Samaritánka

Ono mi to chování těch děvčat přišlo naprosto nepochopitelné, ale nakonec proč bych já měla chápat asijskou mentalitu a uvažování, ale reakce toho otce, když přišel na to, co dělá jeho milovaná holčička, bolest v jeho očích a jeho tvrdá pomsta, to bylo něco překrásného. Ten závěr je moc pěkný - pobyt na samotě v drsné přírodě, jízda autem, sen, smrt... Působivé a dobré, jako každý Kim Ki -duk. (04.10.2007)

Rešisér Kim je zdá se uvězněn v neustálém zobrazování bolestné rozdílnosti v myšlení žen a mužů. Téměř v každém jeho filmu jde jen o poukázání na pluralitu v myšlení lidí. Ano, poprvé je to výborné, v dalších případech je to ještě stravitelné (vzhledem k rozmanitosti příběhů), ovšem později už to začne nudit, protože zjistíte, že už to přestává být originální. Kim je dobrý režisér, ale potřeboval by nějaký nový nápad. (14.02.2009)

Veľmi netypický Kim, tak veľa dialógov snáď nemajú všetky jeho filmy dokopy, a takisto tu chýbajú jeho tradičné devízy ako poetickosť sálajúca z každého záberu, krásna hypnotická hudba atď. "Iné" však neznamená "horšie" a Samaria vôbec nie je zlá, práve naopak. Kim teraz vsadil skôr na "prízemnejší" ľudský príbeh mladej prostitútky, jej kamarátky, z ktorej sa po jej smrti stáva takisto prostitútka... len nie v tom pravom slova zmysle. V druhej rovine sledujeme kamarátkinho otca, jeho postupné psychické rúcanie, keď sa dozvie, čo robí jeho dcéra a následnú snahu vyrovnať sa s tým (len možno nie tým najlepším spôsobom - inak, neviem, či som divný, ale v niečom mi to trochu pripomínalo Parkov Sympathy for Mr. Vengeance...). Samaria je veľmi krásny film, veľmi smutný film a hlavne vynikajúci film. 9/10 (02.04.2006)

Po dlhom čase som sa vrátil ku Kim ki Dukovi. A priznám sa nie som z toho dva krát nadšený. Síce je príbeh lyrickejší a myšlienkovo formovateľnejší ako jeho prvotiny, ktoré boli len exibíciou násilia a sexu, ale namiesto meditatívneho účinku 3-Ironu, alebo Jari, lete...., je toto len sled dobrých nápadov uväznených v bezduchej forme preplnenej akože „významami“, ale v konečnom dôsledku je to omnoho priamočiarejšie, než ako sa to snaží divákovi nahovoriť. Je to o strate nevinnosti, samote a o zmierení. Tieto aspekty Kim, ale podkladá pred diváka veľmi ťažkopádne. Stále ho mám rád a stále si užívam jeho postavy aj mieru násilia a divnosti akou prezentuje svoj výrazný rukopis. Len v tomto prípade som bol asi nastavený trochu inak. V jeho tvorbe sa jedná o skrz naskrz priemerný film. (17.07.2014)

Vyborny Kim Ki-dukuv kousek, ktery se musi sice nejakou dobu rozjizdet a hledat sam sebe, ale od pulky uz je to jeho tradicni nadhera, ktera vrcholi ve finale. Nadherne destive podzimni pocasi plne spadlych barevnych listu a poeticka story o vykoupeni. Jelikoz ve stejnem roce 2004 Kim vydal i 3-Iron a rok predtim sve vrcholne dilo Jaro, leto.. jednalo se o jednoznacne nejlepsi kreativni obdobi rezisera. 7/10 (02.06.2010)