Paříži, miluji Tě
Paris, je t'aime
Paris je t'aime
Paris, I Love You
Paris Je T'Aime
Obsahy(2)
V Paříži, miluji Tě se sešli světoznámí režiséři, mezi něž patří bratři Coenovi, Gus Van Sant, Gurinder Chadha, Wes Craven, Walter Salles, Alexander Payne a Olivier Assayas, aby společně ukázali Paříž způsobem, jaký tu ještě nebyl. Natočen lidmi stejně kosmopolitními jako město samo. Americký turista vidí rasové napětí a paranoidní vize města. Mladá emigrantka pracuje v buržoazním prostředí. Americká hvězdička natáčí film. Muž neví, zda být s manželkou nebo milenkou. Mladík pracuje v tiskárně a touží po jiném muži. Otec se pere se vztahem ke své dceři. Pár se snaží okořenit svůj sexuální život. To je jen pár zážitků, které tvoří PAŘÍŽI, MILUJI TĚ... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (636)
Na môj vkus príliš veľa režisérov na príliš malej ploche. Napriek tomu sa našlo pár kúskov, ktoré stáli za to. Napr Van Sant, Coenovci, Tykver či Chomet. A niektoré stáli za to už len pre krásne herečky :) Celkovo priemer. ()
Tento neskutečně rozvláčný a splácaný počin ve mně během sledování vyvolal obdivuhodný pocit. A protože je tento snímek v duchu jakéhosi průvodce Paříže, komentář pojmu podobně: MONTMARTRE - (Bruno Podalydes) - To je mi ale náhodička. U auťáku mi omdlela ženská. Trapárna! QUAIS DE SEINE - (Gurinder Chadha) - Co to má být? Návod na seznámení se slečnou? Nuda. LE MARAIS - (Gus Van Sant) - Pozdě bycha/gaye honit! Nudná úchylka. TUILERIES - (Joel a Ethan Coen) - Konečně něco vtipnějšího! Kráva a vůl si podaj v metru Steva Nabušte Mi. Ha, Ha!? Trochu jsem se probral z polospánku. Ale je to stejně blbost. LOIN DU 16e - (Walter Salles a Daniela Thomas) - Příručka pro mladé matky. Ruka se nepoužívá jen na fackování dětí! Sakra, já se nudim. Ale zatnu zuby a koukám dál. PORTE DE CHOISY - (Christopher Doyle) - Total hovadina! To snad nemyslej vážně, toto! BASTILLE - (Isabel Coixet) - Když ti žena umírá, s milenkou se nešuká! Ty vole, to je nuda! PLACE DES VICTOIRES - (Nobuhiro Suwa) - Co? WTF? Nechápu! To už je šílený! Já to fakt vypnu! TOUR EIFFEL - (Sylvain Chomet) - Nechci uvažovat, co tím chtěl básník říci. To je na mě fakt moc! PARC MONCEAU - (Alfonso Cuaron) - Tohle nejsou ani "Pitomci lidí". Asi chcípnu nudou! QUARTIER DES ENFANTS ROUGES - (Olivier Assayas) - Už skoro spim. Tam někdo fetuje, nebo co? PLACE DES FETES - (Oliver Schmitz) - I v Paříži, městě lásky, narazíš na agresivní hovado, co tě málem zabije. Tolik akce najednou! To je fakt překvápko! Jak je to smutný, tak je to nudný. PIGALLE - (Richard LaGravenese) - Impotence zavírá spermie do klece! Pokolikátý to už zívám? QUARTIER DE LA MADELEINE - (Vincenzo Natali) - Trochu pokus o "noir", ne? Aspoň trochu vtipný vzájemně kousavý francouzák. PERE-LACHAISE - (Wes Craven) - No, konečně! Na tuhle patlaninu jsem se díval hlavně ze zvědavosti, co tady pan "Mistr hororu" vymyslel. Nicméně horor, že jsem se málel nudou pos...! FAUBOURG SAINT-DENIS - (Tom Tykwer) - Slepý sprinter, který pak vidí? Divné! QUARTIER LATIN - (Frédéric Auburtin a Gérard Depardieu) - Důchodci se rozcházej. Bože, kdy naposled jsem se u filmu tak nudil? Snad nikdy! 14e ARRONDISSEMENT - (Alexander Payne) - "Cestománie" jedný osamocený, ale optimistický ženský. Hurá, už je konec! To bylo fakt utrpení. Něco jako "Noc na zemi", ale hodněkrát nudnější. Toto řadím do naprosto zbytečných filmových počinů. NEVER MORE!!! ()
Každá povídka je jiná, ale celkový nápad se mi velice líbil. Pro mě nejlepší příběh je ten s Margo Martindale od Alexandera Paynea (omlouvám se za počeštění jeho jména, vypadá to děsně) A k tomuto příběhu - komu se to zdá přehnané a příliš patetické - chápu, ale ujišťuji, že se to stává - vždycky mě ten příběh dojme k slzám, protože jsem to sama zažila, když jsem ten film po návštěvě Paříže viděla, jakobych tento příběh psala sama, opravdu! K dalším povídkám - samotnou mě překvalilo, jak jak se mi líbila "klaunská" Tour Eiffel. Dále se mi líbil příběh -asi nepříliš hluboký - o ženě v červeném kabátě a také o té mamince,co se chodí starat o cizí dítě, aby uživila svoje. ()
Přeplácaný snímek, který mi neřekl nic o tom, jaká Paříž ve skutečnosti je. Ano, nějaké příběhy byly opravdu krásně zpracované, ale tvůrci by udělali líp, kdyby ty konkrétní příběhy vytáhli a udělali z nich normální, pořádný film. Dle mého se tento experiment moc nevyvedl. ()
V Paris, je t'aime odehrávají osudy rozmanitých lidí a režiséři se snaží do krátkých příběhů nacpat určité zlomové okamžiky. Některým se to daří lépe, jiným hůře. Vše se odehrává v úžasných kulisách pařížských ulic a náměstí, což jednotlivým kouskům dodává tu správnou dávku atmosféry. (60%) První příběh - Montmartre (Bruno Podalydès) je příběhem jednoho nenadálého setkání. Může to být tak "jednoduché"? Být jen ve správnou chvíli na správném místě. Druhý příběh - Quais de Seine (Gurinder Chadha) je sice jak z červené knihovny, nicméně v závěru mě dost zamrazilo /Chce psát o Fracii, ale o té svojí/. Třetí příběh - Le Marais (Gus van Sant): Mě naprosto uchvátil, i když mi místy monolog připadal směšný. Myšlenka je ale nádherná. Čtvrtý příběh - Tuileries (Joel a Ethan Coen) šel naprosto mimo mě... ale turista /Steve Buscemi/ měl svoje kouzlo. Pátý příběh - Loin du 16éme (Walter Salles a Daniela Thomas) nepřekonal žádný jiný. Smutné, bolestně reálné. Šestý příběh - Porte de Choisy (Christopher Doyle): zde stačí jen jediné... WTF? Sedmý příběh - Bastille (Isabel Coixet) nám ukazuje, že si většinou lidí /i věcí/ začínáme vážit ve chvíli, kdy nám protékají mezi prsty. Osmý příběh - Place des Victoires (Nobuhiro Suwa) s mou oblíbenou Juliette Binoche o potřebě jít dál. Devátý příběh - Tour Eiffel (Sylvain Chomet) byl jiný, poetický, zábavný... výborně! Desátý příběh - Parc Monceau (Alfonso Cuarón) mě nachytal, opravdu jsem čekala starého seladona s mladou milenkou. Jedenáctý příběh - Quartier des Enfants Rouges (Olivier Assayas) opět výborný, naprosto mě pohltil. Dvanáctý příběh - Place des fêtes (Oliver Schmitz) byl samozřejmě taky smutný, dojemný... ale něco mi tam chybělo, aby to "cvaklo". Třináctý příběh - Pigalle (Richard LaGravenese) mě moc neoslovil. Čtrnáctý příběh - Quartier de la Madeleine (Vincenzo Natali): neee až moc to ve mě evokovalo SinCity. Patnáctý příběh - Père-Lachaise (Wes Craven) se mi nelíbil. Krátké nakouknutí na dovolenou páru, který se bude brát, přičemž si žena usmyslí, že si bude hrát na hysterku a celou dobu chtěla vlastně básníka či komika. Šestnáctý příběh - Faubourg Saint-Denis (Tom Tykwer) byl rozhodně dobrý, dobře promyšlený, u kterého si na konci nejspíš oddechnete stejně jako hlavní hrdina. Sedmnáctý příběh - Quartier Latin (Gérard Depardieu a Frédéric Auburtin) mi svým námětem připomínal ten třináctý, nicméně tento se mě dotkl více. Důstojné zakončení vztahu dvou lidí, kteří se snad kdysi milovali, dnes k sobě cítí úctu. Ironické, pěkné. Poslední osmnáctý příběh o američance, která si díky Paříži uvědomí, že vlastně žije... no... záčátek super, později moc patetické /i když nezapírám, že hodně lidí se v ní může poznat/. Sumasumáru... Moje best of jsou třetí, pátý, možná devátý, jedenáctý příběh. Tleskám. ()
Aby bolo moje hodnotenie objektívne, dal som pomyselné hviezdičky každej jednej poviedke a následne to spriemeroval; výsledok bol 42 %, čo sú pekné dve hviezdy. Podaktoré kúsky ma vôbec neoslovili, no štyri sa mi nadpriemerne páčili. Vyhráva u mňa snímok bratov Coenovcov (č. 4 – Tuileries), teda scénka na stanici metra. Malo to myšlienku, vtip, súviselo to s príslušnou štvrťou Paríža, takže tomu nič nechýbalo. Jedine tejto poviedke som dal päť hviezd, no potom ešte trom som dal štyri, konkrétne č. 14 – Quartier de la Madeleine (upírka), č. 15 – Père-Lachaise (cintorín) a č. 16 – Faubourg Saint-Denis (slepec). Všeobecne ešte treba povedať toľko, že uznávam, že za tých pár minút je možno ťažké ukázať celistvý príbeh s myšlienkou a obstojným dejom, ale tieto štyri poviedky, ktoré som tu uviedol, to zjavne dokázali (resp. boli iným spôsobom znamenité), takže sa to dá. ()
Kdybych měla napsat přesně jak se mi to líbí, musela bych komentovat každou povídku extra. Některé se mi líbí, některé mne nudí, a některé mi připadají vyloženě blbé. Například jak se mim seznámil ve vězení, ta se mi líbila hodně. Ale jak se baví Mortimerová a Sewell na hřbitově, to mi připadalo jako totální trapas. Nejsem velký fanda Paříže ani Francie, nemyslím si že je to město lásky, nemyslím si že je to romantický, a ten sentiment kolem mně rozčiluje. Je tam pár pěkných povídek, ale celkově je to pro mne spíš průměrný film, který už nepotřebuju vidět podruhé. ()
Film složený z osmnácti kraťasů, které na sebe nijak nenavazují, jediné, co mají společné je, že se odehrávají v Paříži. Uvědomuji si, že natočit krátký film je těžké, máte pár minut a musíte tam nacpat všechno tak, aby to dávalo smysl a ještě upoutalo pozornost. Hodnotit to je jako celek je těžké, protože něco se mi líbilo, něco mě nadchnulo, ale bylo tu také pár ne moc dobrých kousků. Mě doslova okouzlil příběh o mimech a pak také "True", ve kterém hrála Natalie Portman. Za ty bych dala klidně 4****, ale bohužel, zbytek už nebyl tak úžasný. Ostatní příběhy by mě zřejmě víc zaujaly, kdyby to nebyly krátké filmy a příběhy by se více rozvinuly. ()
Zvláštní. Jeden příběh dobrý, druhý špatný, třetí nic moc a tak dále. Různí režiséři si natočily své vlstní kraťasy a spojily to do jednoho filmu. Nemám problém z jakoukoliv látkou, ale musím mít víc než jen pár minut na to abych látce přišel na chuť. Nepopírám že v některých mini filmečcích ( mluvím všeobecně - ne jen o tomto filmu ) si z pár minutami vystačí. Za mou maličkost, která tyhle mozaiky moc neocení bych nechal 3 hvězdy. ()
Sbírka osmnácti krátkých filmů, kde středobodem je Paříž. Musím se přiznat, že mám slabost pro krátkometrážní film a jeho atributy. Osobně si myslím, že v tomto filmu si měli dát tu práci a propojit na konci alespoň zdánlivě bytí všech, aby moje romantická povaha mohla vyfrknout absolutních 5 hvězd s hvězdičkou. Bohužel.. Čekal jsem marně. To ovšem nijak neshazuje poezii, chceš-li sílu, jednotlivých povídek., Některé víc, jiné o trochu míň, Za mnohdy úžasné pocity dík autorům! (všimni si, že snad poprvé nevyzdvihuju krásu a mou slabost pro Natálii, a pro tentokrát zdatně alternující některé další postavy (a že jich bylo, pane)! ()
Shlédnuto kvůli mé oblíbené Natalii Portman, ke které jsem se ale pronudil až skoro do samého konce, kde se až objevila. Dvě hvězdy za dvě dobré povídky o mimovi a zamilovaných upírech, kteří se místo líbání koušou. ()
Některé příběhy byly více než slabé, některé byly více než skvělé a ty by to dokázali i utáhnout na plnej počet hvězd. Jenže jsem očekával nějaké skvělé propojení nakonec, které bylo průměrné a nic neříkající, škoda, jelikož tenhle film mohl mít značku kultovní. ()
Co na tom že se sešli světoznámí režiséři když každá povídka v momentě kdy mě zaujala skončila? Neříkám ale že je téma, zpracování nebo bla bla bla něco jiného špatné...Jen to bylo jako bych koukal na prvních deset minut celovečerního filmu a byl s nervama jinde že neuvidím zbytek..Takže na přínos uměleckému světu tak nějak .... a film sám dal prostor opravdovým filmovým kritikům kterých je tu opravdu mnoho bez ohledu na to ze po ukojení svého ega lehce nadhodnotí film který má diváka v první řadě pobavit .... ()
Paris, I love you je film predevsim pro filmove fanousky a romanticky a melancholicky zalozene osoby. Nejde vubec o zadny sladak, to byste se velice spalili. Film je v podstate kolazi 10minutovych kratasu od znamych i neznamych reziseru, kteri dostali prostor a jen jedno omezujici tema - Pariz. Jak to tak ale s podobnymi experimenty dopada, nektery pusobi paradne, nektere jsou az trestuhodne vycpele. Prekvapi predevsim Alfonso Cuaron nebo Tom Tykwer. Naopak zklamanim je treba Wes Crawen. I tak se vsak jedna o velmi poeticky snimek, ktery pohladi na dusi, nudit se nebudete, protoze nez by se tak stalo, zacina dalsi pribeh. 7/10 ()
Ako pri kazdom poviedkovom filme, aj pri Paris su niektore pribehy vynikajuce, niektore priemerne a niektore zle. U mna plnej ciare vyhravaju bratia Coenovci (Tuileries - Steve Buscemi ako turista v metre), Tom Tykwer (Faubourg Saint-Denis - v rychlosti rozpovedana historia jedneho vztahu) a Wes Craven (Père-Lachaise - zachrana vztahu na cintorine (!) za pomoci Oscara Wildea). Na uplne opacnej strane stoji Christopher Doyle a jeho Porte de Choisy. Takto to uz byva s poviedkovymi filmami... ()
Povídek je moc, každá z nich má jiný styl, nemají nic společného (no dobře, tu Paříž teda ;) ) a jsou hrozně krátké - dohromady to prostě nemůže fungovat.. povrchní a chladné (samozřejmě s výjimkama). Nejvíce se mi líbili Coeni s Buscemim - perfektní, humorné. Sylvain Chomet a mimové taky nebyli špatní, ale Coeni přecejen zvítězili.... ;) ()
Skvělá série povídek, z nichž mne nejvíce zaujal Tom Tykwer a Wes Craven, nicméně ani ostatní režiséři nezůstali ve stínu a svůj pohled na Paríž ztvárnili velmi osobitě. Skvělý nápad! ()
Potěšilo a pohladilo. Velká spokojenost, velice se mi líbila různorodost příběhů, od každého trochu a tak by to mělo být! Nezamlouval se mi jeden, či dva, s ostatními jsem byl určitě spokojen a některými nadšen. Pro mne možná nejlepší filmeček s kovbojem, dále moc potěšil poslední příběh američanky, příběh černocha a záchranářky, samozřejmě krásný příběh slepce, zpestřením byla úpírský počin s Elijahem Woodem a tak vůbec všechny byly fajn... Zkrátka krásný zážitek z kina. ()
Koláž krátkých příběhů o pařížských čtvrtích, některé příběhy jsou fajn, ale některé pro mne zůstaly nepochopené… ()
Šlo to. Většina kraťounkých povídek potěšila, když už né příběhem, tak alespoň herci. I když kupříkladu Portmann se do přeslazené Tykwerovy báchorky vůbec nehodila. Nejlépe hodnotím: pátou povídku s ukolébavkou, osmou povídku s Juliette Binoche a dvanáctou s odvážným tvrzením, že Lagos je bezpečnější než Paříž. ()
Súvisiace novinky
Zemřel herec Gaspard Ulliel
Přichází smutné zprávy z Francie. Ve věku 37 let zemřel po tragické nehodě na lyžích francouzský herec a držitel dvou cen César, Gaspard Ulliel. O jeho skonu informovala agentura AFP. Talentovaný… (viac)
Festival krátkých filmů Praha
Vyznání lásky osmdesátkovým akčňákům jménem Kung Fury, sonda do světa pornohereček, ale i pocta slavnému kameramanovi Jima Jarmusche a Guse van Santa. Takový bude 11. Festival krátkých filmů Praha,… (viac)
Neuromancer má lepšího režiséra
„Bible kyberpunku“ z pera Williama Gibsona se už pěkných pár let chystá na plátna kin. Když bylo ohlášeno, že ji bude režírovat Joseph Khan (tvůrce šílenosti Torque – Ohnivá kola) a hlavní roli si… (viac)
Clooneyho „bokovka“
George Clooney začne tento pátek v amerických kinech zírat na kozy a to je čas, kdy je potřeba upozornit na jeho osobu novinkou o nějakém dalším projektu. Král hollywoodských sympaťáků právě v těchto… (viac)