Hrbáč Lagardere
Lagardère
Lagardere
Réžia:
Henri HelmanHudba:
Marc MarderHrajú:
Bruno Wolkowitch, Frédéric van den Driessche, Florence Pernel, Yvon Back, Clio Baran, Ticky Holgado, Julien Guiomar, Julie Judd, Michel Modo, Daniel Breton (viac)Obsahy(1)
Láska, intrigy, priateľstvo, zrada... kostýmový príbeh z 18. storočia. Láska medzi Aurorou de Nevers (Clio Baranová) a jej partnerom vyvrcholila nielen porodením dieťaťa, ale aj tajným sobášom. Zálusk na Auroru však má aj Philippe de Gonzague (Yvon Back), ktorý neváha použiť všetky prostriedky, aby ju získal. A keď to nejde ináč, pristúpi aj k vražde v súboji s Auroriným manželom ho zabije. Na súboji je prítomný aj Henri de Lagardére (Bruno Wolkowitch), ktorému Aurorin manžel kedy si predtým pomohol a vlastne mu zachránil život a teraz mu on splatí svoj dlh, berie jeho dieťa, odnesie ho na odľahlé miesto a tam malú dcérku v tajnosti vychováva. Aurora, ktorá tak prišla nielen o milovaného manžela, ale aj o dieťa, celý čas žije v nádeji, že dieťa žije a časom sa určite nájde. Medzitým však Philippe čoraz nástojčivejšie nalieha, aby sa Aurora zaňho vydala. A je to opäť Lagardére, ktorý ju zachráni pred znásilnením a stále drží ochrannú ruku nielen nad dcérou, ale aj nad ňou. Napriek tomu, že žije pod jednou strechou s krásnou mladou slečnou, nezamiluje sa do tejto nevlastnej dcéry, ale v hĺbke svojho srdca stále ľúbí Auroru... (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (28)
Vydarená televízna verzia pomerne známeho príbehu, ktorý sa už dočkal nejedného spracovania ('59). Pekná výprava, dobrí herci, mierne prepálená stopáž. Nič výnimočného, ale v porovnaní s mnohými nudnými historickými "fraškami"... veľmi fajn... ()
Hrbáč potřetí a zase trochu jinak. Rozhodně to bylo zbytečně dlouhé a chyběla mi tu romantika. Ten film byl chladný. Závěr, kdy si Lagardére bere místo mladé Neversové starou, byl sice originální, ale přehnaný, nevěrohodný. Vždyť se proboha vůbec neznali. Musím ale uznat, že na rozdíl od jiných pokusů o znovunatočení klasiky, si autoři nového Hrbáče netrhli žádnou ostudu. ()
Zřejmě ještě olympiádou nebo možná i předchozími zhlédnutými filmy naladěná na francouzskou vlnu, jsem viděla jedno z dalších zpracování Hrbáče. Celkem škoda, že si vévodu de Nevers Perez nezahrál v tomhle, nebo že se nepovedlo do role Lagardéra (při vší úctě k zdejšímu představiteli) obsadit někoho charismatičtějšího, jako byl Auteuil v dalším ze zpracování (kdybychom chtěli Maraise, asi bychom žádali moc). Za odlišný závěr od ostatních zhlédnutých zpracování film dostává hvězdičku navíc, jinak je to takové sice nic výrazně nepokazili, ale také mě to ničím nenadchlo... ()
Odklon od oidipovské sktruktury, která incestně pervertuje jak konec Févalova románu, tak i obou předcházejících (mně známých, klidně jich může být víc) adaptací, je rozhodně osvěžující. Navíc tato změna není až tak svévolná a nereflektovaná, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože po momentu kdy se Aurore Lagardérovi nabízí, jí on vysvěluje, že jakýkoli vztah mezi nimi by byl incestní, a tak tato možnost se nakonec "terapeuticky" realizuje pouze přes její matku. Sympatická verze. ()
Podle mě nejzdařenější verze o hrbáči. Sice mám v očích pořát masku hrbáče Jeana Maraise, tak přec vítězí tato verze. Jsou tu brilantní dialogy ala hrbáč versus madam de Nevers o zradě, lásce, kráse, škaredosti, touze, srdci, tak je tu krásně vykreslena pomsta a postupné vybíjení všech vrahů. Lagardere si Tě najde! Ale co hlavně. Jsou tu oba sympatičtí učitelé Jinřicha tedy Henriho. ()
Reklama