Syriana

Žánr politického thrilleru se začíná v USA stále více prosazovat. Ale teprve s nástupem a politikou současného amerického prezidenta George Bushe a jeho válečnými taženími se objevilo hodně kriticko-politických filmů – ostatně není divu, když většina osazenstva Hollywoodu je proti politice George Bushe. Příběh je opět poplatný v současné době populárnímu schématu – mozaikovité vyprávění osudů několika lidí (nepřizpůsobivý americký agent působící na Blízkém východě – v podání George Clooenyho, makléř – Matt Damon, který čelí tragédii v rodině díky lajdáctví arabských hostitelů, palestinští pracovníci, shánějící práci, poradce amerického prezidenta a další) a se v určité chvíli střetne, když dojde na lámání chleba – tedy prodej ropných nalezišť v jedné zemi Blízkého východu – Číně, místo USA. Skvělý civilní projev herců a výstižně vyjádřené prostředí vyvažuje určitý zmatek, než si divák dá vše do souvislostí, zvláště všechny dějové osy, navíc se zde nabízí mnoho linií k přemýšlení nad tím, jaké jsou skutečné pohnutky světových velmocí v dnešním globalizovaném světě (i když podané někdy trošičku stylem Michaela Moora, což je ale asi dáno tím, že v něčem ten chlápek nejspíš má pravdu). Velice slušný politický thriller na vyšší úrovni, se skvělými hereckými výkony. (31.03.2012)

Tříšť jednotlivých obrazů a epizod… Tak nějak by se daly popsat dvě hodiny „Syriany“. Ale i přes vysoké nároky na divákovu pozornost, zoufání si, že se ve všech těch jménech a postavách, o kterých se často jen mluví, minimálně v první polovině filmu ztrácím, i přes chvílemi pomalé tempo a celkovou odtažitost, je tenhle film skutečně zajímavý. Načrtnuté charaktery dostávají hloubku jen v několika málo případech (Bob Barnes, Bryan Woodman, princ Nasir, mladík), zbytek osob vypadá jako by se do film propadnul přímo z aktuálního zpravodajství CNN. Atmosféra se z odtaženého „sledování zpráv a zákulisních intrik“ mění ve skutečné osobní a až fyzické vcucnutí přímo do děje opět jen v několika scénách, přesto zůstává vyváženě neutrální a tímto svým postojem zvláštně podmanivá. „Syriana“ se netočí kolem zjednodušeného konfliktu dvou stran, černé a bílé, naopak představuje sestavu mnoha pěšáků a vládců s různými motivacemi a prostředky. Nestraní ani jednomu z protagonistů, skoro až dokumentárním stylem pouze konstatuje, že takhle nějak to ve světě chodí - nedává odpovědi, pouze klade otázky. Je už pouze na nás, jestli na její hru přistoupíme a necháme se vyprovokovat k provětrání mozkových drah nebo zůstaneme pasivními konzumenty… Já sám se těším, až „Syrianu“ uvidím podruhé, jsem si totiž jistý, že jsem nepochytil veškeré souvislosti. Ale možná právě v tom je kouzlo „Syriany“. Však kdo, a to i z lidí hluboko zasvěcených, ví všechno? (18.02.2011)

Opravdu mrazivý film ukazující, že s překročením určité hranice významu člověk zpravidla ztrácí morální ohledy a účel začne světit prostředky (přičemž ten účel není vybudování demokracie na zemi)- Prostřednictvím osudů několika postav sledujeme průřez světem ropného obchodu, od dělníků z ropných polí, kteří se po ztrátě zaměstnání uchýlí do islámské školy, kde se z nich stávají sebevražední atentátníci, přes odepsaného agenta CIA a obchodního poradce k nejvyšším špičkám ředitelů ropných společností a ropných šejků. Dusná realita z filmu přímo sálá, sledujeme obchodní jednání ropných firem, politiků a pracovníků tajné služby, bez přílišných zjednodušení, přesto je vše uspořádáno logicky. Rozhodně je však ve výhodě divák s alespoň základní orientací ve středovýchodních záležitostech (kontrolní otázka soudruzi: co se stalo v Bejrůtu v roce 1984?). Zvláště silný je konec filmu, který samozřejmě nebudu spoilerovat - to se musí vidět. Jen tolik, že není v zájmu světové velmoci, aby se někdo věci pokoušel měnit. Po filmařské stránce zajímavé, syrové, s atmosférickou hudbou, jen ta pohyblivá kamera mi trochu vadí. Na závěr poznámka: jestliže si někteří (ano, i recenzenti) stěžují na složitost a nesrozumitelnost filmu, nezbývá mi nežli vyjádřit obavy o inteligenci národa, který se má za vzdělaný a chytrý. (03.04.2006)

Everything is connected. Problém Syriany není v námětu, hercích či nezajímavosti. Rozhodně ani v tom, že Stephen Gaghan vyžaduje od svého diváka určitou míru znalostí a vstřícnosti k tomu proniknout tomuto snímku pod kůži. Jediným,bohužel však obrovským, problémem Syriany je její "nefilmovost". Gaghan si nedokázal určit priority a chce zde mít vše. Což filmu výrazně škodí, jelikož jak moc jsou některé dějové linky výtečné, tak jsou naopak jiné zcela nudné. Na druhou stranu jsou poněkud rozpačité dojmy nakonec přebity perfektním závěrem. Stephen Gaghan jako scenárista má co říci, ale jako režisér to (zatím) neumí podat tak, aby to fungovalo i jako klasický filmový zážitek se vším všudy. (17.07.2007)

Taková malá statistika na úvod: Ke dni 2.3.2012 obsahují komentáře na Syrianu 13x slovo nuda, 22x přídavnou odvozeninu, 14x můžeme narazit na označení složitý/á/é, za nepochopitelný označuje tento film 10 uživatelů a za zmatený 6, čímž přihrávají mému elitářskému pocitu. Ne tím, že bych to celé sežral a plně porozumněl, ale tím, že mě film donutil přečíst si rozsáhlé rozfázování a polopatické vysvětlování děje na IMDB, nehledě na šest cigaret vykouřených u wikipedie, což byl nejspíš účel. Syriana je náročná. Do problematiky neuvádí, termíny a konexe nevysvětluje a postavy nemají pozadí, ale teprve si ho v průběhu filmu za sebou malují. Divácky ztotožňující prvek, tedy anachronický agent George Clooneyho během filmu dostává do držky (přeneseně i skutečně) v každý druhý jeho scéně a ač kdysi byl eso v jasně rozdělené středovýchodní politice, bolestivě zjišťuje, že pevná lana blízkého východu, jak ho zná se rozebrala na stovky malých vláken. V osmdesátých letech byly strany konfliktu rozděleny na A,B a C, přičemž dnes využívají celé abecední škály i s diakritikou. _____Syriana inklinuje k depresivní cykličnosti, kterou ale narušuje dějová linie pákistánských chlapců a jejich príma arabskýho kámoše s bombou a kopačákem, které jako jediná jasně směřuje ke svému cíli, ale i zpracováním je nejpochopitelnější, a tedy motivace sebevražedných atentátníků jsou na filmu tím nejzřetelnějším. Mají jasný start a cíl, čímž opět směřují na diváka. Účelem filmu tedy JE být na první signální nepochopitelnou směsicí podrazů, korupce, insiderů a intervence, aby pochopili smutnou realitu na arabském poloostrově a nepředvídatelnou sílu vykořisťovaného a k terorismu náchylného arabského národa (byť se v tomhle případě jedná o pákistánce). ____ Co se týče formy, je Syrina prakticky dokonalá, což je zejména zásluhou Elswitovi kamery (v současné době jeden z nejlepších kameramanů), výborných hereckých výkonů a perfektního castingu. Z Marka Stronga má člověk husí kůži, i když zrovna nikomu nevytrhává nehty a vůbec celou scénu tortury považuju za vrchol filmu. Matt Damon je naopak klasický předměstský kariérista s rodinou, zbavující se iluzí, do čehož se náramně typologicky hodí (dialog s manželkou u fontány je jednoduše geniální). Syriana je dokonalá a ocení to zejména lidi, se na filmy dívají a nežužlají si u nich ucho, nežehlí a nečekají, jak to tam Džorž Klůny ve finále pičo rozstřílí na sračky. (02.03.2012)