Samaritánka

Nadherna, pochmurna filmova mediacia, ktora vo mne zanechala velmi hlboke pocity. A to i napriek tomu, ze pribeh sa rozvija trochu krcovito a pociatocna motivacia dvoch mladych hrdiniek vyznieva dost nepresvedcivo. Po dejovom zvrate sa vsak divakovi vynoria mnohe zaujimave myslienky a otazky (hlavne prostitucia mladistvych dievcat a jej v plyv na rodiny). Kim ki-duk konflikty riesi tradicne bez slov. Neobvinuje, nevycita, len akoby pozoruje hrdinov sondov, ktora vam dovoli vcitit sa a prezit ich situacie tak, ako to dokazu len oni samotni. I z ohladom na spominane nedostatky velmi posobive. (8.6/10) (25.02.2008)

Z filmů od KIM Ki-duka, které jsem viděl, se mi Samaritánka líbila nejméně. Není ani obrazově poetická jako Ostrov nebo Jaro, léto, podzim, zima, a jaro, ani tak krutá a syrová jako Pobřežní hlídka. Chybělo zde něco, co by mě chytlo natolik, abych ten film více prožil, nebo ho chtěl vidět znovu. Alespoň, že téma "vykoupení" je originální. 65% (11.07.2004)

Když jsem se po roce opět díval na Samaritánku, tak jsem se divil, že jsem tomu původně dal jen tři hvězdičky. První půlka filmu byla prostě výborná. Jakmile ale otec Yeo-jin začal uskutečňovat svoji pomstu či trest, tak to začlo skřípat a potácet se ve větru nevyrovnanosti. Stručně řečeno střídá se výborná pasáž (scéna s mobilem, scéna v hospodě nebo v rodinném kruhu jednoho chlípníka) s vyloženě slabou, např. kdy otec jede se svou dcerou na výlet. Tato část mi přišla zbytečně natahovaná a překombinovaná. Smysl snímku ale zustal jasný a směs násilí, sexu, náboženských významů, obrazu morálky atd. je tam zřetelná. Navíc v součinnosti s krásnou hudbou a docela realistickým zpracováním má film své nesporné kvality. Nicméně trvám na tom, že vedle Drsňáka je to pro mě slabší Kimovo dílko. Takže ty tři hvězdičky, o nichž jsem na začátku tak usilovně přemýšlel, jsou vlastně velice trefné a tímto je můžu jen potvrdit... (20.10.2006)

Nevlídno a sychravo podzimu, barvy dobarvující, ehm podporující pocit osamělosti a nepochopení. Kim Ki-duk evidentně rozumí své práci či poslání, mně se to v tomto případě nepodařilo. O lecčem v Samaritánce si myslím, že vím oč šlo, ale bez toho hlavního mi zůstává jen depresivní film, jehož mlhou probleskuje světélko přátelství těch dvou dívek...jednou mi to možná docvakne, ale nějak mě to porozumění jednání obou děvčat obchází. A zrovna u Ki-duka absence pochopení dává zážitku festovně na frak...jsem v dobré víře, ale nemůžu jinak - 60%. (31.03.2007)

Bohužel filmy Kima Ki-duka nemůžu sledovat v tom pořadí, v jakém vznikly. Takhle to vypadá, že film je ještě jednou nohou v krutě brutálním světě prostituce a drsňáků, ale zároveň hledá budoucí poetiku duchovně emocionálních zítřků. A navzdory názvu mi přišlo daleko zajímavější, co tenhle příběh udělá s hrdinčiným otcem. (20.10.2006)