Doznání
L'Aveu
La confessione
The Confession
Réžia:
Costa-GavrasScenár:
Jorge SemprúnKamera:
Raoul CoutardHudba:
Giovanni FuscoHrajú:
Yves Montand, Simone Signoret, Gabriele Ferzetti, François Marthouret, Michel Beaune, Michel Robin, Jean Bouise, Guy Mairesse, Nicole Vervil (viac)Obsahy(1)
Slávny, u nás roky zakázaný film, vznikol podľa rovnomennej knihy Artura Londona ako autentické svedectvo jedného z protagonistov vykonštruovaného procesu so "spikleneckým centrom" R. Slánského v r. 1952. Presvedčený komunista, interbrigadista, pred zatknutím námestník ministra zahraničia, účtuje s minulosťou svojej strany. Je iróniou osudu, že rukopis knihy priviezol do Prahy v deň, keď tam vošli sovietske tanky. Sugestívna, hoci trochu chladná analýza obludných mechanizmov moci zachytáva kruté výsluchy, manipuláciu s obžalovanými, nátlak vedúci k falošnému priznaniu. V druhom pláne sa odvíja osud Londonovej rodiny i história vzniku knihy. Film o tragédii slepej viery, schopnej zmeniť sa a prisp"sobiť akýmkoľvek podmienkam. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (88)
Vůbec jsem nevěděl, do čeho jdu. Až po filmu jsem se dozvěděl, že to byl film sepsaný Arturem Londonem, který toto všechno zažil v komunistickém Československu, během procesu s Rudolfem Slánským. On sám však byl členem strany a zvedal ruce v předešlých procesech, ale pak přišla řada na něj. Čistky nařízené z Ruska. Revoluce semele každého. Nikdo není v bezpečí. To, co bylo stranické a prospěšné, se za pár let stává trestuhodné. Je totiž jedno, o jakou politiku se jedná, vždy se zneužije. Psychický i fyzický teror během filmu nepřestává až do konce. Dokonale připravený proces, který byl pomocí ponižování, mučení a strádání vtlučen do hlav všech nevinných. Vymyli jim mozky a připravili se všemi divadelní představení pro veřejnost. Je to stejný systém jako za fašistického Německa. Musí padat hlavy, protože lid si žádá nepřítele. Přiznej se, podepiš to, opakuj přesně, nespi, choď! Překvapily mě české bankovky, vozy Tatra i české policejní a vojenské uniformy. Je smutné, když o takovém procesu musí film natočit Francouzi a ne Češi. ()
28. Zlatý Glóbus za rok 1970 - nominace (1) - Nejlepší cizojazyčný film - Francie ()
Dlouhou dobu jsem o tomto filmu nemel tuseni. Coz je vzhledem k nametu a francouzske produkci, ktera ho zpracovala skoro trestuhodne. Hodne zajimavy film. Samozrejme, vyprava pokulhava a francouzstina z ust soudruhu taky ceskemu uchu nelahodi. Presto si myslim, ze by tento film mel videt kazdy. ()
Popis cesty v socialistickom Česko-Slovensku, ako sa robili vykonštruované súdy s politickými väzňami v 50. rokoch. Po vlažnejšom začiatku sa hlavný hrdina dostáva do väzenia a film začína naberať na obrátkach. Pôsobivé. Priznal by sa každý. Aj keď si tvorcovia mohli dať záležať na tom, aby dotyčný vyzeral po tých dlhých mesiacoch strádania s minimom jedla a spánku vychudnutejšie a zúboženejšie. A ešte skrátiť tú pridlhú stopáž. Ale inak uveriteľné a o to predovšetkým šlo. ()
Bez komentára. Tahit to za mňa všetko povedal. ()
"Doznání je nejvyší stupeň sebepoznání." řekl vysoce postavený komunistický komisař. Takovýchto komunistických ideologických keců bychom ve snímku samotném našli mnoho. Jak jinak by tomu mohlo být ve filmu vypovídajícím o politických procesech z 50. let. Z filmového hlediska se jedná o kvalitně zpracovanou látku s Yves Montandem. Jde o vskutku zajímavý pohled na zpracované dílo Francouzi, kteří natáčeli tuto výpověď o komunismu ve Francii a v době, kdy u nás stále vládla tato levicová totalita. I když jde o procesy, při kterých byli souzeni do té doby přední politici KSČ, tudíž žádná neviňátka, můžeme ukázkově nahlédnout do tehdejšího komunistického režimu, při kterém bylo nevinně odsouzeno a popraveno mnoho lidí. Pro dnešní mladou generaci by to měl být přímo povinný kousek, aby každý viděl, co byli ti komunisté zač. ()
I když normálně toto slovo nepoužívám, tady se hodí zcela jednoznačně - brutální film. Francouzi tu vykreslili pohled na komunistické praktiky československých bezpečnostních sil a povedlo se jim to vcelku věrohodně. Hned na začátku vás jistě potěší stará tatrovka, stejně tak na konci skutečně české nápisy, na které se dívá sám velký Yves Montand. Je až s podivem, že téměř 80 procent filmu je vykreslení praktik, které uniformovaní lidé používali - to je možná i jediná vada tohoto snímku. Je pro opravdu silné žaludky. ()
Vemi silne drama Costy Gavrase o znamem fingovanem politickem procesu, opravdu intenzivni beznadej, skvele zahrane, film predvadi zajimavy psychologicky vyvoj postavy a prubeh/postupy vyslechu, asi si prectu predlohu Artura Londona, bude zajimave porovnat film/knizni predlohu s dostupnymi informacemi... ()
Vykalkulované, chladnokrevné světské představení sirné víry. ()
Doznání. ()
Tvrdá obžaloba zločineckého režimu docela zajímavě a uvěřitelně znázorněná francouzskými filmaři. Ti čeští natočlili o dva roky dříve tématicky dost podobné ("Ucho" a "Všichni dobří rodáci"), ty ale putovaly na dlouhá léta do trezoru. Tento film zdaleka nedosahuje jejich kvalit, přesto je to (i díky skvělému Yvesi Montandovi v hlavní roli) silně nadprůměrný film, který popisuje nejenom drsné výslechy, zinscenované procesy, kdy se "vítězové" na život a na smrt rvou o koryta a likvidují se mezi sebou, ale také o tom, jaký význam má mediální manipulace "davu", vždyť je to přece pro jeho dobro a lepší zítřky, není-liž pravda? Také mne před koncem snímku napadly dva úplně jiné filmy : Vrtěti psem a Kladivo na čarodějnice, že by opravdu jen náhodou :-? ()
Lenine, probud se, oni se ublaznili. ()
Obdivuji Francouze, s jakou grácií dokázali zachytit pochmurná padesátá léta v Československu. Realistické ztvárnění muselo přijít z "buržoázní" země, protože ta naše byla zrovna těžce "normalizována". Montand je perfektní, realistická Signoret rovněž. Povinnost pro všechny Čechy! ()
Čítal som knihu, lepšia výpovedná hodnota.Kto druhému jamu kope, sám do nej padne. Vzorka pravoverných súdruhov spoluzodpovedných za vraždy, nútené práce v čsl. Gulagoch, komunistické mučiarne, stratu zamestnania, perzekúcie najbližších - doslovne státisícov ľudí a ako mor šíriacu sa morálnu a hospodársku devastáciu demokratického Československa. Neviem či mal Costa-Gavras a Yves Montand poňatie o ich zločinoch, tento fim mal byť pokus o ich rehabilitáciu a neprávosti komunistického režimu? Možno aj preto že v 60 tych rokoch Frantíckí komančovia mali silnú voličskú základňu a vplyv na Francúzsku vládu.Autor knihy Aurthur London mašle unikol len vďaka tomu, že jeho manželka (Francúzska) mala v čase procesu švagra v ÚV Franc. kom. strane. Neviem či sa našli archívne zábery z ich popravy, tam asi toľko sileného smiechu ako v súdnej sieni určite súdruhovia nemali. Tentokrát možno nohavice nepadali, skôr v nich mali naložené. Neboli to žiadni hrdinovia, zarecitovali ako ich rovnaká krvná skupina z ŠtB naučila. Tvrdiť že sa priznali v prospech strany je nezmysel. Husák zažil to isté a nikdy ho nezlomili. Škoda že mašlu dostalo len pár (taký Vaš zodpovedný za smrť gen. Píku ). Miesto pomníkov ako syfilitik Gottwald za komančov zostal po nich len posypový materiál pri poľadovici, miesto na katafalku vo vreci v kufri T 603. To ani nemôžem napísať nech im je zem ťažká. ()
Velmi zajímavé vidět české reálie 50.let včetně vládních tatraplánů v architektonicky nezaměnitelné Francii:-) Ale tohle by v 70. letech v Praze asi točit nemohli. Skvělý náhled a hlášky jako "Strana si může dělat, co chce." "Nejste ústřední výbor! Ne - my jsme víc!" nahání husí kůži při představě, že to tak prostě chodilo. Ale bohužel bylo poznat, že film točili přeslušnělí frantíci, protože u výslechů v 50. letech se určitě uctivě nevykalo a neříkalo "Přátelé, které chránite, jsou mrtví." - soudruzi si přece byli rovni.... a někteří si byli ještě rovnější a někteří, jako ti vyslýchaní, si nebyli ani rovni.....takže pěkně na tykačku! A to, co se dělo při soudním procesu, to byla jen krásná ukázka toho, jak všechny politické procesy měly dvě tváře.... závěrečné záběry z 21. srpna mi nahnaly husí kůži. Silný zážitek. ()
Myslím, že Češi by to dokázali natočit poutavěji, Yves Montand je ovšem vynikající. ()
Doznání je tou nejvyšší formou sebekritiky a sebekritika je jednou z hlavních ctností komunistů. ()
Na tak notoricky známý a dobrý film bych čekal daleko víc hodnocení než 190.No, zřejmě tam chybí nějaká milostná,romantická zápletka,například, že se sadistická,nadržená bachařka zamiluje do mukla a podobně.Tak to tam naštěstí opravdu není,ale třeba na to někdy někdo natočí remake a nový kult bude na světě.Ale film Doznání by měli povinně,několikrát ročně sledovat všichni, kteří chtěj volit a volí komunisty. ()
Súvisiace novinky
Magických 8: zatracované i opěvované filmy naší minulosti
Přípravy komorního filmového festivalu Magických osm, který ve spolupráci s Městskou částí Praha 6 připravilo kino Ořechovka, vrcholí. Kromě ojedinělé příležitosti shlédnout filmové lahůdky, které… (viac)
Doznání je nelítostnou obžalobou totalitních praktik posilování moci ve formě bezprostředního zprostředkování niterných pocitů při postupném ztrácení vlastní víry vnitřní krajiny marnosti lidského bytí. Řek Costa-Gavras ve spravedlivém zápalu partyzánského rozohnění zvrátil hlavu k nebi a začal zpívat baladu nekonečných lidských útrap všehoschopných půtek o moc. Vždyť sovětský komunismus povstal z vřavy násilí a pachuti smrti, ve chvílích celosvětových psychologických hrátek ideologicky odlišných mocí a v pasti paranoického strachu ze zrady používá hrubé násilí k upevnění své mocenské pozice, vyvolaný strach patří k těm nejúčinnějším služebníkům stability totalitní moci. Skálopevná víra se s cynickou krutostí obrací proti věřícím a v demagogickém výsměchu předkládá své překroucené verze ideologie, vnitřní svět je podroben masívnímu nátlaku a realita pozbývá své obvyklé rozměry. Costa-Gavras nezapomíná zmínit opětovný návrat útlaku zastrašování, ale jeho výchozím bodem pohledu je jednotlivec, vlečený neúprosným předivem osudu a dějinné souvislosti jsou tu předávány přímo z hlavního proudu niterných pocitů a pudů, bolesti a beznaděje a jedinec ztrácí možnost kontroly nad vůlí vlastních myšlenek. Hlavním nástrojem baladicky prolévaných hořkých slz zpěvu je Artur London alias Gérard (velmi zajímavý Yves Montand), náměstek ministra zahraničních věcí. Diktátorova paranoia se nezajímá o množství prolité krve, na prvním místě je upevnění autority a stálé postavení moci. Prostředky jsou neomezené, možnosti neodvratné, jedinec ztrácí svůj význam a stává se pouze figurkou strategické hry, jedinec je nepodstatný, symbol má vyšší hodnotu. Hlavní ženskou postavou je Lise London (zajímavá Simone Signoret), Arturova politicky angažovaná manželka. Nevědomost zanechává pochybnosti, pravda není k nalezení a nikdo ji nezná. Hořké probuzení z vlastní minulosti. K výrazným postavám patří také vyšetřovatelé Kohoutek (pozoruhodný Gabriele Ferzetti) a násilničtější Smola (zajímavý Michel Vitold), osobní a efektně výkonní státní zpovědníci Gérardových hříchů. Z dalších rolí: Gérardovu ženu vřele přijímající vlídný ředitel továrny (Jean Bouise), rázně a nesmlouvavě vyšetřující estébák (László Szabó), Gérardův stranicky uvědomělý obhájce při procesu (Michel Beaune), procesem vláčený ministr zahraničních věcí Vladimír Clementis (André Cellier), souzený zástupce generálního tajemníka Josef Frank (Marcel Cuvelier), uvědomělý generální prokurátor JUDr. Josef Urválek (Michel Robin), souzený generální tajemník strany Rudolf Slánský (Thierry Bosc), souzený náměstek ministra bezpečnosti Karel Šváb (Umberto Raho), šéf brněnské buňky strany Otto Šling (Jacques Rispal), či souzený vedoucí mezinárodního oddělení ústředního výboru strany Bedřich Geminder (Claude Vernier). Film Doznání je temným stínem československých poválečných dějin a účinnou zbraní mravokárných antikomunistických bijců. Doznání je působivě účinným odsouzením represivních prostředků k politickému posilování moci i v samotném boji o moc. Costa-Gavras se v partyzánském odhodlání pouští do boje proti zdeformované podobě rudé ideologie niterně bezprostředním záchvěvem pocitů zpěvem marnosti v děsu lidského pachtění. Zneužití moci potřebuje sadistickou formu k uspokojování svých intimních choutek. () (menej) (viac)