Pink Floyd: Dark Side of the Moon

Já, jako zarytý fanoušek Pink Floyd můžu říct jen jediné - skvělý dokument o nejgeniálnějším albu nejgeniálnější kapely. Ano, určitě by se tu našlo pár věcí, které by šly vylepšit, ale pokud nezabíháme do příliš velkých detailů, zhltneme tento film na jeden zátah a ještě budeme žadonit o přídavek. I po přečtení knih o Pink Floyd se zde dozvíme něco málo nového a jako začínající kytarista vidím velké plus v záběrech, kde například David Gilmour hraje začátek "Breathe" na kytaru - konečně mám příležitost od něj něco okoukat ;) Další výhodou narozdíl od knih je, že zde vidíme na vlastní oči práci se syntezátorem během natáčení "On the Run," a slyšíme jednotlivé stopy písní jako zpěv Davida Gilmoura, zpěv Ricka Wrighta, doprovodné vokály sólistek nebo samotné nástroje, které na originální nahrávce takhle jasně rozhodně nezachytíme. A krom toho, vidět Ricka Wrighta, jak hraje na klavír "The Great Gig in the Sky" je zážitek, který si s radostí dopřeji znovu a znovu. (13.02.2011)

Nepopieram, že Pink Floyd boli skvelou kapelou, hoci nepatrila medzi moje srdcové a tiež, že Dark Side of the Moon je jeden z najvýznamnejších albumov rockovej histórie. Čo ale odmietam uznať je, že by bol tento dokument nejak extra dobre spravený. Pre fanúšikov skupiny toho veľa neprináša a ľudí, ktorí skupinu veľmi nepoznajú, to moc neprivedie k vypočutiu si albumu. Je tam množstvo nezaujímavých technických detailov, ako že aké akordy a na koľko stôp sa nahrávalo a málo informácií o členoch kapely, prípadne o dobových pomeroch v čase nahrávania albumu. Do toho tie múdre, akože filozofické frázy Rogera Watersa, pri ktorých som sa musel smiať (možno blbý preklad do češtiny). Najväčšou chybou ale je nedostatok priestoru pre samotné skvelé skladby z albumu. Je to častý neduh takýchto dokumentov, že po kratučkej ukážke skladby je strih a už sa zase tliachá. (13.08.2021)

" There is no Dark side of the Moon really.... In matter of facts, it's all dark." Dokonalý dokument o vytvoření jednoho z nejdůležitějších alb všech dob a nejlepšího a nejúspěšnějšího rockového alba vůbec.... " ...And everything under the sun is in tune. but the sun is eclipsed by the moon. " (12.12.2013)

"Na Newtonovském pojetí fyziky je něco zajímavého. A možná právě o to na tomhle albu jde." Mám rád přemýšlivé lidi. V rockovým světě tedy raději sázím na větší přímočarost, ale na Odvrácenou stranu měsíce se občas vydám a je mi tam dobře. Tento dokument začal na můj vkus příliš filozoficky a to mě moc nebavilo. Pak však začaly hrátky se zvukem, rozpitvání vzniku jednotlivejch skladeb a já na to album najednou hledím úplně jinak. A rozbor toho, co chce sdělit obal desky, mě vysloveně nadchnul. (29.11.2021)

Odvrácená strana měsíce, nikoliv hudby. Dokument, který spatřil světlo světa u příležitosti vydání remasteru jednoho z nejlegendárnějších alb rockové a nejen rockové, ale i hudebné scény vůbec. Hned prví album formace Pink Floyd, které vyšlo v roce 1967 pod „stručným“ názvem The Piper at the Gates of Dawn dostálo velkého ohlasu a s ohledem na minulost je stále velmi ceněné. Tady se prvně ukázala struna po které chtěla kapela dále vést své tóny. Psychedelický rock či jistá odnož art rocku se stali domáckou základnou. A v roce 1973 se na pulty obchodů s hudbou dostala legendárná, kterou jsem evokoval hned v úvodu jejím překladem - Dark Side of the Moon. V devíti skladbách pánové Gilmour, Mason, Waters a Wright zadělali na nesmrtelnost. Tak třeba čtvrtá skladba The Great Gig in the Sky, text pojednává o smrti a dívčí vokál mu dodává jistou mocnou a astrální působivost. Nebo následující Money, které prospělo vydání jako singlu a za jejímž vznikem stál zvuk zavírající se pokladny a cinkání mincí. Či třeba šestá skladba Us and Them, která připomíná prožitá dobrodružství a spletitou dráhu cest po nichž kapela kráčela na poli rockové scény. Krátký, ale obsáhlý dokument, který nejen fanouškům legendární formace, ale taky všem ostatním nechává nahlédnout do kuchyně, kde byla tahle hudební pochoutka připravena. Já dávám za 5, protože si nejen kapely, ale i tohoto počinu na hudební scéně velice vážím a celých těch několik desítek minut (84 jich ale určitě nebylo) jsem bral jen a pouze jako nutný doplněk celého dlouholetého snažení. (29.12.2004)