Svätá hora

Marný pokus aspoň o vzdálené popsání obsahu, pokud možno bez spoilerování: První třetina je naprosto okouzlující, plná barev, nečekaných scén, šokujících i jakože-šokujících záběrů a satirizujících výjevů. Co proto zde dostává zejména církev, nebo spíš okázalé projevy zbožnosti typické pro Jižní Ameriku (výroba Kristů, biskup s Kristem v posteli, "dívky" na mši atd.). Pak se "hrdina" dostane k "Mistrovi" a objeví se nové postavy. Děj zpomalí, začne se dlouze vysvětlovat, obraz najednou hlavně ilustruje text a film se lokalizuje v čase - občas až příliš adresné ironizování soudobé morálky, politiky apod. (ne, že by něco z toho nezůstalo dodnes aktuální). Základní znalosti alchymie, astrologie a mystiky hlavně v téhle části nejspíš dost zjednoduší čtení příběhové linie a pomohou vychutnávat početné obrazové žertíky. Třetí část se naštěstí zase rozběhne trochu barvitěji - skupinka postav se vydá na cestu ke Svaté hoře. Je třeba projít mnoha očistnými procesy (dojde na scénky absurditou občas připomínající Monty Pythony a občas šokující surrealistickým (rozhodně by stálo za to porovnat film s předlohou, i když René Daumal a Le Grand Jeu souvisí se surrealismem jen velmi volně) dnes už spíš staromilsky působícím stylem - už ten repertoár snů (nebo snad traumat?) několika postav ke konci filmu), aby nám všem na závěr mohl být "stržený závoj z očí" - velmi žertovným způsobem, bourajícím dosavadní iluze, ale v rámci "děje" vlastně zcela zákonitým. Je velmi dobře, že existují i takové filmy (kdy film sám není cílem ale pouhým prostředkem vyjádření), i když si moc nedovedu představit, že by něco podobného mohlo vzniknout i dnes. Nejspíš by na to autor nikdy nesehnal peníze a určitě by ho v půlce natáčení (asi i dřív, viz leguáni vs žáby) zlynčovali ochránci zvířat, kterých se ve filmu objevuje hojné množství (zvířat, ne ochránců) a s některými opravdu není zacházeno moc hezky (na druhou stranu nutno uznat, že do lidí se tu střílí mnohem častěji, ale ochránci lidských práv ve filmu zatím nejsou tak vlivní). Doporučení: nebrat to, co vidíme, až tak vážně – viz taky motto v úvodu autorova životopisu. (04.12.2012)

"Proti všem, kromě mě." Pár v dobrém smyslu šokujících záběrů, ale to je vše. Aspoň, že nadhled nechyběl. Tedy ke konci. (03.03.2008)

Po čtyřiceti pěti minutách vypnuto, svého času si cením až moc na to, abych ho ztrácel takovýmhle lartpourlartismem. (02.04.2009)

║Rozpočet $750,000║Tržby USA $61,001║Tržby Celosvetovo $95,858 ║ (10.07.2009)

Our bees make honey, but your flies make shit. (21.06.2008)

Skvost. (30.07.2008)

Politicky angažované surrealistické sarkastické zjevení! (17.08.2010)

Další experimentální počin z rukou Alejandra Jodorowskeho... Podobně jako u Fando y Lis na mě dýchla surrealistická vize fantaskního světa, kterou (mimo jiné) podpořil i John Lennon. Jednoduše řečeno je to taková pozoruhodná lahůdka, která zachutná zejména milovníkům netradičního uměleckého obrazu. Je to snímek provokativní, ale nikoliv pobuřující (i když jisté scény stojí na hranici)... Jodorowsky si tak opět rozdělil diváky na dvě odlišné skupiny - jednu tvoří jeho odpůrci (kteří v něm vidí zvrhlého následovníka markýze de Sade) a druhou tvoří obdivovatelé jeho nápadu a fantazie. Nepatřím ani k jedné z nich, nicméně na pouť "anonymní" Svatou horou nezapomenu. Halucinogenní bizarnost či duchovní trip, jak chcete, ale rozhodně tím neopovrhněte (a se Saló nesrovnávejte). (30.05.2008)

Alejandro Jodorowsky je patrně psychopat, kříženec mezi markýzem de Sade a Ivem A. Bendou. Obrněné žáby, ukřižovaná jehňata, zmrzačení trpaslíci a šukající krávy patří mezi ty normálnější věci, které jsou zde k vidění. Přestože to má skoro dvě hodiny a nevšiml jsem si ničeho, čemu by se dalo říkat děj, díky neustálému přívalu bizarností jsem se vůbec nenudil. Film je taky docela legrační, i díky mizerné špangličtině všech zúčastněných a montypythonovskému konci. Dalo by se říci, že se mi to jistým perverzním způsobem líbilo, asi bych se měl nechat vyšetřit. K plnému docenění tohoto svatého díla bych ale asi potřeboval mít v těle víc drog... (29.03.2005)

"You are excrement. You can change yourself into gold." Je to jako číst báseň. Veškerá obraznost je tak srozumitelná, že o tom vůbec nejsem schopná mluvit. (Není proč. ♥) Říkám si, co mne čeká, když klášter tedy ne, a světský život? V noci z 24. na 25. července roku 2012 jsem v Liberci prohlásila, že chci mít deset dětí bojovníků s mužem, co se bojí. (06.12.2014)

"To save the country's economy we must eliminate four million citizens in the next five years." - "Begin the operations of the gas chambers, gas schools, gas universities, gas libraries, gas museums, gas dance halls and gas whore houses, et cetera." V mých očích zásadní film Alejandra Jodorowského, teprve tady naplno popustil uzdu své fantazii, surrealistické podobenství o stavu věcí tehdejší společnosti plné nejrůznějších mýtických odkazů a výjevů. Jodorowského "veledílo" doporučuji sledovat s jistými halucinogenními prostředky, odpovídající zážitek se poté jistojistě dostaví. (30.11.2007)

Odlišnost, experiment, satira, Jodorowsky. Čtyři klíčová slova, jež by jste měli znát ještě před tím, než si Holy Mountain pustíte. Pokud nebudete dostatečně ozbrojeni (a obrněni), stejně jako já, může se stát, že Holy Mountain úplně nedoceníte. Tenhle experimentální a hodně odlišný způsob vypravování mi moc nesedí, vše působí tak chladně, odtažitě a nepěkně, že nedocením ani pár skvělých nápadů. U mě má tedy Alejandro Jodorowsky zatím průměrné hodnocení, uvidím po shlédnutí dalších jeho filmů, jestli se dokážu naladit na jejich vlnu a poté možná snímek přehodnotím. (27.07.2007)

Iked zaver filmu naznacuje Jodorovskeho slachetnu myslienku, po onom skutocne neuveritelne bizardnom priebehu mi zaver pripadal skor ako vtip, vystrelok. Tak ci tak, bolo velmi zaujimave sledovat, akym bujnym, posobivym sposobom dokaze niekto vytvorit satiru o ludstve ako takom. Bohata vyprava dala vzniknut skutecne nadhernej vyzualnej stranke (hudba je taktiez na vysokej urovni) a ta spolu s Jodorowskeho zivocisnou fantaziou pripravila naozaj nezabudnutelny zazitok pre oci. Pochopit vsak niektore bizardne symboly a metafory je hadam nemozne. Holt, kluc k niektorym hadankam si ukrivaju hlboko v hlave samotny reziseri. A aj v tom je velke caro :) . (7.5/10) (07.01.2008)

A teď něco úplně jiného. Jako bych viděl pomrkávat Monty Pythony zpoza Jodorowského Svaté hory. Alejandro je šílenec, o tom žádná, jenže i pořádný maglajz se může v hlavě uhnízdit nadobro a vytvářet si svoje další vlastní cestičky kdyby a proč, což se mi líbí. Stejně tak i ta absurdita obrazů, výjevů a událostí, které možná o něčem určitém jsou (anebo taky o ničem), ale záleží jen na mně, jak moc uzdu své fantazie popustím .. (27.08.2014)

V sekundární literatuře a v populárních internetových článcích (včetně wikipedia.org a imdb.com) se často uvádí, že Jodorowskeho Svatá hora je adaptací nedokončeného románu Reného Daumala Hora Analogie: Román příběhů alpských, neeuklidovských a symbolicky autentických. Pokud by náhodou někdo hodlal přistoupit k tomuto filmu s tímto poznatkem a zvědavostí, jak lze Daumalův text vizualizovat (jako tomu bylo i v mém případě), je mou morální povinností varovat ctěné filmové obecenstvo: Není tomu tak, je to mýtus. Jodorowskeho a Daumalova díla jsou umělecky, ideově, obsahově atp. zcela jiná a styčné body, které lze v obou dílech vystopovat (hlavní vůdcovská postava & motiv hory), jsou zasazeny do naprosto odlišných kontextů. Daumalův otec Pierre Sogol určitě není Jodorowského alchymista, za výstupem na horu jsou odlišné motivace... Možná Jodorowsky v Hoře Analogie našel nějakou prvotní inspiraci, ale pak se vydal svou vlastní cestou. To nicméně nijak nesnižuje kvality obou děl. A pokud jde přímo o Svatou horu...: Vynikající! (26.11.2018)

Byť je film z roku 1973, dnešnímu divákovi připomene dílo režisérů starších, souběžných i mladších - F.Fellini, P.P.Pasolini, P.Greenaway, L.Buńuel, T.Singh, T.Brass....ti všichni mi tanuli na mysli při sledování surrealistického podobenství. Některé odkazy na starší filmy jsou jasné - ruka plná much je u Buňuela plná mravenců. Ze současníků má pak film asi nejblíže k Pasolinimu a Fellinimu, avšak chybí mu naléhavost obou režisérů - hříčky jakoby převládaly. Některé alegorie jsou působivé - válka žab a ještěrů, jindy se zamýšlená provokace poněkud míjí účinkem - Kristus na prodej a stroj na lásku. Přesto jde o film plný zajímavých nápadů a výtvarného řádění, který připomíná, že tohle médium je především obrazové umění. Já si tenhle dlouhý klip o cestě za nesmrtelností příjemně užil... (07.03.2012)

Rub your clitoris against the mountain. (02.10.2008)

Parádní zábava pro hledače symbolů a skrytých znamení. Pro ty ostatní zřejmě peklo:-)) (15.09.2011)

Halucinogenní masterpiece. (01.11.2013)

Dadaismus at its finest! (06.08.2020)