Réžia:
Joe WrightScenár:
Deborah MoggachHudba:
Dario MarianelliHrajú:
Keira Knightley, Rosamund Pike, Matthew Macfadyen, Donald Sutherland, Jena Malone, Brenda Blethyn, Talulah Riley, Judi Dench, Carey Mulligan, Simon Woods (viac)Obsahy(1)
Pani Bennetová (Brenda Blethyn) vedie svojich päť dcér k názoru, že žena môže byť šťastná len vtedy, keď sa dobre vydá. Elizabeth (Keira Knightley) však názory svojej matky nezdieľa. Keď sa v blízkom zámočku ubytuje slobodný a bohatý pán Bingley (Simon Woods), všetci Bennetovci zacítia šancu na výhodný sobáš. Najstaršia dcéra Jane (Rosamund Pike) pánovi Bingleymu okamžite podľahne, Elizabeth sa však viac páči jeho priateľ, pán Darcy (Matthew MacFadyen). (STV)
(viac)Videá (1)
Recenzie (1 011)
Zůstává samozřejmě otázkou, nakolik je to dáno kvalitní předlohou, a nakolik je to zásluha Joea Wrightea, Pýchaa předsudek je každopádně naprosto famózní. Herecky, atmosféricky, režijně... Je neuvěřitelné, kolik dějů, statistů i herců je Wright schopen urežírovat a ukontrolovat v jednom dlouhém záběru, zpětně je to fascinující o to víc, protože scéna evakuace Dunkirku v Pokání... :)) Keira je skvostná, Rosamund Pike neméně, Matthew MacFadyen mi v mnohém připomíná postavu Bernarda z Black Books... Pýcha a předsudek je dokonale, až učebnicově vybroušený, čistý film. ()
Obdivuhodně natočená anglická klasika, které nelze nic vytknout. Námět je již evidentně léty prověřený a jeho adaptace do scénáře je dle mého názoru vynikající. Předlohu jsem nikdy nečetl a vlastně mě nikdy ani zbla nelákala, ale děj a tempo filmu jsou však velice svižné a ne staromódně utahané jak bych u adaptece takové klasiky čekal. Film je nabitý událostmi, zřejmě obsahuje vše podstatné a přesto se v něm najde i prostor pro nějaké sdělení navíc. Krom hlavní zápletky se tak divák dozví lecos o dobových mravech, etiketě, životním stylu, partenrských vztazích atd. Za dokonalé považuji i obsazení, repektive herecké výkony. I ty nejvedlejší role představují skvělé britské herce předvádějící výrazné, životné a zapamatovatelné charaktery (Jane, paní Bennetová, pan Bingley, pan Collins). Všichni včetně hlavních představitelů zkrátka vtiskli do svých postav silnou osobitost. To nejlepší na filmu je ale režie a zejména pak kompozicí nádherná a poetická kamera a také práce s ní při jednotlivých záběrech. Některé švenky, například z plesu, nebo z domu Benettových jsou skutečně dechberoucí. Jména Joe Wright a Roman Osin (kameraman) si určitě zapamatuji. No a film dále zdobí pinaový soundtrack Daria Marianelliho, který je adekvátně krásný k vizuálu filmu. ()
Marná sláva, tato novější adaptace v sobě prostě nemá ten vpravdě anglický klid a vychutnávající bohorovnost, naopak je necitlivá k nakládání s časem, netrpělivá, unáhlená, křiklavá, nedopřeje přirozený zrod ničemu skutečně hodnotnému, neboť anglické kvality luhuje pod tlakem teprve nesnesitelně se vrstvící čas - a to je něco, čemu tenhle snímek nehoví - jakmile je jeho postavám něco nepříjemné, nenaučí se s tím zacházet, ale netrpělivě to změní nebo utečou, věční puberťáci ohánějící se odvahou k novým začátkům, aniž by se uměli v čase posouvat. Přitom Angličané naopak vynikají schopností poradit si s každým, sebezkostnatělejším souborem pravidel s rozvahou a jistou zmoudřelostí, dokud se jim nepodaří jimi dosáhnout přesně svého - vědí, že trpělivost přináší růže, a dovedou i z kamene vodu vyždímat. Nejen co do zachycení podstaty anglickosti vychází seriál ze srovnání lépe, ale i pokud jde o filmařské pracovní postupy. Klidně se a z hloubky přerozující příběh, ve vzájemném setrvalém působení se přetavující a sbližující charaktery, nic z toho nepotřebuje být jakkoli ozvláštňováno, klidná vnímavost diváka by naopak neměla být rozptylována vymyšlenostmi. Oživující a rafinovaná moderní kamera tohoto novějšího díla se proto k pojednání románu Jane Austenové hodí pramálo. Staré dobré jednoduché techniky střihu a řazení klasických záběrů, jejich tempa a rytmu atd. jdou spolu se štědrým časovým rozpočtem seriálově pojatému příběhu k duhu mnohem lépe - svědčí tomu, aby se rozvinul v úplnosti jako čajový lístek, když se mu ponechá čas a klid. O to delikátněji se zde pracuje s nasvícením - přirozeným světlem různě zakaboněné a vyčasené oblohy - neboť je to počasí, co na anglickém povětří až k průsvitnosti prozařuje pleť žen, zjemňuje a projasňuje výrazy jejich tváří či po nich nechává přeběhnout zamyšlený stín. Zde jsou tvůrci k takovým jemným hrám hluší a slepí, nahrazují je otřepaností a doslovností. *** Ze srovnání obou slavných počinů tedy vychází onen o deset let starší skvost na celé čáře velkolepěji. Je citlivější, věrnější duchu předlohy a jen v jeho vnímavějším podání a poctivějším historickém zobrazování (pytlovité šaty pod přestřihnutými živůtky dokonale skrývají jak nepochybné nedostatky, tak i možné přednosti ženských figur, ale dá se v tom časem najít jisté zalíbení atd.) vynikne i veškerá jemnější logika a hustě vrstvená smysluplnost. Čas je tu v hlavní roli a nelze to pominout - jeho přílišná hojnost, jak ony neprovdané dívky na venkově bez valných vyhlídek nemají nic než čas, sám o sobě vleklý, nudný, prázdný a tíživý, s nímž se musejí naučit obratně zacházet, aby z něj nebyl otupující nepřítel - s trpělivostí a pokorou, ale zároveň obezřelostí tak, aby je nepřipravil o svěžest mysli, vřelost a dychtivost srdce a schopnost se z okamžiků donekonečna za sebe kladených upřímně těšit - jak se v nich doslova časem zušlechťuje láska k životu samotnému (bez nadějných vyhlídek) jako sama tresť životních šťáv, které jim proudí v těle a vyživují je. A tak zatímco z onoho šestidílného seriálu nemůžu vymazat z paměti ani vteřinu, u téhle pozdější adaptace, zrychlené pro málo vytříbené, málo vyběravé a málo vytrvalé diváky, jsem přivírala oči rozčarováním nad tím, jak se s unáhleností a překotností, jež pronikají všemi složkami filmu, vytratila veškerá plná obsažnost, jemnější, ušlechtilejší a bohatě tkaná výšivka rozehraného příběhu, jak byla beze stopy odpárána delikátnost, velkodušnost, důstojnost, zdrženlivost a ona postupně v tikajícím čase nazrávající a uvoňující se dobrota duší, smířlivost a laskavost obou nejstarších Bennetových dcer, stejně bystrovtipných, oduševnělých a moudrých jako spanilých. Tahle prvoplánově vyhublá, lacině hezká, lehkomyslná, uhihňaná, máločeho dbající třeštiprdla v obhroublé verzi posílají neomaleně k šípku veškerou klidnou a rozvážnou sofistikovanost původního literárního díla i velkofilmového počinu z r. 1995, aniž by z nich cokoli podstatného mohly nahlédnout. *~~ () (menej) (viac)
Zase jednou po dlouhé době dávám naprosto bez zábran poctivých 5*, protože tenhle styl, příběh, tahle doba a vůbec všechno mi neuvěřitelně sedí a baví mě. Od Jane Austen jsem nic nečetla, ale jak píše Kass, její svět se mi moc líbí, zvlášť když je převedený na plátno tak umně, jako se to právě povedlo Joe Wright. Povedený casting je základem (skvělá Elizabeth, výborně zvolený pan Darcy, ...), ale není tím jediným - vyzdvihla bych především hudbu Daria Marianelliho (o něm myslím ještě uslyšíme), kameru a kostýmy. ()
Formálně naprosto skvělé, bohužel jsem však měl v každém druhém záběru/dialogu pocit, že jsem přesně tohle viděl již nespočetněkrát předtím a v lepším provedení. Pýcha a předsudek v žádném případě neurazí. Na obodobí ve kterém se odehrává má nezvykle bystré a vtipné dialogy. Stejně tak prostořekost a upřímnost Keiry je mi sympatická. Ovšem jakožto příběh o lásce/vztazích mě toto dílko nikterak hlouběji neoslovuje, což je vzhledem k mému vkusu/cítění vcelku záhada. Snad možná příliš vyumělkované - tak bych celek charakterizoval v jedné krátké všeříkající větě. Cit ano, emoce taky, ovšem vše se tak nějak táhne, plouží...zastřenost, pravá láska, umělá láska, zvyky aristokracie....vše už jsem viděl někde jinde...nic nového pod sluncem. ()
Galéria (44)
Zaujímavosti (45)
- Filmaři se snažili najít takové herce, kteří by svým postavám odpovídali i věkem. V první filmové adaptaci bylo Laurenci Olivierovi (pan Darcy) a Greer Garson (Elizabeth Bennet) hodně přes třicet a jen těžko se jim dařilo navodit dojem, že jde o jejich první lásku. (Michelle75)
- Scéna, kdy si pan Bingley (Simon Woods) nacvičuje žádost o ruku, byla improvizovaná. Původně měla být kratší, ale Simon Woods v ní byl tak dobrý, že byla prodloužena. (Morien)
- Na stejných lokacích se natáčel i film Vévodkyně (2008), kde také ztvárnila hlavní roli Keira Knightley (Elizabeth Bennet). (R´Hell)
Reklama