Karate Kid

Kdysi jsem byl z tohoto fimu paf, ale když jsem jej před nějakým časem viděl znova, musím nějaké to procento strhnout, protože mezi hvězdné kousky nepatří. Sympatický Macchio si zahrál svou životní roli podle které si ho každý pamatuje. Hudba vynikající nad ostatní hudební doprovody v žánru, dobrá režie. 75% = 4-/5 (09.08.2010)

Tím, že jsem na to koukal po druhé, dost těžce utrpěly mé dětské vzpomínky. Už úvodní bitku sem si zpětně a zpomaleně projížděl, abych odhalil tajemství záhadného monoklu. Průběh výcviku a randění zase pomalu zvedalo laťku. I když nejlepší obranou je útěk (viz. Život Briana). Docela udiví nekuřáctví u všech postav, Cigarety by víznamně podpořili efektivitu útěku. No a když už nás celým filmem provází hlášky o obranném umění, bylo by asi mnohem efektnější v závěru odstoupit a ukázat tak, že to celý nebyly jen hloupé plky. Herzky se na to kouká a 3* si to zaslouží. Ještě sem si vzpoměl na scénu, kdy spěchá za matkou pečící narozeninový dort a skončil na párty se svou holkou ? (25.07.2009)

Někdo připomíná Rockyho, to je ale trochu jiná liga a hlavně zbytečné srovnávání. I když za oběma kousky stojí chicagský rodák John G. Avildsen. Hit ročníků narozených zhruba v letech 1980 až 1985 bezostyšně využívá stokrát omleté klišé, kterak nové prostředí a nová láska přináší i nové konflikty, které našeho hrdinu přivádějí až ke starému bonsajovému panu Miyagimu, který se stane jeho učitelem a mentorem. Otřepaná pohádka o cestě za získáním úcty a holky snů tehdy prostě zabírala. A dokonale vydělala (stála nějakých 8 milionů dolarů, celosvětově utržila 100 milionů). Představitel Daniela je z ústřední trojky (vedle Johnnyho a Ali) paradoxně nejstarší, ač vypadá, že je mu sedmnáct. Na druhou stranu má ovšem dar, že se mu modřiny a monokly hojí v řádu hodin... Jisté kouzlo to má i dnes, kdy snímek i přes přepálenou stopáž plyne docela svižně. (21.10.2014)

Režisér John G. Avildsen natočil dvě věci, které se pro mně staly jistým kultem. Určitě je to Rocky a potom určitě Karate Kid. Stejně tak Rocky a stejně tak Karate Kid se staly filmy mého dětsví a když jsem byl malý, tak mi tyto dva filmy běželi téměř nonstop na VHS. Karate Kid mně baví i teď po několika letech od prvního zhlednutí. Hlavni hrdina Daniel byl zhruba ve věku, ve kterém jsem teď já, takže to je jedním z důvodů, proč mně to bere i teď. Sice je v názvu slovo karate, ale že by se předvádělo nějaké skvělé souboje s uchvacující choreografií, to vůbec! Sympaťák Ralph Macchio mně přesvědčil možná tak jeho výkon, ale co se týče bojového umění, tak to je ubohé. Během závarečného turnaje jsme sice měli možnost vidět něco málo z karate, ale i tak to bylo nic moc. Zaujala mně technika tréninku pod vedením borce pana Miagiho, kterého skvěle ztvránil Pat Morita. A aby se bylo na co dívat, tak nám v obsazení nesměla chybět krásná Elisabeth Shue. Pro mně osobně je tento film kultovní a nostalgickou záležitostí! (12.04.2008)

[65%] V tu dobu vznikaly daleko lepší obdobná béčka. Navíc jsem žádný díl Karate Kid nikdy před tím neviděl – nějak mi to ušlo. Až po sledování seriálu COBRA KAI jsem se neubránil zvědavosti a nedoplnil si to. Tento první díl je asi pro mnohé taková klasika. Postavy jsou dobré – Ralph Macchio působí jako sympaťák, trochu naivní, ale dobrý. Máme tu další postavy jako je starý mistr, drsný William Zabka nebo charismatický Martin Kove. Karate jako takové zde působí dost amatérsky, ale ve finále při turnaji mě už bavilo více. Takže žádná velká pecka, ale na to 1 vidění je to docela slušná podívaná. Na Cobra kai se to ale nechytá. (21.05.2023)