Cesta - portrét Věry Chytilové

Životní výpověď jedné ze zásadních postav české kinematografie. Věra Chytilová se zamýšlí nad svou profesní tvorbou, životem, rodinou, u čehož ukazuje několik svých tváří. Ženu jako rozhodnou rebelku, co se rozhodně nebojí nějakých okovů, šikovně se z nich totiž vždy dovedla vymanit. Ženu jako velice emocionální bytost, zpytujíc časy a nečasy svého života, který ji připravil cestu značně kopcovitou. Ale také i ženu jako hospodyni, co je otevřená rodině, kdykoliv jí to čas dovolí. Filmařsky by se dokument dal zvládnout lépe, prostřihy na dětství a filmy byly umístěny možná až moc volně a i formu bych si ideálně představoval trochu jinak. Takhle mé hodnocení plyne jen a pouze z osobnosti Paní režisérky, díky které to vidím na sice slabší, ale přece dobré 4*. Dokument jsem zhlédl v době, kdy je režisérce čerstvých 80, a nemůžu nenapsat, že na ten věk vypadá výborně. (31.01.2009)

Dobře natočený profil jedné z nejlepších režisérských osobností české kinematografie dokonale odhaluje režisérku samtotnou a její život. Můsím podotknout, že daný dokument mi vykreslil Chytilovou v trochu lepším světle její osobnosti, než jsem se doposud domníval. Také ale mohl trochu detailněji se zabývat filmografií, byla zde vylíčena opravdu stroze... 85% (31.01.2009)

Jsem rád za tenhle dokument o jedné z nejzajímavějších žen v kulturní oblasti v této zemi. Nechává diváka nahlédnout do své povahy, nálad, myšlení. Méně rozebírá, proč točí od jisté doby, tak špatné filmy. Jdou jí ale nadprůměrně dokumenty. Především - Vzlety a pády - jsou obřím počinem, a ještě že ho stihla natočit, neb poslední dva hlavní aktéři už nežijí. (31.10.2010)

Obvykle děj filmu v komentáři nepopisuju, ale potřebuju si vyjasnit, co jsem se vlastně dozvěděl o Věře Chytilové. Že milovala film, že milovala svého manžela, že milovala své děti, že v době natáčení prožívala tvůrčí krizi, že byla údajně povznesená nad světskou slávu, že na prvním místě figurovala v žebříčku jejích hodnot rodina, že v dětství propadla víře, že se neštítila ničeho v zájmu tvorby… Nebylo toho úplně málo. Ale nebylo toho pro mě dost. (30.06.2023)

Věra Chytilová je pro mne režisérka, která kdysi natočila několik opravdu vynikajících filmů, ale jako člověk mi připadá nesympatická až protivná. Tento její portrét je bohužel většinou jen záznamem její mluvící hlavy a dobře by se mohl vysílat i v rádiu. Značná část informací od paní režisérky je natolik obecná, že i když mě zaujaly, jsou mi k ničemu, když netuším, na co vlastně naráží. Archivní záběry jsou zajímavé, scény vytržené z kontextu svých filmů působí až překvapivě nevýrazně. Celkově nic moc. (30.09.2005)