Pavouk
Spider
Spider
Spider
Spider
Spider
Spider
Réžia:
David CronenbergScenár:
Patrick McGrathKamera:
Peter SuschitzkyHudba:
Howard ShoreHrajú:
Ralph Fiennes, Miranda Richardson, Gabriel Byrne, Lynn Redgrave, John Neville, Bradley Hall, Tara Ellis, Nicola Duffett, Gary Reineke, Alison Egan (viac)Obsahy(1)
Ústřední postavou adaptace románu Patricka MCGratha je z psychiatrické léčebny nedávno propuštěný chovanec Dennis Clegg (Ralph Fienes). Ten žije v přesvědčení, že jeho otec před dvaceti lety brutálně zavraždil jeho matku a místo ní si pak domů přivedl ordinérní děvku. Otázka zní, jestli to, co si Dennis pamatuje se skutečně stalo... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (124)
Podľa mňa najhoršia vec čo sa môže hercovi stať je tá, že sa objaví vo filme známeho a osobitého režiséra - očakáva kariérny boost a nakoniec skončí v priemernom filme, na ktorý každý zabudne a ktorý sa vo filmografií režiséra výrazne stráca. To je prípad aj Pavúka. Miranda Richardson je asi jedná, u ktorej sa dá hovoriť o hereckej rozmanitosti. Ostatní ( aj inak vždy výborný Fiennes) tu len stoja a chodia z miesta na miesto a mračia sa. Bezútešnosť, depresia a nepríjemná atmosféra sú v tomto prípade dominantné. Príbeh je ale skôr báchorkou na vyplnenie. Netvrdím, že nie je zaujímavá, alebo že by film vyslovene nefungoval. Len sa do režisérovej filmografie akosi nehodí. Aj taká M.Butterfly mala v sebe aspoň určitú poetickosť. Veľmi by ma zaujímalo, čo bolo na McGrathovej knihe tak pútavé, že sa to muselo preniesť na plátno. Znesiteľný ale zároveň fádny priemer. ()
Nudné, dlhé, neviem ako bol tento film na tom s tržbou,ale mám pocit, že na seba nedokázal zarobiť. ()
Nic totálně ujetého či nechutného, jak je u Cronenberga zvykem, spíš hodně zvláštní. Ralph Fienes jak ho asi ještě nikdo neviděl a příběh postavený na vzpomínání jeho bláznivé postavy, kterou uvěřitelně ztvárnil. Zas taková bomba z dílny Cronenberga to sice není, ale je to něco úplně jiného, než co kdy natočil. Scény, kdy se vrací do svých dětských let a vy vidíte jeho mladé já současně se starším já, jsou opravdu působivé. Rozplétání těchto pavučinek nemusí bavit každého, ale své kouzlo Pavouk rozhodně má. Je to taková spíš komornější záležitost, takže za mě silnější průměr. ()
Lepkavé vlákno klepítkatce mě omotalo hned na vlakovém nádraží a já se nevzpouzela, nechala jsem se pomalým tempem, luxusními hereckými kreacemi a krásnou hudbou provést chorou myslí Pavoučka. A ten si ze mě klidně může udělat kokon. P.S. Na zítřek si přežehlím čtyři košile. ()
Naozaj by som nepovedal, že toto mohol natočiť sám veľký David. Na neho to malo až moc klasickú linku, ktorá nebola ani zaujímavá, ale hlavne ani nejak prepracovaná. Najhoršie na tom bolo to, že film i keď speje k veľkolepej pointe, dá sa ľahučko uhádnuť oveľa skôr. Nevadilo mi pomalé tempo a flasbacky do minulosti, ktoré sa miesili s prítomnosťou boli slušne prepracovane. Film je remeselne na veľkej urovni a herci odviedli to čo bolo potrebné a i keď Ralph Fiennes do role nevyrovnaného a často aj zmäteného pánka vložil srdce, ale i tak tam boli rezervy a to hlavne v tom brblavom podaní. Preto som trocha sklamaný, že David sa stým tento krát moc nehral, práve naopak, pomalým tempom znázornil celkový psychický úpadok jedinca a inokedy by to bola psychedelicko dramatická jazda v jeho vnímaní, ale teraz tomu chýbala väčšia vôľa aj razancia. Tak len za silne3*. ()
Takhle smutný a depresivní film jsem už dlouho neviděl. Příběh pavoučka, který je ať už z jakéhokoliv důvodu slabý, neschopný a samotář, ale přece jen vyniká jednou vlastností, dokáže zjistit vše, co se týká jeho samého - takže také jasně ví, v jakého pavouka jednou dospěje. I přes "podvodný" konec (takové skutečně nesnáším) má příběh společné rysy s Bressonovou Muškou (vida, jak jsou ty názvy příbuzné) - takto, za první tři čtvrtiny a jejich převelice smutnou atmosféru, si pořád ode mně vyslouží 8/10. ()
..prelínanie svetov jedného muža, ktorý je "tak trochu iný" než sa na prvý pohľad zdá je jednou z výrazných cronenbergových tém..tu navyše hrá s otvorenými kartami, keď predstavuje čudáka clegga a otvorene informuje o jeho schizofrénii..aj napriek tomuto poznatku bez použitia "záhadných postáv" udržiava cronenberg prehľadný chaos v divákovi - čo je skutočné a čo len alúzia, výplod deformovanej mysle, pričom obe "reality" podáva rovnako dôverihodne, zahalené v tiesnivej atmosfére neistoty a plazivej nervozity..ponúka, ako vo väčšine svojich filmov pohľad na otvorenú ranu tak, aby pritiahol pohľad diváka a ten sa dobrovoľne nechal vtiahnuť a neodvracal pohľad..v pavúkovi, samozrejme, táto rana nie je fyzická, ale rovnako dobre zraňujúca a nepríjemná.. priznávam, išla som do kina na kombináciu cronenberg-fiennes-byrne-richardson, nakoľko mi prišla úchylne skvostná (skoro ako dávnejšie fincher-pitt-bonham carter-norton)..odniesla som si dávku chladu, nepokoja, spomalil sa mi dych..veľmi silmý, veľmi dobrý, čisto a s láskavo-cynickým odstupom stvorený film.. ()
Jako letitá obdivovatelka Ralpha Fiennese(!) zkusím komentovat objektivně. Jeho skvělý herecký výkon se v Pavoukovi nedá popřít. Spolu s krásně pochmurou atmosférou do mě film pravidelně vtiskává škálu pocitů. Na poprvé jsem film zcela nepochopila, ale dneska se v něm přímo rochním. Ralphovi příjemně sekundují Miranda, Gabriel i malý Pavouček. Tenhle typ filmu s tímhle typem hlavního hrdiny a touhle atmosférou je přesně můj šálek kávy. A proč se na film nedívat? Není to podívaná pro každého, může se zdát zdlouhavý a nezáživný. Nikoliv pro mě. ()
"Iný" film so zaujímavou klaustrofobickou atmosférou a k tomu ešte pomaly sa vlečúcou. Keď som to požičal na dvd a pozeral so sestrou, tak mi po polhodine vynadala, že čo som to zase požičal a šla spať. A jej chyba, lebo prišla o celkom zaujímavú pointu, ktorá zachránila film od horšieho hodnotenia... ()
Výtečný Fiennesův výkon, ostatně jako vždy, v prostředí mně vpravdě přítažlivém, v prostředí lidské psýché. Scenáristický zase ne tak grandiózní, ale i přesto jsem se slušně bavil a konečná pointa je, i přes možnou předvídatelnost, tou správnou třešinkou na dortu. 75% ()
Cronenberg na mne působí ne jako zcela vyrovnaný režisér se sklonem k bizardnosti, což se projevilo i u tohoto filmu, a to zvláště ve vztahu syna k matce, kterou si ji není schopen ztotožnit jako někoho jiného, než svou hodnou matku, natož milenku vlastního manžela. Film je sice rozvleklý a převážnou část nevíte, o co jde a co se z toho vyklube a je skutečně nutná hodná dávka fantazie, aby se vám to podařilo, ale ten konec stojí za to. Pokud jste ovšem fanoušky akce a efektů, líbit se vám to nebude. Je to prostě pohled do duše jednoho osamělého skoro blázna. ()
Od Mouchy se David Cronenberg posunul k Pavoukovi. Ovšem tentokrát mě jinak schopný tvůrce zaujmout nedokázal. Ačkoli má film jen 98 minut, tak se neuvěřitelně vleče. Prakticky až do samotného závěru neustále čekáme na pointu, která je nakonec tak primitivní, že se divák nemůže ubránit dojmu naprosté ztráty času. Není vůbec jasné, co nám vlastně autoři chtěli sdělit. Z herců vynikne pouze tradičně skvělý Ralph Fiennes (pro něj jsou role úchyláků a podivínů šité na míru), ovšem za ním zeje obrovská prázdnota. Řekl bych, že být to snímek nějakého neznámého režiséra s neznámými představiteli, tak jej nejspíš většina lidí ani nedokouká do konce. ()
„Pavouk“ je klasickým Cronenbergovým filmem, který už ale má výrazné náznaky toho, co vidíme v jeho tvorbě v současnosti. Minimum gore a maximum lidské mysli, která se dostala do stavu, který není možné označit za normální. Cronenberg se stále drží své snahy šokovat, kdy v tomto případě je to již příběhem, nikoli tím, co vidíme. V některých chvílích je otevřený, což je prostě jeho deviza, ale na druhou stranu už je více obrácený do nitra duše, nikoli do nitra těla. Pravdou ale je, že mu sedí i tenhle přístupnější styl, který není v některých bodech o nic méně depresivní než jeho krvavé filmové počátky. ()
Strašně nudný film. Škoda času. Jedna hvězdička snad jen za Ralpha Fiennese, ale ani tím si nejsem moc jistý. ()
Gotickou atmosféru Cronenberg navazuje již (svými?) inversážemi v titulcích. Podobně jako Milan Nápravník, který šel jimi ještě dál, až do oblasti magie... Rozplést pavučinu, v jejímž středu sedíme, nejdříve jako Pavouček a potom jako pořádný Pavouk, není jen tak snadné. Pavouk sleduje Pavoučka a jeho rodiče; rodiče Pavouka i Pavoučka. A to také není snadné. Je možné, že se přehlédne, nedohlédne nebo uvidí něco jiného... Cronenbergův film představuje jednu z možných variací na téma "matka versus děvka", které je samo o sobě nevyčerpatelné. Tato verze je zajímavá hlavně tím, že se Pavoukovi promítá syndrom děvky do všech žen, jejich odstraněním odhaluje svoji matku. Proces to ovšem není tak snadný jako se loupáním hrubé kůry odhaluje hladké dřevo. A výsledek: všechny děvky jsou naší matkou. ()
Kdyby to bylo o hodinu kratší, jednalo by se o brilantní záležitost. Takhle je to natahovaná banalita. ()
Veľmi prapodivná záležitosť od Davida Cronenberga.Tempo filmu je extrémne pomalé,základnou témou je tu asi "Oidipovský komplex"-podľa Freuda.Zábery do minulosti,rôzne spomienky,prítomnosť,postupný zostup "Spidera" ešte ako malého chlapca do šialenstva,halucinácie a schizofrenické bludy,paranoidné bludy.To všetko bolo asi vyvolané v miestnej krčme,keď matka poslala chlapca do krčmy pre otca.Aspoň pre mňa je to najprijateľnejšie vysvetlenie.Miestna šľapka ukáže chlapcovi prsník,je tam aj jeho otec,chlapec si to nejako spojí že jeho otec a táto šľapka spolu sexujú,matka ich prichytí a tak ju otec zabije.A šľapka sa stáva jeho nevlastnou matkou.Scenár vraždy si chlapec vytvorí sám a táto ilúzia vrcholí tragédiou.Film neponúka nijaké presné vysvetlenie.Ale už pred zostupom do šialenstvá to bol aj tak divný chlapec.Žiadny kamaráti,len sedel doma,praktický nikde nechodil.Po prepustený z blázinca je zo "Spidera"len úbohá šialená troska,prsty na pravej ruke sú žlté od nikotínu,mrmlanie mi už išlo niekedy na nervy,ale v hlave už začína kuť pomstu.Celý film sa odohráva v nejakej ošarpanej robotníckej štvrti,na pohľad veľmi bezútešnej.Ale výklad filmu si musí každý urobiť sám. ()
Spider je asi Cronenbergův nejmíň divákovi vstřícný film - na téměř celou první třetinu nás uvrhne do monotónního světa zřejmě mentálně postiženého mumlajícího dementa putujícího po ponurých ulicích v okolí plynojemu. Pak se pozvolna začne rozvíjet vzpomínka, aby spojila všechnu symboliku od začátku filmu v inteligentní hře s vnímavostí diváka (přístup režiséra velmi oceníte při reprízách) a dospěla do pomyslného vrcholu filmu, kdy nám po vleklém nevstřícném úvodu přijde film skoro geniální. Tradičně chválím herecké obsazení, výborného Ralpha Fiennese a Mirandu Richardsonovou. Myslím, že tohle není stravitelný film pro každého a určitě ne pro fanoušky klasických hororově-explicitních snímků, my ostatní ale zvrácenému Kanaďanovi opět zatleskáme. :-) ()
Dlouhou dobu mi ten děj přišel takový "no a co, proč mi je vyprávěno zrovna tohle", ale závěrečný zvrat (který sice není originální ani neodhadnutelný) tomu všemu dodal potřebnou sílu a to něco, na co jsem celou dobu tak čekal. Ono to především je psychologické drama, tak je to třeba i brát a v tomhle je to docela povedené. Ta stopáž je sice přepísknutá, ale i tak to má místy slušnou atmosféru. Po filmařské a herecké stránce se to navíc povedlo skvěle a ačkoli je celá ta část z chráněného domu včetně podivného starého muže nevyužitá a ačkoli i po stránce psychologie hlavního hrdiny by bylo ještě na čem zamakat, i tak se mi Pavouk líbil a docela mi sedl. Cronenberg si u mě po dost špatném Stereu naštěstí zase zlepšil reputaci. Slabé 4* ()
Nemá to moc dobrá hodnocení, ale podle mě to byla dosti zdařilá psychologická studie. Pointa nebyla nikterak šokující, přesně to jsem si myslel, že se stane, ale příběh nebyl nejdůležitější. ()