Nočná hliadka

Oproti knize strašně nevyrovnaé, zmatené a zjednodušené ne vždy ku prospěchu věci. Líbí se mi civilní herecké typy v hlavních rolích, dobře udělané komorní scény (fajn dialogy, sem tam vtípek), atmosféra temné Moskvy... O dost horší je to s vizuální stránkou, která se odehrává v duchu "dej Rusovi peníze, borščem se ti odmění". Příšerná hatlamanina hypermoderních efektů a kamerových triků pajcnutá s nesmyslnými zrychlovačkami vyznívá mnohy až (tragi)komicky a naprosto zabíjí atmosféru. Nechtěně to působí dost amatérsky a béčkově. Akční sekvence, které měly být vizuálním vrcholem, jsou tím pádem tuhé, studené, bez chuti a bez zápachu. Příběh naprosto postrádá gradaci a nějakou stavbu, vše se děje v podivně chaotickém spěchu, u ničeho se kamera nezastaví tak dlouho, aby si divák vytvořil přehled. Přesto je pár scén pěkně trefených, herecké podání uspokojivé (líbily se mi všechny ústřední postavy), hudba je ucházející a ta ruská touha být zápaďácky cool má něco do sebe. Váhám mezi dvoj a tříhvězdím, z úcty k předloze zaokrouhluju výš. (14.10.2006)

Rusové si hrají na písečku, pokukují přitom po výtvorech Američanů či Novozélanďanů a jejich výsledné dílo se tomu v základech dost podobá. Jenomže je navíc jaksi méně uhlazené, špinavější, ostřejší a samotný pohled na něj vyvolá dosti rozporuplné reakce. Timur Bekmabetov se bez jakýchkoliv skrupulí vyžívá ve všech hračičkách, které jsou momentálně na filmařském poli k mání. Zrychlovaná a zpomalovaná kamera, která navíc všechno snímá přes temné filtry, fašisticky rychlý střih, za který epileptici zaplatí záchvatem a před ostrým hudebním doprovodem plným burácejících samplů by pokorně sklonili hlavu i pánové z Media Ventures. Jenomže scénář (ač je jeho námět jakkoliv originální) chvílemi silně postrádá hlavu a patu, vzájemné vazby mezi postavami často nemají ani základ logiky a jako celek působí nesmírně chaoticky, což při výše zmíněném stylu vyprávění zmate i toho nejpozornějšího diváka. A jako poslední hřebík do rakve je dle mého to, že chvílemi je to vlastně nesmírná nuda a že ty dvě hodiny jsou možná trochu moc. Ač je počet hlavních postav vcelku omezený, jediný kdo opravdu za něco stojí je hlavní hrdina Anton, který ač má něco do sebe, dokáže i on diváka řádně zmást ve stylu „co to sakra dělá?“. Ale, ač dávám průměrné hodnocení, je to spíš proto, že to všechno působí nějak „divně“ (a taky proto nedokážu pochopit, jak by mohla fungovat myšlenka panslavismu, když mají naši východní bratři úplně jiné vnímání). Ale on se nám pan režisér do druhého dílu (který budu napjatě očekávat) polepší a bude to mnohem stravitelnější, než tento kousek. Charašó? (07.08.2005)

trochu matrixu, upírov a to všetko RUSKÉ, takže niekto to možno nezvládne, ale ten kto to zvládne, bude asi rád, že to zvládol. Niekedy ma rušil strih. A zo začiatku som si musel zvyknúť na herca, lebo po tom, čo som ho najprv videl v megakomediálnej role v "Chudobných príbuzných", stále som si ho predstavil v smiešnom slamenom klobúku, baloňáku a šľapkách a nie v odeve á la matrix. Ale zvykol som si veľmi rýchlo - asi preto, že to je dobrý herec. Lenže spôsob, akým sa režisér vyrovnal so žánrom sci-fi fantasy horor a americkými prvkami pekne po rusky, to je také kúzelné a šarmantné, že by ste si to mali radšej pozrieť, lebo inak neuveríte. (11.07.2006)

Přespříliš komplikovaný a do sebe zahleděný útvar, který kašle na neobeznámeného diváka a dává mu to dost očitě najevo. Při rezignaci na děj plný hlavních i vedlejších linií je možné nechat se opájet dravou vizuální složkou plnou agresivních nápadů, ale to je asi tak vše. Absolutní neznalost reálií a možností postav pro někoho může znamenat cestu plnou překvapení, v zásadě je to však spíše dosti nudné očekávání dalšího zlomu, které přerůstá v jistou přeplácanost. To, že film vykrádá co může není podstatné omílat, v dnešní době to dělá kde kdo a záleží jen na tom, jak dotyčný umí nakradené zboží zužitkovat. Ovšem klobouk dolů za vytřískání maxima z minima. (04.10.2005)

Musím upozornit, že jsem fanoušek Lukjaněnkovy předlohy, a proto následuje spousta kritiky, byť film se mi vlastně hodně líbil. Přišlo mi jako strašná chyba, že snímek byl tak krátký (a to jsem viděl delší verzi) - většina postav byla jen tak nahozená, objevily se ve filmu jen na pár vteřin, bylo mi ohromně líto tak nevyužitého potenciálu obsaženého v knize. Navíc, ke konci mi dělalo chápání vazeb mezi jednotlivými postavami a vlastně vnímání děje docela problémy. Některé úpravy mi hlavně přišly proti duchu knihy (Anton a jeho syn), závěr je taky totálně překopán... A teď ty klady - vizuálně je film opravdu působivý, místy je to čirá exhibice (např. to létající auto, známé z ukázek, nemá žádný smysl), obrazová žranice kopírující to nejlepší z Jacksona, Finchera, Wachowských a dalších. Obsazení je typově přesné (snad jen Olga mohla být atraktivnější). Noční hlídka mohl být ráznou ruskou odpovědí na Pána prstenů - mohl to být film, který by kromě úchvatné vizuální síly obsahoval stejně silný obsah - na to už ovšem tvůrcům nezbyly síly (nebo chuť?). Škoda. I tak se ovšem na Denní hlídku (vlastně ne, Noční hlídku 2) těším... (24.10.2005)