Samaritánka

Lidská tragédie, kterou člověk může vyřešit tisícero různými způsoby, ale ani jeden z nich není ten správný. Film o beznaději, lítosti, seblítosti a verších. Hudba s kamerou totiž místy píše sonety. Zajímavě pojaté postavy, hlavně Yeo-jin a její "proměna" ve scéně se smíchem v motelovém pokoji, a pak také musím vyzdvihnout nádhernou scénu při přespání v chatrči a pojídáním brambor. Celkově jde ale o film, který asi devadesát procent diváků unudí k smrti a zbylých deset procent mu dá čtyři hvězdičky na ČSFD... ;) Já malinko uberu, protože už jsem viděl mnohem povedeněji zpracovaná lidská dramata. [březen 2006] (29.03.2006)

Je těžké se jako středoevropan vcítit do tak rozdílné kultury, jako je ta korejská. I přes ty všechny bariéry mě ten film oslovil. Možná je to tou přímostí, kterou nám ukazuje, možná je to jen tím, že mám ráda nemístnou provokaci. Jiné a to je fajn. Jen mne mrzí, že technická kvalita snímku je trochu někde jinde. Kamera, střih za to moc nestojí. Což je škoda. (03.04.2012)

Po dlhom čase som sa vrátil ku Kim ki Dukovi. A priznám sa nie som z toho dva krát nadšený. Síce je príbeh lyrickejší a myšlienkovo formovateľnejší ako jeho prvotiny, ktoré boli len exibíciou násilia a sexu, ale namiesto meditatívneho účinku 3-Ironu, alebo Jari, lete...., je toto len sled dobrých nápadov uväznených v bezduchej forme preplnenej akože „významami“, ale v konečnom dôsledku je to omnoho priamočiarejšie, než ako sa to snaží divákovi nahovoriť. Je to o strate nevinnosti, samote a o zmierení. Tieto aspekty Kim, ale podkladá pred diváka veľmi ťažkopádne. Stále ho mám rád a stále si užívam jeho postavy aj mieru násilia a divnosti akou prezentuje svoj výrazný rukopis. Len v tomto prípade som bol asi nastavený trochu inak. V jeho tvorbe sa jedná o skrz naskrz priemerný film. (17.07.2014)

Citové rozpoložení postav jako by se odráželo od pochmurných obrazů smutného podzimu, který je zde mimořádně silnou kulisou. Ki-duk Kim umí pracovat s obrazem. Bezradnost otce a stejně i samotný akt vykoupení jeho dcery na vás s plátna přímo dýchnou. Snímek je chvílemi možná až příliš uzavřen do sebe. Ale i přesto dokáže nabídnout poutaví náhled do nitra lidské bezradnosti a prázdnoty. (24.07.2009)

Bohužel filmy Kima Ki-duka nemůžu sledovat v tom pořadí, v jakém vznikly. Takhle to vypadá, že film je ještě jednou nohou v krutě brutálním světě prostituce a drsňáků, ale zároveň hledá budoucí poetiku duchovně emocionálních zítřků. A navzdory názvu mi přišlo daleko zajímavější, co tenhle příběh udělá s hrdinčiným otcem. (20.10.2006)