Tatínek

Dokument (spíš však osobní poděkování) natočený citlivě a s láskou v tom nejlepším slova smyslu. Vztah otec-syn je více než patrný, někde k prospěchu, jinde zase ke škodě věci. O takovém člověku by bylo možné natočit i dokumentární seriál, paradoxně mi přijde film moc dlouhý. Evidentně si neklade prozkoumat osobu Zdeňka Svěráka v celé jeho šíři, ale vybírá jen určité stránky. 3 a 1/2 * (16.02.2005)

Ceske dokumenty jsou proste celkove lepsi nez filmy. (23.03.2005)

Moje první koupené dívídíčko, do té doby jen véháesky:-)) Mám tento dokument ráda, pro jeho lidskost a laskavost. (25.04.2014)

Duo Svěrák & Svěrák už několikrát prokázalo své kvality a nebýt otce a syna, byla by česká filmová tvorba o celou řadu povedených děl chudší. Dokument Tatínek přesahuje rozměry rodinného portrétu a je každou svou vteřinou profesionálním počinem, na který se navíc velmi příjemně dívá. (04.04.2016)

Veľmi dobrý dokument mapujúci život a tvorbu Zdeňka Svěráka založený hlavne na rozhovoroch s ním a s jeho najbližšími spolupracovníkmi. (14.10.2023)

Celým pořadem se prolínají tři linie - cimrmanovská, která je zastoupena vzpomínkami na hry tohoto génia a záběry různých míst, kde je Divadlo JC hrálo. Další - osobní, ve které Svěrák vypráví o svém dětství, rodičích a životě, se pefektně prolíná s třetí - filmovou, zastoupenou ukázkami ze Svěrákových filmů. Přes řemeslně skvěle zvládnuté dílo jsem během sledování Tatínka měl často neodbytný nepříjemný pocit, že se dívám na něco, co nebylo určené mým očím. Asi jako bych si četl cizí deník, který nebyl určen k publikování. (19.10.2004)

Pohladí, když jsou mezi námi takoví lidé a jejich děti !!! (16.04.2005)

Takové teplé, lidské a milé jako všechno, co kdy Svěráci udělali. (12.05.2005)

Nevím jestli je to díky zpracování Jana Svěráka nebo díky osobnosti Zdeňka Svěráka, rozhodně to ale stojí z vidění. (02.03.2006)

Jen opravdu na málo dokumentů se podívám znova, aniž by ho zrovna dávali v televizi a na Tatínka jsem za poslední měsíc koukala třikrát, dokáže tak krásně pohladit po duši :) (02.12.2006)

Milé usmíření syna s otcem. (20.04.2011)

Nehodnotím dokument, i když je velmi zručně natočený a prostřihaný, ale spíš osobu Pana Svěráka, úžasný to člověk. (06.06.2011)

Svěráky mám rád a moc. Jejich styl vyprávění, humor, specifickou a nezaměnitelnou poetiku, kterou někteří řadí už do škatulky "kýč". Ve mně ale prostě je nějaká svěrákovská struna, kterou dokáží v 90% svých pokusů otec, syn či oba (a v Kukym už i vnuk) rozehrát. Paradoxně právě proto byl pro mě Tatínek mírným zklamáním. Asi jsem čekal, že i v dokumentu dokáží Svěrákovi tu strunu rozehrát, že tam bude takové to něco navíc, co se nedá popsat slovy, ale jen cítit. Čekal jsem prostě neobyčejný dokument o neobyčejné osobnosti a místo toho to byl obyčejný dokument o (ne)obyčejném tatínkovi. Svěrák starší je totiž vylíčen dost civilně, což rozhodně není nic, co by filmu ubíralo. Ale ten styl... ten styl je prostě až moc čistě dokumentární. Tím ale určitě neříkám, že je to dokument, kterému byste se měli vyhnout. Jen jsem si s Tatínkem prostě nesedl tak, jak jsem čekal. (30.12.2011)

Chtěla bych se dozvědět ještě mnohem víc a proto hvězda dolů, ale jinak mě má Zdeněk Svěrák v hrsti už nějakých patnáct let. Z celého dokumentu mi bylo nakonec hodně hodně smutno....to, jak komunikoval se synem, jak poslouchal s vnukem klekání a jak láskyplně diskutoval se svou ženou......takového tatínka bych si hrozně přála. U některých filmů člověka bezděky napadne, co může udělat se svým životem a co naopak nikdy nemůže mít, protože to prostě nejde změnit. (03.01.2012)

Pro Svěrákovy obdivovatele - fanoušky (mezi něž se řadím i já) vynikající dokument proložený skvělým humorem pro Svěráka tak typickým. (13.02.2017)

Není co dodat Mistr (07.04.2021)

Přiznávám, nehodnotím tolik dokument jako takový (je dobrý), ale spíše Svěráka jako člověka, tvůrce a hlavně někoho, s kým je radost pobejt, byť jen zprostředkovaně skrz televizní obrazovku. (21.04.2021)

Mám teď takové dojímací období a tento dokument mi do toho ideálně zapadnul. Snad jediný ospravedlnitelný počin mladého Svěráka od roku 1990. Ještě se mu podařilo zachytit nadhled otce nad sebou samým, pravdivé postřehy ze života a dokonce i mizejícího ducha divadla J.C. (11.01.2024)

Dokument jedna báseň. samozřejmě i proto, že Jan Svěrák má ke zpovídanému opravdu blízký vztah. O tátovi toho prostě člověk ví víc, než o cizím člověku. Ale nechci to tím shazovat, zpovídat otce na druhou stranu často nemusí být nic moc. Ačkoli je opakovaně vidět, že Jan je ryzí chladnokrevný profesionál a píchá do táty jako do cizího. I proto si teď zpětně říkám, jestli to na nás na všechny, včetně otce samotného, s tím odmítáním scénáře k Lahvím jenom nehrál. Jestli už tenhle dokument nebyl z dost velké části jen záměrná reklama na ty dneska všude omílané Vratné lahve. Starého Svěráka bych z toho nepodezíral, ale u mladého člověk nikdy neví. Vyšlo mu to natahování diváků na skřipec na jedničku. I kdyby byly Vratné Lahve jeho nejhorší film, stejně to bude chtít každý vidět. Když se něco tak extra chválí dopředu, leze mi to krkem... (04.07.2006)

Kvalitní dokument.. (09.03.2009)