Chuckyho potomstvo

Seed of Chucky už je velkej průser, který snad ani neměl vyjít na denní světlo. Ztratilo to styl, důvtip a hlavně jiskru. Ještě jsem brala to, že jsme v předešlém díle měli o jednu panenku navíc a taky se mi to s podivem líbilo. Ale to, že by se teď měla Chuckyho rodinka rozrůstat o několik dalších členů, s tím běžte někam. Ten jejich potomek-hermafrodit byl víc než otravný a vůbec nesplňoval podmínky pro dobrou zábavu. Pátý díl Chuckyho tedy dopadl katastrofálně. Velká parodie. (14.09.2014)

Docela škoda pokaženého závěru, kdy si tvůrci již evidentně nevěděli s filmem rady. Slovíčko horor bych u 5. dílu vůbec nezmiňoval. Jedná se čistokrevnou komedii. Takže tentokrát ze mě počet mrtvých nevymámíte. Protože ti jsou vedlejší, zde jde spíše o rodinné trampoty Chuckyho rodiny. V menší roli se ve filmu mihne Jason Flemyng, aby byl za pár okamžiků nemilosrdně zlikvidován. Jak jsem již zmínil závěr sráží film na 45%. (02.09.2012)

„Fuj, to je ale hnusná bábika.“ Jednotka patrí k mojim obľúbeným nostalgickým hororom, na ktorých som vyrastal. Detto o dva roky mladšia dvojka. No výborne naštartovanú sériu predčasne pochoval matný tretí diel, v ktorom z chlapčeka Andyho, večne terorizovaného Chuckym, vyrástol adept vojenskej školy. Aj tu si ho Chucky (s hlasom Brada Dourifa, ktorý však „fyzicky“ hral len v úvode jednotky) našiel. Ale bolo to slabé, ako dávno vylúhovaný čaj. V roku 1998 sa producenti prekvapivo k mŕtvej ságe vrátili a akčný čínsky režisér Ronny Yu nakrútil CHUCKYHO NEVESTU, ktorá Chuckymu pridala bábku ženského pohlavia. Bolo to krvavé a dravé... napriek tomu to bolo v mojich očiach ešte oveľa horšie, ako fádna trojka. Tá bola biedna, čo sa týka scenáru, ale aspoň doňho nepchala trápny humor. Humor podľa mňa do hororov nepatrí a ak ho napriek tomu do nich umiestnim, musím si počínať obozretne. Tvorcovia zo štvorky vykastrovali akúkoľvek vážnosť, nedajbože pokus o hrôzostrašnú atmosféru (typickú pre prvé tri časti). Urobili z toho blbú pop-kultúrnu šou. Neviem, prečo som si myslel, že päťka (v Čechách odvážne ako CHUCKYHO SEMENO, u nás hanblivo CHUCKYHO POTOMSTVO) bude iná. Možno preto, že si na režisérsku stoličku sadol otec série Don Mancini. Ale kdeže, vlastný otec ešte nevkusnejšie pochováva vlastné plastikové dieťa a k plastikovému Chuckymu a plastikovej neveste pridal plastikové decko. Vážne sa to brať nedá ani omylom, nestačí mi, že kedysi rešpekt budiaca panenka kvázisrandovne zavraždí Britney Spears, nemám 12, aby mi čosi také stačilo. Sám Mancini si uvedomil, ako ďaleko zašiel a po premiére začal žvatlať čosi o tom, že sa ospravedlňuje, že nakrúti remake a bude to „veľmi vážne a strašidelné“. (21.08.2005)

Tak toto je jeden z dokonalých a ukážkových príkladov tzv. "guilty pleasure" pocitu zo sledovania - to jest na filme sa bavíte, i keď mrazí fakt, že drvivá väčšina tej zábavy pochádza z veľmi tvrdého, cynického humoru. Jedinou slabinou filmu je pre mňa práve postava Chuckyho a Tiffaninho dieťata - pre dej je zbytočný a scenáristicky silená našrobovanosť jeho postavy do príbehu je do oči bijúca. Podobne aj naviazanie jednotlivých scén je na viacerých miestách neskutočne odfláknuté a technické prevedenie častokrát odkazuje k C-čkovým produkciám. Lenže je tu jedno veľké ALE! Od začiatku sú totiž vo filme rovnomerne umiestnené výborné hlášky (pričom poteší fakt, že Chucky zďaleka nie je jediný uber cool hláškar...) a početné intertextuálne odkazy (poteší fakt, že sa odkazuje tak na konkrétne filmy ako aj na dobové prvky a štylizáciu scén plných klišé, ktoré práve poprevracaním sú úspešne nabúravané). A jeden odkaz sa vzťahuje aj na "geniálne zlého" Ed Wooda. A práve ten ma potom presvedčil, že spomínaná technická odfláknutosť a stupídnosť príbehu je tvorčím zámerom. Zámerom, ktorý u mňa našiel silnú odozvu. Áno je to zvrhlé, cynické a drsné, ale aj veľmi zábavné. A navyše to má krásny úlet k japončine, Takeshi Kitanovi a jedinečnú Jennifer Tilly s absolútne mňamóznym, chrapľavým hlasom :-) (27.02.2005)

Na Dětské hře, Gremlins nebo Critters vyrostla celá jedna generace.. buď s tlamou ostrých zubů nebo s kultovními hláškami si to tyhle postavičky směle razily k diváckému zájmu. Chucky, vybavený už od jedničky hlasem Brada Dourifa, je v pátém pokračování sice o poznání méně vtipnější, ale režisér Don Mancini (stál už u scénáře jedničky a do každého pokračování tak trochu kecal) má tuhle postavu náležitě zmáknutou. Film je prosycený odkazy na jiné hororové snímky, nechce děsit ani lekat, chce jen nabídnout několik proklatě černých hlášek, úsměvných mordů i moderní popkulturní hororovou zábavu. Jinak samozřejmě trpí nespočtem křečovitého roubování a posunování něčeho, co prakticky postrádá zajímavější děj. Výsledek je tím pádem prchavý, jak bublinky v sodovce.. nicméně i to někomu stačí.. za mě nikam nevybočující průměr!! (06.08.2010)