Karate Kid

kto hovori ze nikdy neskusal "capy skok", skusa sa v nom zdokonalit dodnes. vynikajuci pat morita, ktory exceluje v kazdej scene a dobra rocky-ovska atmosfera. romanticka linka ma viac menej nechala chladnym (i ked ako mlade ucho som to v amfiku zral), ale vynikajuci zaverecny turnaj to viac nez dost vynahradzuje... (30.03.2013)

Avildsen rozumie outsiderom a vie ich príbeh poňať tak, aby im rozumel každý. Karate Kid spája starú múdrosť z východu a odhodlanie zo západu v jeden celok, aký je pripravený zlomiť každú prekážku. Vraví sa, že polovičný úspech tkvie vo výbere záporákov. Tu sa zoznamujeme hneď s dvomi, ktorí si každým pohľadom pýtajú dva-tri pohlavky, teda pokiaľ sú pevne zviazaní. Priateľský soundtrack a záverečný turnaj už len dotvárajú príjemný feeling osemdesiatok. (17.01.2016)

O karate ani tolik nejde jako spíš o to jak se těžko hledá v neznámém prostředí místo v životě, kamarádi, přítelkyně... Film měl úspěch ne až tak kvůli bojovému umění, ale právě díky silnému příběhu. Jinak herci karate vůbec neovládali a kdo karate jen trošku rozumí, ten to vidí na první pohled. To je asi největší slabina filmu. Vtipné ale je, že právě onen některými zdejšími experty (viz. Gemini) tolik vysmívaný "jeřábí kop" je ve své podstatě s menšími změnami naprosto validní technika v karate zvaná mae-tobi-geri. Karatista Lyoto Machida tímhle kopem v MMA knockoutoval Randyho Coutura, čímž si vysloužil přezdívku Karate Kid! Pro srovnání - https://www.youtube.com/watch?v=1Y6L9kRRWdk (01.10.2016)

"Když je balanc, všechno bude lepší... lekce nejen pro souboj, ale i pro život... jeď a najít balanc..." Bonsajový velmistr, starý a moudrý pan Miagi, jehož vnímání karate sahá daleko předaleko, učí mladého Danielsona domácím a zahradním pracem, na nichž mu vštěpuje základy ´prázdné dlaně´. A na závěr jestřábí technika, která uzavírá jednu z filmových klasik bojového umění 80. let. Pat Morita skvěle mentorovský. (10.04.2011)

Zrovna Karate Kid jsem v průběhu svého sledování filmů vždycky spíš přecházel a po mnoha letech mohu prohlásit, že teprve až nyní (r.2022) jsem jej viděl od začátku až do konce. Jsou to ryzí osmdesátky, které mám tak moc rád a společně s výborným oddychovým soundtrackem (Joe Esposito, Survivor, Commuter...) utváří příjemnou zábavu s nenuceným morálním poselstvím, jak správně přistupovat k životu a především k sobě samému. Až na bandu namachrovaných frajírků z Cobra Kai jsem neměl vůbec žádné problémy s hereckými výkony. Laskavého a spravedlivého pana Miyagiho v podání excelentního Pata Mority byla radost sledovat a Ralph s Elisabeth byste kvůli jejich přirozeně příjemným charakterům vždycky rádi přibrali do party. Tedy tak se na to aspoň dívám já se svýma věčně mladýma očima a mozkem z možná trochu jiné doby, ale zkrátka podobné filmy z dané dekády mě přitahují jako stříbro straku. Nemůžu si pomoct a asi už to tak zůstane navždy... (20.10.2022)