Urocukidódži: Legenda o Nadčlověku

Britský release kompilácie "Chôjin densetsu Urotsukidôji", vychádzajúci v UK (a inde) pod názvom “Urotsukidôji I: Legend of the Overfiend“ nie je ničím iným, len 108 minútovou CUT verziou, distribuovanou štúdiom “Manga Entertainment/Manga Video“. Hrubý zostrih, skrátený približne o 40 minút iba zbytočne dehonestuje silu pôvodnej myšlienky filmu. A to nie je všetko! Tieto VHS-ky od "Manga Video" nevychádzajú v pôvodnom otitulkovanom japonskom znení, ale s anglickým dabingom a to 2. novembra 1992. Neskôr samozrejme aj v remasterovanej podobe na DVD nosičoch, ale s rovnakými nedostatkami. Možnosť výberu medzi Cut a Uncut verziou navyše nie je vôbec v rovnováhe. Nezostrihaná verzia zložená z Chôjin densetsu 1: Chôjin tanjô hen (1987), Chôjin densetsu 2: Chôjin jusatsu hen (1988) a Chôjin densetsu 3: Kanketsu jigoku hen (1989), oficiálne v Uncut podobe o minutáži 146 minút vyšla na médiách údajne zatiaľ iba v Japonsku a Amerike - v tomto prípade zásluhou distribučného štúdia “Central Park Media“ (divízia Anime 18) v roku 1993. ### PS 1 – videná 146 minútová Uncut verzia. PS 2 – Poohliadnutie sa po “Chôjin densetsu Urotsukidôji“ bude mať zmysel len vtedy, ak spomínanú trojicu “Chôjin densetsu 1, 2, 3“ divák nepozná a nevidel ju. “Chôjin densetsu Urotsukidôji“ je IBA ich zlepencom. (13.09.2009)

Tohle jsem tak před deseti lety viděl na czechtekku na takový malý televizi zastrčený ve zdi repráků. A vzhledem k tomu, že se mnou slušně cloumalo LSD, tak na některý scény můžu těžko zapomenout. O mnoho let později jsem to konečně sehnal, skouknul (relativně) za střízliva a musim říct, že je to fuckt dobrý. Sexu je tu poměrně dost a většinou se dostavujou opravdu razantní orgasmy - rozsříknutí vnitřností po okolí a podobně. Čurákoidních chapadel se taky najde hafo... A vůbec, je to taková krvavě-úchylná veselost. Ujeťákům doporučuju. (22.05.2010)

Lahôdka plná penetrácie, slizu, krvi a démonov od výmyslu sveta. Japonský pohľad na fantasy horor, vo svojej anime podobe. Nezastaviteľný príval hororizácie námetu, dovedeného až takmer k ad absurdum. Nikoho určite neprekvapí, že v Krajine Vychádzajúceho Slnka, si toto sushi dávajú s každodennou kadenciou. (24.11.2022)

Legend of the Overfiend je dílo, které samozřejmě primárně stojí na brutálním násilí a množství velmi explicitního a velmi, VELMI nekonvenčního sexu, to si není třeba nalhávat opak. Faktem ale je, že tyto elementy nepoužívá (možná až na jednu scénu) samoúčelně a temný urban fantasy příběh, který vypráví, má sílu, propracovanost a údernost (ten konec, ten teda úderný je...až moc, možná). Anime formát tomu pak dává téměř volnou ruku v možnostech vizuálně se vyřádit, a že tu možnost tvůrci využili zhusta. Vypadá to asi tak, jakoby se spojily typické japonské tentacle hentai úchyláčkoviny s klasickými dantovskými vizemi pekla a tvůrčí koření tomu dával naklonovaný hybrid Hieronyma Bosche a Clivea Barkera. Výsledek je pekelně (pun intended) působivý, především proto, že dokáže utkvět v paměti nikoliv jako prvoplánová přehlídka bizáru, ale jako velkolepě zvrácený umělecký opus. (04.04.2020)

Příběh i dialogy jsou příšerně debilní, protože celá látka stojí jenom na to, jak chapadlovití démoni znásilňují naivní Japonky. To mě však v roce 2023 nijak zvlášť nešokuje, ale přesto to bylo tím nejzajímavější aspektem filmu. Anime animace také působí levně (možná proto, že je určená k adaptaci velkého množství obsahu v rychlém sledu, čož je způsob, jenž není zaměřený na kvalitu). Výjimkou je třeba o rok starší, ručně dělaná, promyšlená Akira. Urotsukidoji však není žádný tisícidílný Naruto. (23.06.2023)