Pink Floyd in Venice
Obsahy(2)
Unikátní koncert legendární britské rockové skupiny na plovoucím pódiu v benátské laguně z roku 1989. Davy fanoušků zaplnily celé náměstí Svatého Marka a částečně i vodní hladinu, kde sledovaly vystoupení z tradičních gondol... Legendární britská kapela Pink Floyd uměla svým fanoušků během svých koncertů připravit neuvěřitelný zážitek. V italských Benátkách to ale bylo 15. července 1989 vystoupení naprosto jedinečné. A to z několika důvodů. Koncert se uskutečnil přímo v tamní laguně a kapela jej odehrála na speciálním plovoucím podiu. Vzhledem k přímému přenosu vystoupení do celého světa musela kapela udělat do svého repertoáru několik změn, které před tím nikdy neudělala. Kvůli časovým omezením byly některé písně vynechány a jiné zkráceny. Navzdory velkému počtu nadšených fanoušků, obyvatelé města byli rozhořčeni. Ve finále dokonce došlo k odstoupení městské rady, která koncert povolila. (Česká televize)
(viac)Recenzie (25)
Pink Floyd. Když někdo vykřkne jméno této legendy, tak si představím krom vynikajícího hudebního představení i nezapomenutelnou vizuální podívanou a kdo viděl Pulse tak mi musí dát za pravdu. Souhlasím z Isd, že tahle zahraná Comfortably Numb je něco co se nezapomíná a zanechá ve vás vzpomínky na hodně hodně moc dlouho. ()
Fantastický koncert v podání slavné britské kapely, který zanechal nejen stopy v srdcích mnoha fanoušků, ale i v samotných Benátkách. Několik poškozených památek a obrovský nepořádek zlomil hůl nad pořádáním podobných akcí v tomto krásném městě. Dodnes s mrazením v zádech vzpomínám na tu nádhernou show, která se vysílala na obrazovkách Československé televize v době, kdy málokdo měl doma videorekordér. Krásný koncert potvrdil tehdejší nastupující trend světelných a laserových doprovodů. ()
Jeden z nejlepších koncertů hudební historie. Paradoxně bez Rogera Waterse, jehož působení u Floydů budou ale vždy připomínat nadčasové texty a osobně laděné příběhy v pozadí některých hudebních eposů. Gilmour, Mason i Wright hrají ve skvělé formě a ani ostatní hudebníci nijak nezaostávají. Budiž příkladem brilantní saxofonové sólo v Time nebo dokonalé výkony sboristek při The Great Gig In the Sky. Je zkrátka radost sledovat jedny z nejlepších muzikantů na světě při hraní svých nejlepších kousků a doprovázených typickou světelnou show. Ano, tihle pánové tenkrát tvořili hudební historii. A závidím těm, kteří je měli možnost vidět naživo. ()
[3,5*] Hodnotená 60-minútová verzia (kultúrne barbarstvo!). Nie som obdivovateľ hudby skupiny Pink Floyd (s výnimkou niekoľkých skvelých kúskov), ale nutne ich musím rešpektovať pre ich prínos. Ich zemitý štýl na mňa pôsobí trochu uspávajúcim dojmom, čo je dané hlavne spôsobom, akým David Gilmour spieva. Keď ale spustí gitarové sólo, to je už úplne iná pesnička, to ma zaručene vždy prebudí. Obrovská škoda Rogera Watersa, bez neho to už jednoducho nemôže fungovať tak ako dovtedy. ()
Další z řady neskutečných koncertů Pink Floyd, který v mých očích dojíždí na dvě věci. Tou první a podstatnou je fakt, že o pět let později nabídli Floydi v podstatě ve stejném složení výjimečnou show, jejíž základy odehráli i v Benátkách. Ta show samozřejmě vyšla na DVD jako P.U.L.S.E. a já měl tu "smůlu", že jsem jí viděl dřív než tenhle záznam. Londýnské vystoupení ale kromě větší a promyšlenější show kterou dovolovala obří hala nabízí i mnohem lepší setlist. Post-Watersovská alba pod vedením Gilmoura jsou sice povedená, ale co si budeme namlouvat, jedná se rozhodně o "dark side of the wall" Floydovské tvorby. Zvlášť jsem se cítil dotčen opomenutím High Hopes, kterou společně s viděným Learning to fly považuji za vrcholy Floydů po odchodu Waterse. I tak to byl ale přes mizernou kvalitu záznamu fantastický zážitek a jakmile Floydi překonali tu "Delicate Sound of Thunder" pasáž a najeli na největší hitovky tak i bezchybný. Gilmour a spol. jsou zkrátka mistři svých nástrojů a tradiční odpálení všech světelných efektů při závěrečné Run Like Hell to jen a jen umocnilo. 85 % ()
Galéria (2)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Koncert vysílala v přímém přenosu italská tv RAI, pro kterou byl celý přenos technicky velmi náročný a vysílal se v režimu Eurovize v 50 zemí světa. (ČSFD)
Reklama