Blacula
Réžia:
William CrainKamera:
John M. StephensHudba:
Gene PageHrajú:
William Marshall, Vonetta McGee, Denise Nicholas, Thalmus Rasulala, Gordon Pinsent, Charles Macaulay, Emily Yancy, Lance Taylor Sr., Elisha Cook Jr. (viac)Obsahy(1)
Transylvánie roku 1870. Princ černošského afrického kmene jménem Manuwalde (William Marshall) a jeho manželka Tuva (Vonetta McGee) večeří se samotným hrabětem Draculou na jeho zámku. Oba však nemají ani tušení, že mají býti jeho hlavním chodem. Když Manuwalde klade odpor, hrabě Dracula ho prokleje stejnou kletbou, jakou je sžírán on sám. Manuwalde bude žít věčně jako krev sající monstrum známé jako Blacula! Los Angeles roku 1970. Blacula je po sto letech vysvobozen ze své rakve párem homosexuálů, ze kterých obratem vysaje všechnu krev. Při honbě za další potravou v ulicích L.A. potkává Tinu, kterou považuje za reinkarnaci své milované zemřelé manželky. Může nově vznikající milostný cit vyléčit Manuwaldeho z jeho prokletí? (KmK)
(viac)Recenzie (34)
Blacula klame tělem, první scéna na hradě Draculy odehrávající se v 17. století nahrává představě, že film bude jedno z dalších blaxplotačních béček. S ubíhajícími minutami se však příběh dostává do nečekaných poloh a závěr aspirující na seriózní melodrama činí z Blaculy důstojný upírský film, jemuž Brooklyn nesahá ani po kotníky, pro současné emo mohl být inspiračním vzorem, ale který je bohužel stále zároveň daleko od vrcholu . O ten však asi nikdo ze zúčastněných ani neusiloval a tak i proto se nebudu bránit lehce nadnesenému hodnocení. ()
38. LFŠ Klasika! Narvěte negrovi zuby a máme tu blaxploition! O zábavu se stará Olaf a banda černochů! ()
strašné béčko, ktoré horor ani zďaleka nepripomínalo so špatným scenárom a hercami, krutá amatérčina...oslovila ma taká tá ľudskosť tohto Blaculy a aj afro-americká kultúra, ktorá tu má síce mini priestor ale presadila sa 25-30% ()
Vůbec to nebylo tak špatné, jak by se podle námětu, idiotského názvu a hodnocení na CSFD zdálo. Zásadní problém je v tom hledat nějakou srandu, já to bral jako klasický upírský horor s černochy v hlavních rolích a bavil jsem se skvěle. Blacula je mix policajtského thrileru a hororu, přičemž do mrtě využívá atmosféru 70. let (funky/soul/r´n´b muzika, afra, bouráky), má solidní spád, sympatického hrdinu i upíra a docela dojemný konec. A hlavně exponenciální šíření upíří nákazy je výborný a docela realistický nápad. ()
LFŠ 2012: První setkání s blaxploitation bylo holt takové průměrné. Ale nikdo zas neříká, že tyto filmy vždycky musí být vtipný a úplně ujetý... ()
Takže hrabě Drákula kousnul a proklel nějakého černého prince, protože mu nechtěl prodat svoji manželku, zavřel ho do rakve a zazdil na hradě. Super, takže Drákula byl rasista a otrokář. Asi o dvě století později do Transylvánie přijíždí zpěvák z Boney M se svým teplým bílým přítelem, aby koupili Drákulův inventářem a odvezli si ho do skladiště v LA s plánem vše dobře zpeněžit. Tam se hned nedočkavě pustí do otvírání rakve a rozdělávání beden. Jenže když je někdo zvyklej si tak akorát lakovat nehty a vezme poprvé do ruky páčidlo, je jasný že se zraní. Je to sice jen škrábnutí, ale pach krve dokáže probudit Blaculu... Hošan má pocit, že na to povrchové zranění asi umře. A má tak trochu pravdu, akorát tam umřou oba. Resp. se z nich stanou upíři. Že to celý zní hrozně? Mnohem horší je se na to dívat. Je to naprosto zbytečná nebetyčná kravina s děsnými herci, hroznými maskami a ještě otřesnější hudbou. Blacula nemá absolutně žádné charisma, chová se jako by do „dnešní“ doby patřil – dokonce jde i do nějakýho černošskýho klubu, kde řve a vlní se příšerné hudební trio. Navíc to připomíná nějakou pošahanou lovestory. Absolutně nechápu, proč to je jako Jeden ze 101 hororů, které musíte vidět, než umřete a hlavně proč to vůbec měl někdo potřebu točit? Protože černoši chtějí mít svého Drákulu, tedy Blaculu? To by nás mohl brzo čekat Činakula, Hispankula, Molekula, Mojekula... no zlatej Kubula a Kuba Kubikula... “Crainův film vyvyšuje nad ostatní žánrové realizace té doby především fakt, že Mamuwalde není v jádru ničema, jeho prokletí má na svědomí bílý aristokrat (Dracula). Otroctví dělá z lidí monstra a Blacula je toho (ne)živým důkazem. Přestože hrdina potřebuje vraždit, aby přežil, je prezentovaný spíše jako tragická figura; jako zrůdu jej vnímá pouze „bílý muž“. Což mu má Mamuwalde – a s ním mnozí jiní hrdinové filmové „blaxploatace“ - za zlé. Kdežto doktor Thomas, který představuje „černou“ variantu Van Helsinga, s „bílým mužem“ spolupracuje a usiluje a Blaculovo dopadení.“ ()
Na moj vkus tam bolo vela cernochov a este k tomu upiri. Vyzeralo to komicky :) Jednoznacne film patri medzi to slabsie s upirciny a ta hudba nasiaknuta drogami mi moc nesedela, skor to rusilo dobry zazitok z filmu, aj ked to tiez nebolo zrovna najlepsie spracovane do zaverecneho finale. ()
Blacula odsouzený k věčnému hledání a ztrácení své lásky a svobody reprezentuje tragické postavení a věčně neúspěšný boj černých o rovnost s bílímy, kteří jsou původci jejich tragického osudu. Tato věčná vina bílých je symbolizována hrabětem Draculou, který uvrhá černošského prince bojujícího za svobodu černých otroků upírské prokletí. Dojemný klasický příběh vycházející z dramatičnosti a tragičnosti Shakespearovských postav. Filmový jazyk Crainova filmu je viditelně ovlivněn ČERNO bílou estetikou německého expresionismu stejně jako herecké výkony a speciální efekty.Blaculova postava je tak jednou z nejtragičtějších postav boje černého muže za svobodu a rovnost. ()
Nevtipné, dosť naivné, trápne a nelogické. Aj na svoju dobu detinský a nezáživný scenár plný infantilných prvkov. No napriek celkovému zlyhaniu je tento snímok v niečom unikátny a to vo fakte, že mi prišiel ako jeden z prvých filmov doslova propagujúcich menšinu afroameričanov. Nielenže hlavný hrdina (či záporák?) je tmavšej pleti, ale aj pri podrobnejšom počúvaní dialógov vám budú podané prvky emancipácie ľudí tmavšej pleti a taktiež film ponúka bohaté množstvo narážok na rovnosť a spravodlivosť. Tieto maličkosti robia film doslova pozerateľným a príjemne osviežujú atmosféru. Blacula pôsobí ako zlý vtip, no v jeho hĺbke sa nachádza určitá skrytá pointa a preto:50% ()
To byl ale neuvěřitelně hustej film :-). PAtřím k jedincům, kteří si ujetá Bčka většinou pochvalují a tohle byl opravdu kousek! Ta hudba, ty úžasné kostýmy...jak mu vždycky nalepili ty vlasy a fousy navíc, aby vypadal děsivěji, to je prostě úžasné! ()
Tři a půl. ()
Já jsem si myslel, že to bude špatný a s tímhle očekáváním jsem do toho šel, ale to snad ani není možný co jsem viděl, no ty vole. Radši bych bral lobotomii, než se znova dívat na tohle. ()
Blaxploitation. Nic víc, nic míň. Můj šálek černé kávy to rozhodně není, ale Černí panteři z filmu jistě byli nadšení. V souvislosti s tímto snímkem si spíše vždy vzpomenu na díl Simpsonů, kde bylo jméno Blacula dabováno do češtiny jako Negrula. Ha. ()
„ I curse you with my name.. You shall be.. Blacula!“ Zámok aj s filmovým dažďom v noci sú pôsobivé. Písmo na čas 1780 a miesto Transylánia je tiež zvolené vkusne, dobovo. Interiéry a kostýmy tiež triafajú do čierneho. Dracula hostí zámožný čierny pár z Afriky, takže o pretváranie histórie a fiktívnych mýtov tu veľmi nejde. Mamuwalde, čierny princ z Afriky navrhne Draculovi úplné zrušenie otroctva vo svojom trúfalom pláne, s čím on nesúhlasí a urazí jeho ženu. Mamuwalde chce odísť, no je aj so ženou zadržaný a Dracula ho prekľaje a premení v upíra. Masky upírov, najmä Draculových žien, nie sú až na takej veľkej profesionálnej úrovni, ale skôr spravené dobovo na štýl masiek, ktoré sa vtedy robili. Poteší ja netopier, ktorý nie je úplne reálny, ale spravený lepšie ako tí v 30. rokoch. Ceniť sa dajú dialógy, ktoré sú úsporné a presne vyjadrujú atmosféru. Toto tvrdenie platí dovtedy, kedy sa Blacula rozpráva so svojou novovyvolenou a vraví jej, že prišiel do Europe 2 centouries ago to protest against the slave trade. Pre ňu je z toho šokujúce len against the slave trade, na čo sa opýta. Po prológu z 18. storočia nasledujú vkusné úvodné titulky v čiernobielej s červenou machuľou, čiernym netopierom naháňajúcim ženu červenej farby s už vtedajšou súčasnou hudbou. Atmosférické scény upíra vo vtedajšej súčasnosti sú zasa podporené kvalitnou vážnou dramatickou hudbou. Mestské štvrte tu hrajú hlavnú úlohu, ktorej herci nestačia, ale tak by to malo byť všade. Záhrady, trávniky, opustené uličky s tesne zabuchnutými okenicami či podchody vytvárajú atmosféru miestneho koloritu. Smiešne mi však príde, ak je upír príliš prekvapený zo ženy podobnej jeho dávno mŕtvej vyvolenej, ostáva ako obarený a nevie ju hneď prenasledovať. Čo kazí atmosféru je bohužiaľ aj filmové držanie noža spôsobom, akoby všetko viete zapichnúť pohybom zhora nadol čepeľou vystrčenou dole, čo stanovil ako prvý asi film Psycho. A keď ju už prenasleduje, nelieta, ale len pomalším klusom beží v jej stopách. Poteší tu hlavný hrdina blaxploitaiton Cood Breeze Thalmus Rasulala ako vedecký pracovník Gordon Thomas, náhradník za Van Helsinga v draculovských filmoch. Spomínajú sa Panthers a vzhľadom na blaxploitation aj lajdáctvo pri policajnej obhliadke čiernych obetí. Hlavný kladný čierny hrdina flirtuje a čiernym ženám to nie je ľahostajné, vidíme a počujeme koncert Afroameričanov. Z vtipných situácií filmu rozosmeje objatie Mamuwaldeho so svojou vyvolenou, kde sa dá predpokladať, že kvôli tomu, že mu dala dole plášť, v ktorom sa tak veľmi potil. Z tých zámerných poteší škriabanie sa hákom po hlave od jednorukého starého pracovníka márnice. Prvý vyrovnaný fight s upírom poteší, je napínavý a točený dynamickou kamerou. Nevýhodou deja je, že síce o upíroch sa postavy dozvedajú skoro, ku hlavnému zápornému hrdinovi sa dostávame až v poslednej tretine niečo vyše deväťdesiatminútového filmu. Je pravda, že viac ako horor je film krimi, a napriek tejto čudnej žánrovej nezaradenosti baví. „Listen... for his cries. They will comfort you until your death.“ –„That is the ruddest nigger I’ve ever seen in my life.“ –„I don’t work in the dark.“ –„Danny, take a look at that fag.“ „Yeah, I’m lookin‘.“ „Isn’t that the one?“ „Sure looks like the one.“ „How can you tell? They all look alike.“ Jazykové okienko: chintzy; take the hint. () (menej) (viac)