Jméno růže
Il nome della rosa
Le Nom de la rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
The Name of the Rose
Réžia:
Jean-Jacques AnnaudKamera:
Tonino Delli ColliHudba:
James HornerHrajú:
Sean Connery, F. Murray Abraham, Elya Baskin, Fjodor Šaljapin ml., William Hickey, Michael Lonsdale, Ron Perlman, Volker Prechtel, Helmut Qualtinger (viac)Obsahy(1)
V dnes již legendárním snímku z roku 1986 natočeném podle neméně proslulého románu Umberta Eca se ocitáme na opatství benediktinů, kde došlo k záhadnému úmrtí. Píše se rok 1327 a mniši jsou přesvědčeni o tom, že se blíží apokalypsa. Opatství právě hostí koncil, který se zabývá otázkou přesvědčení františkánů, kteří tvrdí, že by se církev měla zbavit svého majetku. Jeden z účastníků koncilu, ctihodný a respektovaný františkánský mnich William of Baskerville je požádán vedením opatství o pomoc při odhalení příčiny náhlé smrti. Avšak když se vyšetřování blíží k odkrytí tajemství, které chce opatství udržet v tajnosti, dochází k dalším úmrtím. Nyní již nelze zabránit tomu, aby se do celé věci nevložila Svatá inkvizice. William a jeho mladý novic závodí s časem, aby stihli prokázat nevinu křivě obviněnných a vyhnout se hněvu inkvizitora Bernarda Gui. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (779)
Úžasný film ()
Na rok 1986 vinikající zpracování, úžasné prostředí..... Vytvoření kulis, klobouk dolu. Nelze dát míň jak plnou palbu.... ()
Uzavřená komunita mnichů v kulisách majestátních staveb, kterýma se nesou chorály, a to vše zasazené do středověku to bylo pro mě vždy fascinující prostředí, ať už ve hrách nebo ve filmech a Jméno růže v tomto ohledu nezklamalo. Ta ponurost a plíživá atmosféra opatství ve spojení se středověkou špínou a bídou to byl ten nejsilnější vjem který ve mě film zanechal. Pak to panoptikum divných charakterů pokroucených nejenom charakterově, ale i fyzicky, to prostě je tak z hlavy nedostanete. Knihu jsem nečetl a mám v plánu to rychle napravit. ()
Nečítala som knihu, preto nejdem nič porovnávať, ale film bol super. Atmosféra a prostredie bolo niečo úplne iné než aké nám ponúkajú poirotovky a Connery bol pre svoju rolu ako stvorený. ()
Nejdříve bych chtěl napsat, co se mi na filmu nelíbilo, ale nic zásadního mě nenapadá. Nevím proč, ale film jsem poprvé viděl 35 let po jeho premiéře. Nevím proč, ale míjel mě. Po shlédnutí to chápu ještě méně. Vydržel jsem sledovat TV i vprůběhu reklam, aby nic z filmu neuniklo. A proč 5*? Historie, exteriéry, scénář. Sean Connery a letmé nastínění bídy obyčejných lidí, kterou si neumíme v dneší době ani představit. Tak přeci jen něco negativního: trochu pohádkově dobrý konec (omlouvám se za částečné vyzrazení pointy), podle mě to většinou končilo jinak. ()
2021-12-19 ()
Srovnávat film s knižní předlohou není dobrý nápad. Ve většině případů z toho kniha vychází lépe, a to i v tomto případě. Ale tím nechci říct, že je to špatný film. Naopak. Je skvělý. Perfektně vystihnutá pochmurná atmosféra středověkého opatství a stejně perfektní Sean. Detektivka v historických kulisách jak má být. Jen je prostě nutné se oprostit od knihy a nesrovnávat. ()
Film Jméno růže je filmová adaptace stejnojmenné známé knihy Umberta Eca. Příběh sleduje osud františkánů Williama z Baskervillu a jeho žáka Adsa, kteří přijeli do vzdáleného opatství vyšetřit záhadné vraždy a nevysvětlitelné události, které se v opatství začaly dít. Bratr William má brilantní logiku a touhu dokázat všem okolo sebe, že dokáže vyřešit i tu největší záhadu. Tyto jeho vlastnosti ho přivedou do potíží, když se bude snažit vysvětlit bratru opatovi i ostatním mnichům v opatství, že celá záhada se točí kolem knihy Poetiky od Aristotela, která je psána v řečtině, a proto je vyloučeno, aby ji četli mniši, kteří v řečtině čist neumí. Při svém vyšetřování naráží na podivnou neochotu bratrů spolupracovat a ani složitý plán opatství a vesničané z přilehlého okolí (včetně místní dívky, která je ochotná za trochu jídla prodat mnichům své tělo) vyšetřování nijak nepomáhají. Po několika vraždách zavolá opat, který není spokojený s vysvětlením od Williama, inkvizitora Bernarda Gui, aby záhadu rozluštil. Bernardo Gui se zná s Williamem z Baskervillu z minulosti, ale nemají spolu dobré vztahy. V jednu chvíli to dokonce vypadá, že Bernardo Gui obviní z vražd Williama, který jako jediný odhalil skutečného vraha. Při jeho konfrontaci bohužel vznikne požár, který zničí většinu vzácné knihovny i celého opatství. Film má dobrou atmosféru, poutavý příběh a překvapivě malé množství logických lapsů, které se ve filmech podobného žánru vyskytují ve velké míře. Sean Connery předvedl výborný herecký výkon a role bratra Williama z Baskervillu mu sedla perfektně. Děj relativně rychle odsýpá a není v něm noho "hluchých scénů, takže nehrozí, že byste se nudili. Mně se film velmi líbil. ()
Klasika. Ale koukat častokrát za sebou nemá smysl. ()
Knihu (Umberto Eco) som čítal už dávno. Je to dobrá kniha, ale nevedel som, ako by z nej mohol byť film. Bolo to veľmi dlhé a malo veľa teologických diskusií. Ale film vyhodí väčšinu diskusií a zjednoduší dej. V stredoveku sa William z Baskerville (Sean Connery) a jeho mladý pomocník Adso (Christian Slater) pokúšajú vyriešiť vraždy v odľahlom opátstve. Väčšina tamojších mníchov si myslí, že je to diabol, ale William si myslí, že to môže byť človek. Nasleduje zložitý a dlhý, ale pútavý film. Mimochodom benediktínsky novic Adso je z opátstva v Melku (rakúske mesto Melk, ak pôjdete okolo zastavte sa tam, pekný benediktínsky kláštor z r. 1089). ()
Nečíst knihu, tak bych dal čtyři hvězdy jako za napínavý detektivní příběh. Proti knize ale je to doslova fraška. Zcela nepovedené. ()
Vynikající thriller ze středověku podle románu Umberta Eca.Jedinecná ponurá atmosféra,skvělý Sean Connery, Christian Slater a hlavně Anaudův objev charismatický Ron Perlman. ()
"Je těžké uvěřit, že by bůh vdechl život tak zkaženému stvoření, aniž by ho obdařil nějakými ctnostmi." ()
Nadčasová středověká kriminálka, který ani po skoro 40ti letech neztrácí na půvabu a kouzlu. Výborná atmosféra, casting a masky. Z mého pohledu i ukázka prostředí 14. století, která nebude moc daleko od reality. Seanovi prostě fandíte, pač vyhrává racionální uvažování, podložené fakty. Bohužel se toto v té době moc nenosilo a je mi spousty lidí, kteří skončili neprávem na hranici líto. ()
No, v době uvedeni do Kin tehdejší ČSSR, tj.1987 , film působil jako zjevení. Provokativně a plně s náladou diváka, vychovaného televizí a filmem, ukazoval církev jako dogmatickou tmářskou instituci viz. seriál Major Zeman ( mniši pašuji zlato přes banderovce na západ ) nebo film Kladivo na čarodějnice. Zde se podíváme za zdi kláštera ( tam jsme ještě nebyli) mniši jsou vyobrazení v souladu s našim očekáváním : prapodivné osoby vzhledem i chováním. Klášter jako tajemný gotický labyrint. Klady jsou že tajemná atmosféra kláštera i mniši inspirovali českou Kingdom Com kdy část hry se odehrává za zdmi sázavského kláštera kdy je hráč ke splnění mise nucen přijít na to že volně bez postihu se klášterem může pohybovat pouze v noci za svitu louče a odlesky od gotických oken které jsou stejně krásné a horové jako zde. ()
Právě jsem to viděl po dvaceti letech a musím uznat, že jsem tehdy nedokázal docenit kvalitu tohoto snímku. Famózní syrovost a uvěřitelnost v kombinaci se středověkem a napětím. Takové filmy se už netočí. ()
Italskej spisovatel, novinář, kulturní kritik a politickej a společenskej komentátor Umberto Eco (5. 1. 1932 – 19. 2. 2016) se proslavil hned svým debutovým románem „Il nome della rosa”, kterej vyšel v jeho rodný Itálii v září 1980. Jeho první vydání v češtině pod názvem „Jméno růže” si vzalo na starost nakladatelství Odeon, jenž ho do všech knihkupectví dodalo v roce 1985. Knihu jsem samozřejmě čet a moc na mě zapůsobila její mrazivá a až temná atmosféra první poloviny 14. století. Filmová verze se stopáží 131 minut v produkci zemí Itálie/Francie/Západní Německo na sebe nenechala dlouho čekat. Její název zůstal totožnej s románem, tedy „Il nome della rosa” (v mnoha jinejch zemích se snímek dostal do distribuce pod anglickým názvem „The Name of the Rose“). Tenhle film si odbyl svou světovou premiéru v americkejch a kanadskejch kinech 24. září 1986, v Západním Německu 16. října 1986, v Itálii 17. října 1986 a ve Francii 17. prosince 1986. Do československejch kin tenhle historickej snímek dorazil 24. září 1987. Jak známo, děj knihy i filmu začíná v roce 1327, kdy do benediktinskýho opatství na severu Itálie přijíždí velice vzdělanej františkánskej mnich William z Baskervillu (herec Sean Connery) a novic Adso z Melku (herec Christian Slater). A tam na oba čekají velmi tajemný až temný kriminální události. Mnichové tohoto opatství začínají náhle umírat a do tý vší hrůzy a napětí sem přijíždí inkvizitor Bernardo Gui (herec F. Murray Abraham). Chytrej mnich William z Baskervillu celou tuto záhadu s úmrtími mnichů nakonec odhalí, ale někteří z těchto mnichů jsou inkvizitorem odsouzeni k trestu smrti upálením za údajný spolčování se s ďáblem… Film je velice věrnou kopií románový předlohy, ale je zde přeci JEDEN HLAVNÍ ROZDÍL. Adso z Melku se náhodně v kuchyni opatství setká v noci s jednou dívkou (herečka Valentina Vargas) z kruhu poddaných a pomilují se. V knize tato dívka umírá na hranici v plamenech ohně poté, co byla inkvizitorem odsouzena k trestu smrti. Ve filmu ona dívka zůstala naživu, a když William z Baskervillu a Adso z Melku na konci příběhu opouštějí na koních tohle opatství, zmíněná dívka mu lehce zamává na rozloučenou. Musím konstatovat, že tohle historický filmový dílo se opravdu povedlo! Spáchal jej skvělej francouzskej režisér, scénárista a producent Jean-Jacques Annaud (nar. 1. 10. 1943). ()
Edukativní klasika pro ne čtenáře. Zpočátku nedůvěra, nakonec téměř nadšení. Velmi pěkně natočeno, na to, že je to z roku 1986. Trochu hepyš je, že tu růži nespálili a nesympatický inkvizitor Salieri se napíchnul na vidle. Ta dívka si to zasloužila, za to co předvedla v kuchyni. Životní zážitek mladého františkána (nevlastního bratra Robina Hooda). A taky poučení, že ne vždy je třeba vystavovat na odiv svůj vysoký intelekt. Zainteresovaní herci v pořadí, jak píšu o jejich postavách : F. Murray Abraham, Valentina Vargas, Christian Slater a Sean Connery. ()
Súvisiace novinky
Zemřel Sean Connery
Letošní Halloween se pro filmové fanoušky ponese spíše ve velmi smutném duchu, z Velké Británie totiž dorazila zpráva o úmrtí legendárního skotského herce a prvního představitele agenta 007, Sira… (viac)
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (viac)
Hodný, zlý, ošklivý a Usáma
Taky vám už Jean-Jacques Annaud chyběl? Jeho návrat k „dobrodružnému přírodopisu“ Dva bratři se sice kdovíjak nevydařil (a určitě nedosáhl kvalit legendárního Medvěda), ale stejně je škoda, že tvůrce… (viac)
Snímek Jméno růže z roku 1986 jsem poprvé viděl v kině snad ještě za komunistického režimu a matně si vzpomínám, že jsem byl z něho nadšen. Vzhledem k tomu, co se v socialistickém Československu dalo tehdy shlédnout, tento drsný film z temného středověku úplně z nabídky vybočoval. Jenže nebylo jen tím, že nebylo na co koukat v TV nebo kinech, ale dnes již legendární snímek měl prostě svou kvalitu. Jako mladému divákovi se mi líbila zejména detektivní zápletka a sexuální scéna mezi chudou dívkou a novicem františkánského řádu Adsem z Molku v podání mladého Christiana Slatera, mého oblíbeného herce. Dalším oblíbencem, který se zde objevil byl samozřejmě Sean Connery, který ztvárnil hlavní roli zkušeného a sečtělého františkánského mnicha Williama z Baskervillu, který s novicem roku 1327 přijeli do kláštera v italských horách. V ponurém benediktínském opatství totiž došlo k záhadným a velmi brutálním vraždám a zdejší mniši v čele s opatem, kterého si zahrál Michael Lonsdale, byli přesvědčeni o blížící se apokalypse. Vzdělaný William však na celou věc pohlížel pragmatickýma očima a začal zabití vyšetřovat. Mimoto se chystal na koncil, který měl rozhodnout spor mezi františkány a katolíky v čele s papežovými vyslanci, neboť žádali, aby byla katolická církev zbavena majetku. Během čekání na koncil tedy William vyšetřoval smrt jednoho z nejlepších iluminátorů, bratra Adelma, který byl nalezen znetvořený krupobitím pod věží opatství, jejíž okno nelze otevřít. Nezravlo dlouho a chytrý William zjistil, že Adelmo měl homosexuální sklony. Když William s Adsem hledali stopy před budovou, Adso si všiml dívky, která s chudinou sbírá odpadky z opatství. Byla to právě ta dívka v podání Valentina Vargas, která měla později sex s Adsem. Další den mniši našli překladatele z řečtiny bratra Venancia utopeného v kádi s prasečí krví. Venancius pracoval ve skriptoriu s Adelmem a William si všiml, že v písárně je velmi málo knih. Opatství přitom bylo proslulé jednou z nejbohatších knihoven v Evropě. Část knih později našli s Adsem ve věži – a také útržek pergamenu s řeckými písmeny, který měl v rukou Venancius. Pak dívka, která poskytovala mnichům za jídlo sexuální služby, svedla mladého Adsa a on se do ní zamiloval. William došel k závěru, že pergamen patřil nejdříve Adelmovi, který dostal od pomocného knihovníka Berengara klíč od tajné knihovny, kde si Adelmo četl v řečtině zakázanou knihu. Berengar chtěl jako protislužbu sex a Adelmo plný výčitek pergamen předal Venanciovi a skočil z věže. Venancius se dostal do zakázané knihovny, začal knihu číst a vypisoval si citáty. Zemřel s černou skvrnou na prstu. Berengar jeho tělo objevil a odtáhl ho do kádě, aby na něj nepadlo podezření. V kádi na koupání je také nalezen mrtvý Berengar, opět se skvrnou na prstu jako Venancius. Začal zakázanou knihu číst a zemřel v bolestech. Opat se rozhodl další vyšetřování svěřit Svaté inkvizici, ale William s Adsem našli ve věži labyrint s dalšími zakázanými knihami plnými vědeckých poznatků o světě. Objevili i tajný vchod, do kterého se ale nemohli dostat. Do opatství zatím přijel inkvizitor Bernando Gui, jehož si střihl F. Murray Abraham, který se s Williamem znal z dřívějška, neboť náš hlavn hridna byl dřív také inkvizitorem, ale v době, kdy inkvizice ještě snažila lidi vést, a ne trestat. Později byl sám inkvizicí stíhán. Gui zadržel odporného pomateného mnicha Salvatoreho, jehož jsem se vždycky bál a kterého si zahrál Ron Perlman. Inkvizitor jej chytil zrovna když se za slepici snažil získat přízeň oné hladové dívky a nepřekvapilo mne, že je ihned Gui obvinil z čarodějnictví a Salvatoreho prohlásil za kacíře. Během disputace o tom, zda církev má vlastnit majetek, nebo nemá, našel sklepník Remigio z Varagine zakázanou řeckou knihu v dispensáři a oznámil to Williamovi, jenže vzápětí byl i on zadržen a obviněn z vraždy. Dívka, Salvatore i Remigio byli odsouzeni k upálení na hranici. Mezitím se knihy zmocnil bylinkář Severinus, jehož si střihl Elya Baskin a obratem byl zavražděn. Gui před mnichy prohlásil, že vrahem v opatství je William, a dal ho hledat, jenže zatím William s Adsem prošli labyrintem ve věži a dostali se přes tajné zrcadlové dveře do věžní místnosti, kde našli stovky knih zakázané katolickou církví a také vraha. Jeho jméno samozřejmě neprozradím, abych vás neochudil o jisté překvapení a mravenčí detektivní práci. Podruhé jsem film viděl někdy na přelomu milénia a i když jsem už nebyl ničím překvapen, obdivoval jsem zajímavé kulisy a ponurou středověkou atmosféru, přičemž jsem si tehdy přál, abych si ji mohl někdy na vlastní kůži vyzkoušet. Houby !!!! Uplynuly další roky a rozhodl jsem se na Jméno růže podívat potřetí. A jak člověk s věkem stárne a stává se moudřejším, uvědomil jsem si, že bych se do středověku chtěl podívat maximálně jako turista. Nesnáším hloupost a nespravedlnost a jistě by mne tam brzy církev upálila na hranici. kdybych se ozval v nějaké věci. Tehdy měla křesťanská katolická církev skoro neomezenou moc a báli se jí leckteří králové a bylo velmi jednoduché na někoho ukázat církev, formulovat výhodně slova a prohlásit muže za kacíře a ženy za čarodějnice. Církvi tak propadl jejich majetek a jednoduše se zbavila nepohodlných leckdy vzdělaných lidí. A církvi tato taktika vycházela po celá staletí, byli horší než komunisté a nevzdělanost obyčejných lidí využívala ve svůj prospěch a hromadila tak majetek. Proto tak dlouho trval středověk a teprve se vzděláním a vědou lidé konečně prozřeli. Právě tuto problematiku zneužívání moci jsem si u filmu při třetím sledování nejvíce uvědomil. A mě myšlenky jen potvrdil jeden ze starých benediktýnských mnichů Jorge, který řekl, že nenávidí smích, protože smích zabíjí strach a bez strachu není víry !!!! Děs, běs, hrůza. Samozřejmě se mi film jako takový líbil i ve starším věku, ale opravdu žít bych tehdy fakt nechtěl. V lednu 2021 se mi povedlo sehnat tento vynikající film na blu- ray disku a s chutí jsme se na něj doma opět podívali. Kouzlo prvních překvapení bylo sice pryč, ale i tak jsem si další podívání náležitě užil. Tentokrát jsem se ponořil velice hluboce do děje a snažil se všímat všelijakých detailů, takže jsem měl oči na šťopkách. Rázem se mi otevřel zcela jiný svět a začal jsem vše vnímat v nových dimenzích, nicméně i tentokrát jsem nadával na zaslepenost křesťanských věřících ve středověku, kteří nás zcela zastavili v rozvoji kulturního světa. Své investice do modré krabičky jsem vůbec samozřejmě nelitoval a určitě se zase někdy na toto dílo podívám. Suma sumárum, snímek Jméno růže ode mne získal pět růžových hvězdiček *****. () (menej) (viac)