Réžia:
František FilipScenár:
Otto ZelenkaKamera:
Vladimír OpletalHudba:
Karel SkleničkaHrajú:
Jiří Vala, Slávka Budínová, Vladimír Ráž, Gabriela Vránová, Jiřina Jirásková, Iva Janžurová, Miloš Nedbal, Jiřina Šejbalová, Jaroslav Vojta, Nataša Gollová (viac)Epizódy(5)
Obsahy(1)
Pětidílná sága dvou podnikatelských rodů z vrcholného období našeho národního obrození na motivy románu Vladimíra Neffa začíná v roce 1859 a končí otevřením Národního divadla v roce 1881. Tento pamětnický seriál patří mezi nejcennější díla archivu České televize. U jeho zrodu stáli dva významní televizní tvůrci - scenárista Otto Zelenka a režisér František Filip. Práce na scénářích začala ještě před jarem 1968 a diváci viděli seriál poprvé na podzim téhož roku. Zasaženi a poníženi srpnovými událostmi a posrpnovým vývojem nacházeli v historickém seriálu útěchu, povzbuzení a naději. V roce své premiéry seriál překvapil kvalitou, dokonalým řemeslným zpracováním a nádhernou přehlídkou hereckých výkonů. Dnes po sedmatřiceti letech se Jiří Vala jako Martin Nedobyl, Slávka Budínová jako Valentýnka, Iva Janžurová a Jiřina Jirásková jako "Přeslice"- Hana a Bětuše Váchovy, Vladimír Ráž a Gabriela Vránová jako Born a Líza vrátí k divákům jako představitelé důvěrně známých a oblíbených postav. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (107)
Důkaz, že ani malost televize a omezené finanční krytí nemůže snížit úroveň kvality na dobře udělaném seriálu. Svělý a mnohovrstnatý příběh, prvotřídní herecké obsazení, kvalitně napsaný scénář a pečlivá režie dělají ze Sňatků z rozumu opravdovou *****podívanou, jenž náročnějšího diváka lačnícího po kvalitě dokáže uspokojit i po více jak 40ti letech od premiéry. ()
Takřka neuvěřitelně geniální věc po všech stránkách. Celé jsem to viděl hodně dávno a při reprízách vždycky jen kus, co jsem náhodou natrefil. Letos (2017) jsem se ale začal znovu dívat naplno a je to skutečně mistrovské dílo. Herecká sestava, scénář, všechno dokonalé. Vystižení člověka jako jednotlivce i jako příslušníka své skupiny, tendence vřící Evropou i českou kotlinou 60. a 70. let 19. století. Ty hovory v Paříži odhalující nicotnost francouzského veřejného života, který projde zakrátko stejnou zkouškou (a stejně neúspěšně) jako předtím Rakousko, ty hovory u Bornů na téma zisk z toho něco vyrábět vs. zisk ze spekulací, to všechno je tak skvěle aktuální i po 150 letech, že bych slzel. Spolu s F. L. Věkem a Byl jednou jeden dům svatá trojice českých seriálů. "Maminko, to nebyla obyčejná nevěra, on byl básník... Je vnitřně rozerván." ()
Vynikající seriál zasazený do období druhé pol. 19. století, kdy snahy o kulturní, hospodářské a politické povznesení českého národa pomalu dosáhly se vrcholné fáze. Na jedné straně Born, dychtivý vlastenec, pořádající ve svém salonu pravidelná setkání špiček české inteligence, který celý svůj život zasvětil české věci a pro kterého bylo podnikání jednou z možností, jak ji dále podpořit. Na straně druhé spíše do sebe zahleděný Nedobyl, představitel dravého kapitalisty s velkolepými plány. V jejich okolí pak sledujeme osudy dalších postav, pokusy o ženskou emancipaci i nastolení otázky sociálního postavení obyčejných lidí. Vladimír Ráž i Jiří Vala zde, troufám si tvrdit, zahráli své životní role a rovněž tak výkony hereček Jiráskové, Budínové, Janžurové a dalších zde zasluhují potlesk. ()
Vynikající televizní adaptace románové ságy Vladimíra Neffa. Máloco výstižněji charakterizuje český národní charakter než replika z tohoto seriálu: ,,Nahořklý je náš pocit malosti". V opozici k tomu kontraindikačně tvůrci velmi funkčně akcentují národně-obrozenecký patos, který dobře propojuje a rezonuje jak historickou dobou děje seriálu, tak i dobou jeho vzniku. Zajímavé je rovněž, jak se subjektivně v průběhu času mění interpretace některých postav - když jsem se jako mladík díval v 80. letech, vnímal jsem kapitalistu Nedabyla jako přifouknutý produkt komunistické propagandy a hle, po 30 letech kapitalismu u nás ho náhle vnímám jako naprosto přesnou uměleckou kopii nemilosrdného magnáta a realitního spekulanta, podnikatelského žraloka, kterých je dnes plná nejenom Praha... ()
Postupně si snažím doplňovat i mé seriálové vzdělání a řada přišla na klasické československé televizní seriály naší historie. Dalším v pořadí byly Sňatky z rozumu. Předlohu od Vladimíra Neffa jsem nečetl a nejsem zatížen srovnáváním. Seriál je kronikou dvou podnikavých kupeckých rodů a provází je obdobím národního obrození mezi lety 1859 a 1881. Zvolené období pro mě bylo plusem, protože z hodin dějepisu si o národním obrození člověk pamatuje možná několik jmen a pár dat. Nejlépe se učí a pamatuje prostřednictvím příběhů a emocí (moderně storytelling :-)). To se Sňatkům z rozumu daří náramně. Sice měly pozvolný rozjezd, kdy nás první díl moc nebavil, ale poté se to rozjelo. Jak jsme se seznámili s dobře napsanými postavami a trochu je poznali, vždy jsme se těšili na jejich další příběhy a vývoj. Seriál je založený na výtečných hereckých výkonech a perfektních dialozích. Prakticky celý se odehrává v interiérech, což vůbec ničemu nevadí. Řemeslně nelze nic vytýkat. Jedinou výtkou zůstává postava vypravěče a jeho mnohdy násilné vstupy, kdy to musí divákovi naservírovat až pod nos. To by se dalo také zvládnout jinak a méně rušivě. Dávám čtyři hvězdy a někdy v budoucnu se určitě podívám i na pokračování – Zlou krev. ()
Galéria (25)
Fotka © Česká televize / Jaroslav Trousil
Zaujímavosti (15)
- Poslední díl mohli diváci dle slov režiséra Filipa zhlédnout až po roce 1989. (sator)
- Role vypravěče se ujal Václav Voska. V pokračování Zlá krev (1986) jej nahradil Martin Růžek. (SONY_)
- Filmový materiál se musel převážet přes Vltavu na lodičkách. „Filmový materiál jsme museli vozit ze střižny na Vltavu na lodičkách, protože na mostech byly ruské tanky a ti hoši občas kontrolovali, co se převáží. Kdyby přišli na filmovou surovinu, tak by nám ji jako kontrarevolucionářům okamžitě vzali,“ uvedl režisér František Filip. (SONY_)
Reklama