Príliš dokonalá podoba

Herecky presné a silné. Uchvátene som sa pozeral na tie dvojité Ironsové kreácie. Cronenberg je aj napriek téme a zdržanlivosti miestami veľmi nepríjemný. Jeho dôraz na atmosféru a na postupné odkrývanie motivácií je v tomto smere veľmi sofistikovaný. Nebojí sa naznačiť. Nebojí sa dať vám chrobáka do hlavy. Tým udržuje pozornosť a je stále zaujímavý. Čo ma na filme do značnej miery fascinovalo, bola mnohoznačnosť významov. Tá vnútorná psychologická porucha. Ten psychologický presah a úvaha. Tie otázky sú nepríjemné. A to, že sa film snaží dať aj nejaké odpovede je nepríjemnejšie ešte viac. Oceňujem dôraz na interiéry, ktoré sa menia spolu s postavami. Z pekných a uhladených na špinavé a chaotické. Myslím si, že sa k tomu musím časom ešte vrátiť. Tých pocitov a emócií tam bolo veľmi veľa. (24.01.2022)

V hlavní roli jednovaječná dvojčata Jeremy a Jeremy Irons. Ústřední motto zní: gynekologie, drogy a chirurgická ocel. Závislost se nejlépe léčí ve dvou, když selhává milenecká láska, pomůže láska bratrská a jestliže je děloha děravá, musí se operovat. Takový milý, lidsky hřejivý a v pravém slova smyslu niterný kanadský film. (14.12.2006)

Příliš dokonalá psychárna. Cronenberg je mistr chladné zvrácenosti, bohužel je-li však bez nadsázky aplikována na lidské nitro, vyjde z toho jen vytříbené nic. Prázdný příběh dvojčat s mimozemsky nastaveným způsobem vnímání okolního světa působí sice nadmíru zvráceně. Pro mne ale tato "promyšlená" filmová cvičení, která pouze dávají možnost hercům zahrát si svého "hamleta", nemají příliš velkou hodnotu. Být tam kousek nadhledu, byl bych spokojen, ale takhle oné zmučenosti jen nevěřím, skutečný život je mnohem horší. Dvojka, za jednu jedinou snovou "cronenbergštinu". Viděno během Challenge tour 2015: 30 dnů se světovou kinematografií (26.04.2015)

Dosť mi to pripomínalo Greenawayov Zet a dve nuly a miestami aj niektoré Lynchove myšlienkové pochody, ale bol to neodškriepiteľný a čistý Cronenberg. Úvodná scéna veľmi vtipná a navodzujúca správnu dávku úchylnosti. Neviem, či to bolo mojou televíznoi obrazovkou, ale myslím, že farebné ladenie tohto filmu bolo dokonale chorobné! Geniálne boli aj kostýmy - maniakálna kombinácia medicíny a náboženstva! A úplne stopercentný bol Jeremy Irons. (10.11.2009)

Nedá se říct, že by to byl horor, vlastně to není ani klasický thriller, spíše romanticko-psychologicko-gynekologické drama, děsivé (na Cronenberga nečekaně) tím, co jenom tušíme, nikoliv tím, co je nám explicitně ukazováno. Je to ve svém sdělení naléhavý příběh jednovaječných dvojčat (k nerozeznání a přitom rozeznatelný Irons), která sice nejsou spojena fyzicky, ale často mají ten pocit. Není to ten typ filmu, v jehož závěru vám všechno docvakne a řeknete si „wow, tak takhle to teda bylo“. Sám jsem zůstal ještě několik dlouhých minut zadumaně sedět, přemýšleje, co tím chtěl mistr říci. Je v tom cosi notně znepokojivého, když si jedno z úchylných dvojčat nechá na zakázku vyrobit sadu chirurgických instrumentů na operování mutantních žen, bez ohledu na fakt, zda-li je později použije či nikoliv. Podobnými náznaky čehosi nepěkného je film prostoupen. Úmyslná nekonkrétnost je velice provokující, dává prostor mnohahodinovým diskuzím a osobně neznám jiného režiséra, který by si něco takového dovolil natočit stejným způsobem. Což nelze, coby důkaz Cronenbegovy osobitosti za každou cenu, než pochválit. 85% (18.10.2007)