Zeptej se prachu
Ask the Dust
Ask the Dust
Réžia:
Robert TowneScenár:
Robert TowneKamera:
Caleb DeschanelHrajú:
Colin Farrell, Salma Hayek, Donald Sutherland, Eileen Atkins, Idina Menzel, Justin Kirk, Jeremy Crutchley, Dionysio Basco, Natasha Staples, Richard Schickel (viac)Obsahy(1)
Drama podle slavné románové předlohy Johna Fanteho se odehrává v období americké hospodářské krize. Temperamentní Mexičanka Camille (Hayek) doufá, že si polepší sňatkem se zámožným Američanem. Vše se ale zkomplikuje, když se setká s Arturem Bandinim (Farrell) – mladým Italem, který se chystá ukončit svou spisovatelskou kariéru a usadit se s nějakou půvabnou modrookou blondýnkou... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (108)
Toto dílo je kvalitní romantický film. Je mnohem lepší, než by se podle hodnocení mohlo zdát. Odhalovaná poprsí žen mě ve filmových výtvorech nezajímají. Zdejší předností je odhalování vztahu, kde romantická hloubka citů má silnější působivost, než mohou nabídnout běžné romantické cajdáky. Romantika lásky je touha, hledání, tápání a rozpolcenost. Je to bolest a magická přitažlivost, které opakovaně podléháme i při vědomí, že v našem nitru nastane doba pro nesourodé zvuky chaotické rozeklanosti chtíče a rozumu. Chtíč a touhy dodávají životu tu nejexpresivnější chuť, která mnohdy bývá i tím nejvíce impresionistickým zážitkem jedince v běhu času. Není v tom harmonie, ale mnoho trápení, nejistot, obav, strachu, ubližování i destrukce. Ale i přes veškerou tíživou bolest a rozklad, jsou to ty nejvelkolepější okamžiky. Převést literární dílo do filmové podoby nemusí být ten nejsnadnější úkol. Zde se podařilo výstižně vykreslit prostředí vnitřních pochodů, pohnutek i slabostí jednotlivce. Všeho toho zmatku, který zůstává skryt a ke kterému se pokleslá a často oslavovaná pseudoromantická tvorba nikdy ani o kousek nepřiblíží. Hlavní postavou je začínající spisovatel Arturo Bandini (velmi zajímavý Colin Farrell) ve své touze po uplatnění a hltání krás života. Jedno i druhé se u něj propojuje v jediný hnací motor, který není nikdy schopen nastartovat na delší vzdálenost. Představy, ideály a skutečnost zanechávají ve svém nositeli schizofrenní neklid nejasností citů. Stále hledá způsob správného uchopení lásky, stále ubližuje, stále trpí a stále hledá. Nachází okamžiky, které se natrvalo zaryjí do paměti zkušeností. Hlavní ženskou postavou je mexická servírka Camilla Lopez (šarmantní Salma Hayek) s touhou po plnohodnotném společenském přijetí. I ona je pohlcena nejednoznačností vztahu, i ona je vláčena protichůdností rozumu a srdce. I ona ve svém zmatku ubližuje, trpí a prožívá nejsilnější okamžiky vlastního života. Nabízí vše, a přesto stále uniká. Významnou postavou je skromná hospodyně Vera Rivkin (velmi zajímavá Idina Menzel), bezprostřední ve svém vyznání. Vyznání a vše, co s ním souvisí, se stává základem pro život i tvorbu Artura. Z dalších postav: bezstarostný Arturův soused v rozkladu života Hellfrick (dobrý Donald Sutherland), sebevědomý a jízlivý barman a zkoušející spisovatel Sammy (Justin Kirk), či opatrná a nedůvěřivá majitelka penzionu paní Hargraves (Eileen Atkins). Ve zmatcích pocitů a tužeb se lze snadno ztratit. Naštěstí, stále žijí filmový tvůrci, kteří hloubce vnitřního pnutí a bezradnosti dávají přednost před líbivou a povrchní romantickou pohádkou. ()
Další důkaz, že kozy nejsou všechno. Ani ty Salmy Hayek! ()
Počkejte si cca do třicáté čtyřicáté minuty, to Salma ukáže prsa, pak to můžete s klidem vypnout. Fakticky nechápu, co jiného vedlo Roberta Townea (mj. Oscar za scénář Čínské čtvrti) k natočení tohohle rozplizlého pokusu o noir. Atmosféra veškerá žádná, jediná akčnější scéna (zemětřesení) strašná, herci sice pěkní a mladí, ale mající na tvářích výrazy typu „kde jsem se to k čertu octl/a?“. Až do konce mi nebylo jasné, co cítí, co zrovna prožívají a jestli se ode mne vůbec očekává, že to budu vědět a následně nějakým způsobem interpretovat. Pakliže ne, bylo to opravdu jenom o jedné, max. dvou pěkných milostných scénách. 40% Zajímavé komentáře: k212, numi ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $743,847║Tržby Celosvetovo $2,460,057║ ()
Když si vzpomenu, že jsem na tohle chtěla jít do kina a že kino v ten den z technických důvodů nehrálo a my jsme tím pádem šli z technických důvodů na pivo... tak mám sto chutí poslat technickým důvodům kytku a děkovný dopis. Literární adaptace se často vydají úplně jiným směrem, než by člověk čekal, ale v tom bych problém neviděla. Problém je, když má údajně vášnivé vzplanutí obou protagonistů přesvědčivost předvolebních slibů a doba, kdy Rooseveltův New Deal vcházel v platnost a slova jako xenofobie a netolerance odhalovala svůj pravý význam, slouží v nejlepším případě jako pozadí tuctové a jako čumák saňového psa o polární noci studené romanťárny. Coline, ty parchante irská ušatá, mám tě ráda. Ale tenhle víkend jsi mou lásku podrobil vskutku těžkým zkouškám. ()
Tak skvěle obsazené a řemeslně nepochybně zdařilé a přitom tak nemastné neslané a plytké melodrama... :-/ . . . To se tedy fakt ptám, jak je tohle možné... Navíc tedy pro našince na čétéčku opět naordinovaný zcela jalový český televizácký dabing a ořez otřes na 4:3 dovršil u mě pocit marnosti, utopené někde v prachu mainstreamové pouště... Ani tu slzičku za nádhernou šelmičku Salmičku už jsem pak neměl ve vší té emoční vyprahlosti sílu uronit... ;-) . . . Ale tři hvězdičky nakonec musím dát, protože to by potom na ty naše tuzemácké plytkosti musel zbývat většinou už jen ten odpad... - - - P.S. Možná tedy někdy na dvd - myslím si, že vidět tenhle film tak jak si zaslouží by nakonec i minimálně za ty tři hvězdy stálo... - - - - - (Poprvé viděno 26.1.2009 na ČT1, komentář zde jako mnohý - 27.1.2009) ()
Vcelku inteligentní a nenáročná romantika, jejíž první polovina je příjemně odlehčená, plná vtipu a nápaditosti, načež ta druhá je typicky klišoidní a až příliš melodramatická. Jak Farrell, tak Hayek však podávají věru nadstandartní výkony a především jejich společné scény mají nesmírný náboj. Rovněž L.A. třicátých let je příjemná podívaná. I přes relativně malý rozpočet se snímek může pochlubit solidní výpravou a krásnými, do detailu propracovanými dekoracemi. Nic převratného nám Ask The Dust nenabídne, avšak to vůbec nevadí, neboť i to staré je dostatečně působivé na to, aby zaujalo diváka. ()
Colin Farrell - (Arturo Bandini) +++ Salma Hayek - (Camilla) +++ Donald Sutherland - (Hellfrick) +++ Hudba: Ramin Djawadi, Heitor Pereira ++++++++++++++ Najprv som bol prekvapeny, ze takyto nudny film produkoval Tom Cruise, potom na reziserskej stolicke sedel muz Robert Towne, ktory natoci film asi tak raz za 9 rokov (HRANICE MOZNOSTI - 1998, TEQUILA SUNRISE - 1988). Pri tomto filme by som skor pochopil, keby ho natocila zena reziserka. Pripadal som si, akoby som sa dival na jednu z telenoviel a to nedokazala zachranit ani moja oblubena herecka Salma Hayek. 2 hviezdicky davam za koniec filmu, inac nuda, co je skoda, lebo tento film mal naviac.......... 02.07.2008 ()
Přiznám se, že docela tápu, co pozitivního o této výpravné romanci napsat. Roztomilá angličtina horkokrevné Salmy Hayek? Chemie mezi ústředním duem dopadla asi jako řada starších příípadů (Roberts-Pitt v Mexičanovi, Jolie-Banderas v Sedmém hříchu). Jejich nenávistná, později spalující touha se ve filmu spíše pojmenovává, než že by byla skutečně cítit, příliš toho oběma milencům (i přes nesporné herecké výkony) nevěříme!! Pro mě bohužel film plný prázdnoty.. a špatným scénářem!! ()
Tento komentář může být brán jako SPOILER!! Představte si Moulin Rouge. Odmyslete si Paříž a nahraďte ji Amerikou. Poté, nahraďte všechny písně, které v MR zazněly, utahanými scénami. Jako velké mínus si dejte tyto scény, jako velké plus dokonalou Salmu Hayek. K tomu si ještě připočtěte průměrného Farella a dostanete "Zeptej se prachu". Já od toho moc nečekal, ale přece jen mohlo to být mnohem lepší. Ale také horší. Díky bohu za tu nádhernou Salmu, jinak bych tento film ohodnotil minimálně o jednu třídu níž. Minimálně. ()
Celý život som sa pýtala prachu, prečo som naň alergická... a keby len naň. Peľ trávnatých bylín, roztoče, latex... no nič. Odpoveď neprichádza, prach nečujne sedí na skrini. Nečujne ako tento bezpohlavný film, ktorým sa dá ale pomerne štýlovo prenudiť až do víťazného konca. A áno, Selma Hayek je obrovská krásavica. Raz darmo, tmavá krása akosi vždy víťazí nad tou jemnou "blondínkovskou" na celej čiare. ()
Jsou dobré a špatné filmy. A tenhle byl hodně špatný. ()
Jediné co bylo na tomhle díle zajímavé bylo herecké obsazení. Kvůli Salmě Hayek jsem vydržel až do konce, ale trpěl jsem. NUDA. ()
Začátek je děsně trapnej, mladej krásnej spisovatel hledá inspiraci a potká mladou krásnou servírku…zííív…..pak se film rozjede, když postavy dostanou jakous takous hloubku a uvěřitelnost, spisovatel se projeví jako nafoukanej protivnej fracek a servírka jako dost sebevědomá a nespoutaná mrška! Střední část je skutečně koukatelná, nejen kvůli vnadům Salmy Hayek. Jakmile ale servírka poprvé zakašle, jde všechno do haye a film se vrátí do stupidních klišé kolejí, které po úvodním rozjezdu docela úspěšně opustil a my už jen čekáme na závěrečný patos! A proč tam vlastně byl ten Donald Sutherland? ()
Zeptej se prachu je hybrid, který si neumí vybrat mezi brutálně-otevřenou romantikou a-lá Bukowski a standardně ubrečenou melancholií. Colin Farrell coby drzý, sebestředný a vysokomyslný floutek, co se rád strojí a srší vtipem, popřípadě urážkami, prochází vztahem (vztahy), aby nakonec na cestě hledání dospěl k úchvatnému závěru, že koho milujeme, toho nesmíme urážet a ponižovat (ale to vlastně byla stigmata z dětství, takže ho to omlouvá :-) Ne skutečně, já to Colinovi uvěřila, alespoň v první části tohoto rozvláčného dílka. Salma Hayek mu občas přihrává, ale jinak je tu tak nějak na ozdobu, ostatní herci působí skoro neviditelně až nedůležitě (i když židovská vychovatelka trochu vyčnívá). Vůbec mi všechny postavy -vyjma páně spisovatele Artura- připadají nanicovaté, bez pozadí a psychologizace, dokonce i hlavní ženská postava. Zeptej se prachu je film, který ve mě po určité době sledování vzbudil dojem, že se dívám na lepší televizní film, protože filmové prostředky, dekorace a výprava nejsou průměrné. Ale to je vlastně všechno, co ve mě tohle studené dílko vzbudilo. Škoda. ()
Romantika bez citu. Colin Farrell a Salma Hayek jsou slušní herci, mezi kterými ovšem nic necítíte, jen sledujete jak si vyměňují repliky předepsané scénářem. Vzhledem k tomu, že vedlejších rolí tu moc není a na jejich vztah stejně žádná další postava nemá žádný vliv, není čeho se chytit. Vynikající kamera, výprava a kostýmy, perfektně evokující místo i dobu dojem vylepší, leč nezachrání. ()
Film je vtipný, romantický, i smutný. Ze všeho něco. Děj se mi při prvním shlédnutí líbil moc. Odehrává se sice v období americké hospodářské krize, ale to neznamená, že by hlavní postavy řešili stále dokola co jíst, kde spát, či co dělat. Kdybych byl ženou, tak bych dal ale přednost boháči před pisálkem, kterému Camille moc nerozuměla, ale cosi ji k ní přitahovalo...Koukněte se, a uvidíte co. ()
Knihu neznám, ale prý je v USA klasikou, má ukazovat odvrácenou stranu L.A., tu v době krize na chudých předměstích a ne na slavných bulvárech, milostný příběh zde má hrát vedlejší roli. Ve filmu hraje tu hlavní, ale o "špičkování" titulních hrdinů jsem vůbec nevěděla, co si myslet, nejspíš to měla být osudová láska, jenže tak to vůbec nevyznívalo, žádné jiskření, žádná chemie, žádné emoce - vše muselo být řečeno, z projevu herců to rozhodně poznat nebylo a jako dvojice se k sobě nehodili. U dialogů jsem měla několikrát dojem, že herci plácli co je napadlo a režisér to tak nechal, protože stejně nevěděl, jak dál. Nelíbilo se mně ani výtvarné ztvárnění snímku. ()
Formálna stránka filmu (bohužiaľ) ďaleko prevyšuje tú obsahovú. Robert Towne nesporne je dobrý scenárista (Chinatown a iné), tu sa prejavil ako zručnejší režisér. Chémia medzi štandartne výborným Farellom a štandartne peknou Salmou nefungovala a nato, že to mala byť romantická dráma som ostal počas celého filmu absolútne "chladný", miestami priam znudený...Škoda. ()
Vau! Manipulace filmu scénářem, který píše hlavní postava, manipulující se svým vědomím. ***** Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů. () (menej) (viac)