Godzilla: Final Wars

Toho se k 50. výročí zrodu kultovního monstra rozhodlo natočit poslední díl a divákům tak nabídnout důstojné rozloučení. Gojira / Godzilla si jej určitě zasloužila (však má taky svojí hvězdu na Hollywood Walk of Fame). I proto se rozpočet mnohonásobně navýšil oproti minulým dílům a bylo to znát. Do režisérského křesla usedl Ryuhei Kitamura, který osmadvacátému dílu chtěl nesmazatelně vtisknout svou stopu úspěšného režiséra, ale jestli se mu to povedlo, musíte posoudit sami. Závěrečný díl se totiž setkal s dosti rozporuplnými ohlasy a já s nimi musím bohužel souhlasit. Přestože jsem byl na konci docela spokojený s odvedenou prací, našel jsem tu i celkem dost slabin a asi nejvíce mě iritovala přemrštěnost scénáře a ne vždy povedené triky. Skalní fandy této série (mezi které se sám počítám) jistě potěšil úvodní „prostřih“ předešlými díly, které nám dali možnost čistě z nostalgického hlediska alespoň na malou chvíli zavzpomínat na „staré dobré časy“. I proto jsem byl velice rád, že se tvůrci nebáli a na scénu opět přivedli většinu známých Kaiju monster, které se již v minulosti stali soupeři Gojiře, nebo jsme je měli šanci vidět „sólo“ v jiných filmech. Totální destrukce papundeklových kulis tak mohla započít, no a že se bylo na co dívat. Jejich novější vzhled jsem samozřejmě kvitoval s povděkem. Trošku mě sice mrzelo, že Gojira tu v první polovině moc prostoru nedostala (kromě úvodního souboje), v čemž taky vidím hlavní nevyrovnanost zbytečně dlouhé stopáže. Tvůrci se totiž dle mého názoru nechali zbytečně unést a do děje připletli mnoho vedlejších prvků, které tu byli spíše na obtíž. Rozhodně nejsem příznivcem mimozemšťanů a Matrixu, takže tady u mě nepochodili a když k tomu připočítám ještě mutanty s nadpřirozenými schopnostmi – začal jsem skřípat zubama. Ještě mi tu chyběl chodící obtloustlý Seagal a bylo by vymalováno už úplně. Ty jejich trapné souboje a přestřelky mi začali po chvíli lézt krkem a jediné co tak stálo za povšimnutí, byla honička na motorkách. Naštěstí se pak dostala ke slovu Gojira a úroveň filmu šla hned nahoru. 70% (01.01.2015)

Nářez... Na takovouhle čistokrevnou Kaiju jízdu jsem se těšil snad celou Gsérii a moc mě těší, že se to na konec takhle parádně povedlo. Přehlídka Godzilích protivníků mapuje, čerpá a klaní se celé té padesátileté historii stejně jako nekonečný zástup odkazů, vtípků a situací... Chvilku je z toho cítit Honda, chvilku to smrdí bláznem Fukudou, občas to má devadesátkový drajv a chvilkama funny CGI z posledních let. Jasně-možná mají mutanti trošku více prostoru než by měli mít a už zmiňované computerové vložky jsou dost (řekněme)svérázné, ale souboje se nesou v tom nejoldschoolovějším duchu, scénář je na hlavu, je tam Mothra pomocník a tím největším Kajiu zmrdem je přesně ten, ktrého fandové očekávají (i když tak trošku jinak, protože na velké finále se hodí vymyslet novou uber-formu klasického uber-záporáka)....No-mohl bych se tu o tom rozněžnovat ještě dlouho ale kašlu na to. Je to prostě krásné zakončení padesátileté historie nejslavnější ještěrky všech dob. 5 dávám v rámci série jen výjmečně(s ohledem na výsadní postavení Hondovy prvotiny)ale tady není nad čím váhat. (23.08.2013)

Třeskutý guláš, jehož zřejmě jediným cílem bylo přivést co nejvíce monster a pořádně jim provětrat faldy potom, co si zařádila po celém světě (chlouba Paříže, opera v Sydney nebo sopečný ostrov představují jen zlomky z jejich běsnění). Nechybí mutanti, vetřelci z oblíbené planety X a samozřejmě Godzilla, která má sice hokej v tom, proti komu vlastně bojuje, ale nakonec vše tak nějak dobře dopadne. Ocenil jsem kombinaci počítačových (nijak úžasných) a mechanických efektů. Latexová monstra a papundeklové mrakodrapy byly skvělou volbou. Výborná kamera dokáže i z mála vytlouci slušný vizuál a souboj Godzilly a Kaisera Ghidoraha je pověstnou třešničkou na pěkně splácaném a načančaném dortu. Pokud je divák fanoušek kaiju, nehledá logiku a mozkovou činnost sníží na minimum, musí si prostě tuhle vybíjenou užít na plné koule, nelze jinak. O šlapacím soundtracku snad ani nemluvě.... (11.06.2019)

Kaigu eiga all-in-one pack. Kitamurov nezameniteľný vizuálny štýl je tu pre mňa prekvapivo tlmený a takmer nonstop deštrukčnej akcii občas chýba dravá iskra. Guma, plastika a papundeklové kulisy, všetko to základ filmov daného razenia, ostali aj tu. Roztomilá bábková Godzillka a iné potvorky (za ktorými stoja živí ľudia navlečení do kostýmov príšer) mi tak ani v CGI ére rozhodne nevadili (i keď aj tých je tu požehnane a občas na plátne sledujeme hotové Hviezdne vojny s konkrétnou citáciou na zničenie hviezdy smrti z Návratu Jediho), práve naopak, vyvolávali vo mne nostalgický úsmev rovnako ako aj milé odkazy na predchádazjúce Kitamurove filmy (hlavne Versus). Horšie je to už s naťahovanou stopážou (Kitamurov večný problém hlavne v neakčných sekvenciách), ktorá úroveň zábavnosti v celkovom výsledku rozrieďuje. (20.08.2005)

Ono by se skoro zdálo, že tohle jako tribut naprosto stačí, ale je potřeba si uvědomit, že Toho si skutečně dalo záležet na to, aby tenhle zatím poslední snímek skutečně stál za to. Ano, většina kaiju zde má sice relativně málo prostoru, ale to je vynahrazeno tím, že jejich souboje stojí za to, jsou napínavé a jsou zábavné. Ať už bojuje Gojira nebo někdo jiný, ty souboje jsou prostě nápadité. (18.10.2015)