papyrosaurus

Obdivuhodné, šokující a parodické vyobrazení konzumní zhýralosti, obecné lidské přežranosti, nevázanosti a zvrhlosti, které nadto jakoby symbolicky útočí na principy současné trhem svázané společnosti. Ani stáří filmu nic neubírá jeho temné nadčasovosti a výmluvnosti. Ovšem jsou skutečně naši čtyři pánové (a jejich dámy) negativními postavami? Na nedostatek prostředků si nemohou stěžovat, dosáhli vysokých postů ve společnosti a úspěchů v kariéře. Snad jen osobní život mají všichni ubohý (každý svým způsobem). Ovšem společným znakem všech je pocit šedivé nudy, bodavé bezcílnosti dalšího konání a záplavy bezmezné marnosti. A zde jsou najednou přístupnějším, jakoby symbolickým odrazem reality člověka, který sice nemusí zrovna řešit zda bude mít zítra co jíst, ale o to více času mu zbude na přemýšlení nad smyslem života. Není se tedy čemu divit, že jako "oběti" doby utopí své životy v bohapusté konzumní frašce - vždyť ta jim je ze všech stran servírována jako pádná hodnota a umělá náplň života...umožní jim zapomenout....v jejich případě navždy.

Tematicky podobnou klasiku v podobě "Vraždy na večeři" (1976) to sice nepřekoná (už kvůli skvělému hereckému obsazení a slavným detektivům), nicméně zábavy si přátelé detektivního žánru užijí i tak vrchovatě. Opět zde máme husí kůži nahánějící venkovské sídlo a opět pestrou směsici postav, každá má své tajemství, všechny něco jistým způsobem spojuje a nikdo si nemůže být jistý kdo z nich je vrah. Ztvárnění postav bylo výborné a napětí mne neopustilo až do konce (ehm vlastně konců). Musím pochválit též český dabing.

Excelentní záležitost. Pokud patříte mezi čtenáře (a diváky) detektivek a máte někdy chuť se všem těm detektivům škodolibě pomstít za to, že vám odmítají sdělit své dílčí poznatky a myšlenky, nechávají vás čekat až do konce, aby vyrukovali s tím nejméně pravděpodobným vrahem, tak se dívejte na tuto frašku a bavte se nad rozmary našich hrdinů. Člověk by čekal, že tato liga výjimečných detektivů musí společně vyřešit i ten nejvíce zapeklitý případ, ovšem každý sám o sobě naráží nejen na své ego a slabosti, ale především na rozdílnou metodu ostatních. Pokud se těšíte na klasiku (klišé) v podobě osamělého venkovského sídla, ve kterém se to jen hemží tajnými místnostmi, chodbami, a tmavá zákoutí, podivné zvuky a depresivní dekorace na stěnách jsou pro vás nutným doplňkem hromů a blesků za skřípějícími okenicemi...jste na správném místě!