenávidí. Co film skutečně táhne, vedle poutavého životního příběhu, je Don Cheadle. Jeho herecký výkon je parádní a zastiňuje všechny ostatní, byť většina hraje velice nadprůměrně. Velkým kladem je také příjemná délka snímku, jenž stačí na vykreslení všeho podstatného a díky svižnému sledu událostí se nemá divák šanci začít nudit, ba naopak, příběh s každou minutou nabírá na intenzitě a také citovém prožitku. (20.01.2006)