Noc s nabrúsenou britvou

No konečne! Už som mal plné zuby toho, ako si dnešní teen-blackmetal-horror-pozéri spokojne krochkajú na vylúhovaných čajoch typu Saw, Cabin Fever, Hostel či Slimák a tvrdia, že práve toto je to správne mäso (ale zase je to pochopiteľné, veď oni kakali do plienok pri Vreskotoch, zatiaľ čo nám mazákom prvé stretnutia s hororom zaobstarávali Romero, Fulci, Lenzi, Raimi a hlavne maestro Argento). Noc s nabrúsenou britvou som dlho odkladal v obave, že dostanem podobný moderný výluh. Ale ajhľa, aké príjemné prekvapenie! Alejandre, ktorý ma presvedčil už "okatými horami", predvádza takmer dokonalý francúzsky bitúnok, ktorému prostučká zápletka (veľmi sympatická nakrátko ostrihaná lesbička čelí extrémne odpornému vidieckemu slasherovi, ktorý vykynožil rodinu jej kamarátky... a niečo sa v tom zvrtne) len prospieva, pretože umožňuje režisérovi roztočiť smršť brilantne zrežírovaných scén a chutne nechutných nápadov. Záverečný zvrat sa samozrejme bije s logikou, ale keďže som ho na základe jednej hlášky z úvodu očakával, výborný dojem z filmu mi nepokazil. Excelentná audio stopa - zvolená hudba i zvukové efekty len podčiarkujú skvelý hororový zážitok. (17.03.2007)

Zrovna jsem dorazil z kina, takže dodávám ještě teplý komentář. Noc s nabroušenou břitvou se ze začátku jeví jako celkem slibný horor, režisér spolu s hudebním skladatelem ruku v ruce nechají několikrát vygradovat atmosféru, aby ji nakonec mohli nechat zase spadnout, neboť se nic nestane. Je to vlastně film o dvou velikých kamarádkách (Marie a Alexia), které spolu jedou k rodičům jedné z nich (Alexiiným) aby se mohli připravovat na maturitní zkoušku, jedná se ale o horor, takže je jasné, že k samostatnému učení se ani nedostanou. Hned první noc totiž zazvoní na opravený statek neznámý tlustý muž a nejdříve vcelku brutálně odpraví psa a poté i Alexiina otce... v tu chvíli začne být jasné, že tento horor si servítky prostě brát nebude. Krev stříká ze všech stran a divák se začíná pomalu bát. Ano, čtete správně, z filmu jde opravdu strach (bojíme se jak o hrdinky, tak i o sebe)... Režisér je natolik zručný, že napíná diváka dostatečně dlouho... dokonce tak dlouho, až se mu (divákovi) rozbuší srdce a začne se klepat a doufat, že Marie nebude objevena a podaří se jí zachránit Alexiu uvězněnou v rezavé dodávce. Alexandre Aja se ukazuje jako novodobý genius, tenhle film naprosto bere dech. Ač se jedná o horor, je neskutečně dobře natočený, Baxterův střih, Maximova kamera a Eudova hudba - a to vše spojeno do dokonalé podoby díky zručnosti režiséra! Rozplíval jsem se dokonce i nad osvícení scény. Pomalu bych tu ze samotného nadšení mohl vykřikovat nějaká slova o umění, neboť Haute tension se tak opravdu prezentuje. Škoda toho šíleného konce, na který nás snímek celou dobu připravuje (vážně, a některé náznaky jsou GENIÁLNÍ!), neboť snad každá teorie, kterou jsme tu vymysleli má nějakou díru, i když pár z nich se logických věru zdá. Ze všech novodobých hororů patří Haute tension rozhodně k vrcholu ledovce! Dusná atmosféra a nervydrásající podívaná, kterou asi dlouhou dobu nezažijte. Alex je bůh! (08.11.2005)

Úvodní běh lesem a s ním i celá první polovina je skvostná. Režisér Aja buduje vcelku sympatické a divácky velmi ztotožnitelné charaktery, atmosféricky pak film pomalu graduje, aby mohlo konečně dojít na „to“. Úvodní psychopatovo řádění jen zvýší už tak velmi dobrý dojem, jenomže po skončení likvidace „povinných“ obětí se film přehoupne do druhé poloviny, v níž všechny další mrtvoly začnou být nemístně samoúčelné a dějové peripetie se omezí na vzájemné nahánění psychopata s hrdinkou. Atmosféra se automaticky začne vytrácet a ani „automobilová honička“ po lesní cestě nezvedne všeobecnou nudu, která ve filmu zavládne. Když pak všechno dojde až k šokující pointě, velmi místným se pak stane výkřik jedné z obětí: „Tohle nedává smysl“. Jako sbírka detailního gorefestu úchvatné, jako horor o psychopatovi s motivem absolutně mimo. (06.11.2005)

Dvě studentky (příjemný herecký výkon zejména od Cécile de France) se rozhodnou pro klidný studijní víkend na opuštěné farmě rodičů jedné z nich. Už po příjezdu ale školní povinnosti naruší vyšinutý psychopat, který vyvraždí celou rodinu včetně věrného psa a jednu z dívek (zatímco druhá se „mazaně“ schová) odtáhne do dodávky a nechá si jí pěkně na pozdější soukromou krvavou párty. Jednoduchý děj ozvláštňuje řemeslnost režiséra Alexandra Ajy, poutavá kamera a zejména fakt, že horor vznikl ve Francii a cenzura leccos pustila do filmového světa, tudíž si vyznavači explicitních jatek přijdou na své. Krvavé orgie neznají mezí, slibnou první polovinu snímku ovšem naruší zákeřná pointa, která tak kdeco shodí a snímek ani tak neděsí jako se spíše snaží rozdrásat fyzickou nevolnost odvážlivců z řad diváků. Svoji zručnost a styl dokázal Aja následujícím celovečerním filmem Hory mají oči, kde kromě potoků krve znamenitě budoval i depresivní atmosféru. V tomhle případě tuhle velkou krvavou kaluž překročil zhruba ze slušné poloviny!! (28.01.2007)

Samoúčelná sadistická sviňačina, ktorú zhadzuje zopár lacných klišé scénok, miestami nechcená splatter-komickosť (menej je niekedy viac) a hlavne kŕčovitá pointa. V znechutení a paralyzácii citlivého diváka je Alexandre Aja viac než dobrý, ale to, čo mal na papieri pred padnutím prvej klapky, je primitivizmus najhrubšieho zrna. (04.10.2005)