Somewheres

Film Lunapark hrůzy je spíše komedií či parodií. Za horor jej podle mě nelze vůbec považovat. Nicolas Cage velmi pěkně zahrál roli mlčícího chlapa, který vymlátil posedlé plyšové roboty ve starém a opuštěném lunaparku pro děti. Místo krve z robotů stříká olej a složí se i po obyčejné ráně pěstí. Zatímco se Cage snaží uklidit v zábavním parku, parta puberťáků se ho odtamtud snaží dostat a odpálit celý podnik. Při tom je plyšáci pěkně zmasakrují, aby nevypadali naprosto neschopní. A místní šerifka je pomatená stará ženská, která si myslí, že musí plyšáky krmit živými obětmi, aby neprovedli něco jejímu městu. Nápad o lunaparku úchylů a vrahů je zajímavý, ale ztvárnit ho tak, že duše vrahů při rituální sebevraždě posednou plyšové roboty mě osobně vůbec nezaujal. Film není děsivý, nejsou v něm žádné lekačky, postrádá děsivou atmosféru. Dávám jednu hvězdu za Nicolase Cage.

Film 5 nocí u Freddyho je průměrný až podprůměrný horor. Možná bych jej ani hororem nenazvala, spíše takovou slabší detektivkou. Děj se točí kolem únosů asi pěti dětí a starého zábavního parku pro děti. Mikke (hlavní postava) tam začne dělat nočního hlídače, protože nikde jinde ho nechtěli, a jeho malou sestru Abby zatím hlídá jeho kamarádka. Když kamarádku zabíjí plyšoví roboti z parku, protože to tam s kamarády chtěla vykrást, musí Abby s Mikem na směnu do parku. V příběhu se taky objeví policistka Vanessa, která je od pohledu divná, protože o tom parku nějak moc ví, a na začátku a na konci filmu se mihne její otec, který je únoscem a vrahem dětí, co jejich mrtvoly nacpal do těch plyšák, a unesl i Mikkova malého bratra. A duše těch dětí jsou teď uvězněny v robotech. Film má podle mě mnoho logických lapsů a od začátku je jasné, kdo je vrahem. Lekačky žádné, děsivá atmosféra žádná, celkový strašidelný dojem žádný. Za mě maximálně 2 hvězdy, bohužel.

Smrt z podzemí je slabý céčkový horor, který vás nevyděsí, nezaujme ani nepřekvapí. Děj se točí kolem jakési černé lepkavé hmoty, které se skrývá v podzemí a vyčkává. Jedná se o mimozemskou formu života, která není člověku zatím známá a která má skoro až nadpřirozené schopnosti. Tiše se v podzemí vyvíjí, ale vyruší ji kopající dělníci, kteří pracují na novém projektu. Hmota na ně zaútočí, začne je stahovat pod zem a mnohé z nich zabije. Šíří se dotykem nebo vodovodním potrubím a jakmile se jí dotknete, jste ztraceni. Zachránit svět před tímto monstrem se rozhodne manažerka hotelu, kněz a vědec, který se zabývá novými formami života. Po prozkoumání podzemního potrubí a chodeb nalezne trojice centrum, ve kterém je hmota usídlena. Následuje klasická scéna, během které hlavní hrdinové prohrávají a vše se zdá být ztraceno. Vědec se obětuje pro záchranu ostatních a ve chvíli největší nouze manažerka začne odříkávat modlitbu, kterou ji naučila její babička. Nadpřirozená hmota se spokojí s modlitbou a dvojici ušetří. Dalo se na to dívat, nemusíte u toho myslet a můžete u toho dělat X jiných věcí a mít to jako kulisu. Rozhodně neočekávejte žádné lekačky, dobrý námět ani překvapivý konec. Btw. zvlášť ten konec mi přijde dost děsný, když přeživší manažerka a kněz se nakonec dají dohromady.

Jak v dnešní době ještě někdo může naletět tak starému a známému triku, jakým je boháč z internetové seznamky v nesnázích, který potřebuje rychle půjčit peníze? Opravdu zůstává rozum stát nad počínáním některých slečen z tohoto dokumentu. Je jasné, že to podvodník bude mít dobře zrežírované a sehrané - žádný zloděj nemá napsané na čele, že krade. Prvním varovným signálem je, že je syn multimiliardáře a diamantového krále na Tinderu - co by tam dělat? Takový muž může mít žen, kolik chce, a nemusí mít inzerát na seznamce. Další věc, která nesedí - proč by si tak bohatý muž, který dělá v diamantové průmyslu, vybíral neznámé ženy napříč celým světem, které s ním nemají nic společného a jsou hluboko pod jeho společenskou úrovní? Tím samozřejmě nemyslím nic špatného proti těm slečnám, multimiliardářem je skutečně jen velmi málo lidí. Bylo od nich velmi naivní si myslet, že zrovna ony "uloví" na internetové seznamce krásného, chytrého a hodného muže, který se topí v penězích. To se stává ve filmech a ženských fantaziích, nikoli v reálném životě. Upřímně lituji všech žen, které mu naletěly, protože přišly o všechny své peníze a ještě se zadlužily nejspíš na zbytek svého života. Shimon Yehuda Hayut je, nutno říct, vynalézavý a chytrý podvodník. Zneužít ženskou naivitu a touhu po lásce jako z romantického filmu a ještě z toho vyjít tak lacino je skutečně umění. Vymyslel téměř dokonalý plán - zfalšoval dokumenty a zprávy, aby se mohl vydávat za syna obchodníka s diamanty, přesvědčil ženy, že je nesmírně bohatý a nechal je se do něj zamilovat. Pak je začal prosit o peníze, strašit svými "nepřáteli" a utěšovat řečmi o svatbě, dětech a společné budoucnosti. Měl to perfektně promyšlené a nelze než obdivovat, jak dlouho zvládal všechny ty ženy obelhávat.

Bohužel nemohu souhlasit s negativními recenzemi přede mnou. Pokud chce v dnešní době "horor pro náctileté" splnit svůj účel, tj. vyděsit a donutit k zamyšlení, musí nutně udržet krok s cílovou skupinou. Dnes každé dítě i teenager neustále visí na sociálních sítích, pořád má v ruce mobil a bez internetu nedá ani ránu. Je proto logické, že nestvůra z hororu cíleného na teenagery musí nutně fungovat na internetu a zvěsti o ní musí být na sociálních sítích, nejlépe zdokumentované fotkou či videem. Přesně tak se o Slendermanovi dozví i skupina hlavních hrdinek tohoto filmu - Kate, Hallie, Chloe a Wren, středoškolačky, které spolu kamarádí. Po tom, co  se podívají na video, kterým se má Slenderman vyvolat, je začne pronásledovat neznámá síla, která jakoby jim četla myšlenky, znala jejich největší strach a byla neustále před nimi. Jedna po druhé propadá paranoie a všechny jsou Slendermanem čím dál víc posedlé. Brzy začne jedna po druhé mizet a zbývající členky party se snaží všemi možnými prostředky zachránit před blížícím se koncem. Film má dobrou atmosféru, děj na sebe logicky navazuje a není v něm mnoho logických chyb, přihlédneme-li k faktu, že se skutečně jedná o horor určený spíše středoškolákům. Jednání hrdinek je občas nesmyslné a chvílemi si říkáte, zda to celé není jen v jejich představách a kdyby se všechny uklidnily a přestaly vyvádět, třeba by to celé dopadlo úplně jinak. Oceňuji koncept, že Slenderman není jen nějaký netvor, kterého vyvoláte a on vás za to ihned zabije. Nakazí vás jako vir, s vaším rostoucím zájmem a posedlostí se zvyšuje jeho moc nad vámi, dokud vás úplně nepohltí. Překvapivě dobře zpracované a koukatelné.

Candyman je horor navazující na původní sérii Candyman (1992), Candyman 2 (1995) a Candyman 3 (1999). Příběh se odehrává v současnosti a vypráví o umělci Anthonym McCoy, kterému došla inspirace a jeho obrazy již nejsou tak skvělé, jako bývaly. Pomoct mu nedokáže ani jeho přítelkyně Brianna Cartwright, která by se chtěla stát ředitelkou galerie. Anthony tápe a hledá ztracenou inspiraci, která by mu pomohla dostat jeho díla před uznávané kritiky a taky z rostoucí finanční tísně. Jednoho večera přijde na návštěvu Briannin bratr Troy se svým přítelem Gradym a ze srandy povypráví příběh o Helen Lyle, která přišla ve Cabrini-Green o rozum a chtěla obětovat dítě, ale byla dopadena a uhořela. Anthonyho příběh zaujme a při snaze zjistit víc se vydá do Cabrini-Green, kde potká Williama Burke, dlouholetého obyvatele této čtvrtě. William mu řekne o městské legendě, kterou zde hledala i Helen Lyle - Candymanovi. Podle legendy stačí říct 5x před zrcadlem "Candyman" a přízrak by se měl zjevit a usmrtit vás. Anthony je příběhem pohlcený a snaží se tento námět co nejvíce zapracovat do své tvorby. Když konečně dojde na výstavu, jeho díla zůstanou nepovšimnutá a nedoceněná. Od této chvíle to jde s Anthonym z kopce. Lidé po celém městě začnou Candymana vyvolávat a dochází tak k mnoha záhadným úmrtím. Bohužel je Anthony legendou již tak pohlcený, že Candymana vidí úplně všude a nedochází mu, že se jím stává. Film má zajímavou myšlenku, a sice že neexistuje jeden jediný přízrak Candymana, který by se zjevoval a vraždil. Legenda funguje spíše jako návod, jak se Candymanem stát - nejprve propadnete jeho kouzlu, poté se stane vaší posedlostí a nakonec se v něj přetvoříte tím, že bude váš osud natolik tragický, abyste v něm již nechtěli pokračovat. Candyman je tedy jakýsi osud (velmi podobné Slendermanovi). Kromě této myšlenky jsem ovšem ve filmu nenašla skoro nic zajímavého - žádné děsivé scény, žádná intenzita ani hororová atmosféra. Film nesplnil moje očekávání a proto musím hodnotit takto nízko.

Film Jméno růže je filmová adaptace stejnojmenné známé knihy Umberta Eca. Příběh sleduje osud františkánů Williama z Baskervillu a jeho žáka Adsa, kteří přijeli do vzdáleného opatství vyšetřit záhadné vraždy a nevysvětlitelné události, které se v opatství začaly dít. Bratr William má brilantní logiku a touhu dokázat všem okolo sebe, že dokáže vyřešit i tu největší záhadu. Tyto jeho vlastnosti ho přivedou do potíží, když se bude snažit vysvětlit bratru opatovi i ostatním mnichům v opatství, že celá záhada se točí kolem knihy Poetiky od Aristotela, která je psána v řečtině, a proto je vyloučeno, aby ji četli mniši, kteří v řečtině čist neumí. Při svém vyšetřování naráží na podivnou neochotu bratrů spolupracovat a ani složitý plán opatství a vesničané z přilehlého okolí (včetně místní dívky, která je ochotná za trochu jídla prodat mnichům své tělo) vyšetřování nijak nepomáhají. Po několika vraždách zavolá opat, který není spokojený s vysvětlením od Williama, inkvizitora Bernarda Gui, aby záhadu rozluštil. Bernardo Gui se zná s Williamem z Baskervillu z minulosti, ale nemají spolu dobré vztahy. V jednu chvíli to dokonce vypadá, že Bernardo Gui obviní z vražd Williama, který jako jediný odhalil skutečného vraha. Při jeho konfrontaci bohužel vznikne požár, který zničí většinu vzácné knihovny i celého opatství. Film má dobrou atmosféru, poutavý příběh a překvapivě malé množství logických lapsů, které se ve filmech podobného žánru vyskytují ve velké míře. Sean Connery předvedl výborný herecký výkon a role bratra Williama z Baskervillu mu sedla perfektně. Děj relativně rychle odsýpá a není v něm noho "hluchých scénů, takže nehrozí, že byste se nudili. Mně se film velmi líbil.

Teorie tygra je zajímavý film, který nabízí nový pohled na manželství a vztahy. Varuje před takovým svazkem, ve kterém by jeden z partnerů (ať už muž a nebo žena), kontroloval a řídil 100% volného času nejen sobě, ale i tomu druhému, upíral druhému svobodu a svobodnou vůli. Veterinář Jan si kdysi vzal za ženu Olgu, přednášející na vysoké škole. Olga zastává názor, že žena má ve vztahu řešit technické věci, plánovat a řídit všechen volný čas, určovat co se smí a co ne a hlavně, že muž musí poslouchat a neprotestovat, protože ona mu obětovala celý život a vše dělá pro jeho dobro. Jan po mnoho let skutečně mlčí a poslouchá, jelikož nechce potíže a konflikty a hlavně chce mít klid. Po smrti jeho tchána, o kterého matka Olgy pečovala stejným způsobem jako Olga o Jana a přivedla ho do hrobu, se všechno změní. Jan se již nechce tvářit, že je všechno v pořádku a že mu to takto vyhovuje, proto vymyslí plán, jak se od své ženy dostat hodně daleko - bude předstírat, že má Alzheimera a nechá se zavřít do Ústavu pro duševně choré. Stejnou strategii používá i Janova dcera Olga na svého manžela Erika - kontroluje ho, vydírá scénami a dokonce mu napíchla telefon, aby jí hlásil Erikovu polohu. Tohoto moderního vynálezu využije, když Erik odjede a neřekne jí kam, takže ho vystopuje a nechá hledat policií. Po tomto trapasu, už toho má Erik dost a od Olgy odejde. Jediný, kdo má šťastný vztah, je Pepa, syn Jana, který si vzal Alenu. Alena se rozhodně neztotožňuje s názory své tchýně a švagrové a nechává Pepovi volnost a svobodu - což je možná klíč je spokojenému vztahu. Film má parádní obsazení - např. Jiří Bartoška, Tatiana Vilhelmová, Eliška Balzerová a Iva Janžurová. Tatiana Vilhelmová zvládla svojí roli nad moje očekávání dobře a Eliška Balzerová je perfektní v rolích starších žen, které vědí všechno nejlíp. Film má rozhodně pointu, nad kterou stojí za to zauvažovat. Každý z nás jistě chce, aby mu vztah vydržel co nejdéle a nikdo si nepřeje být svým partnerem ovládán. Já osobně bych takový vztah nechtěla. Film se mi moc líbil a za mě slabší 4 hvězdy.

Vrchní, prchni! je výborná česká komedie, jejíž nevšední námět dokáže pobavit snad úplně každého. Pokaždé, když už si říkám, že mě Zdeněk Svěrák nemůže ničím překvapit, zase mě dostane. Knihkupec Dalibor Vrána má celý život problém se ženami - velmi se mu líbí a on se líbí jim. Jelikož se rozhodně nedrží zpátky, už má třetí ženu a třetí dítě - což je další problém, jelikož musí platit alimenty a jako knihkupec si zrovna vyskakovat nemůže. Na třídním srazu se dozví, že vypadá jako vrchní, a tak ho napadne geniální nápad, jak snadno přijít k penězům - bude se v restauracích vydávat za vrchního a vybírat od nic netušících lidí peníze, místo aby zaplatili pravému zaměstnanci restaurací. Z chudého knihkupce se tak po nějaké době stane bohatý umělec (předstírá totiž, že chodí hrát po hospodách na housle), který si může dovolit koupit nové auto a brát své děti na výlety. Ale skončí i ten nejdelší flám, a tak se začne v novinách psát o falešném vrchním a v rádiu stále hlásí, ať si lidé dávají pozor na to, komu platí. Během své "kariéry vrchního" tak Vrána střídá paruky a kníry a nějakou dobu mu to skutečně prochází. Brzy však udělá svou první chybu - potká svého souseda a předstírá, že je inženýr Králík, aby nemusel vysvětlovat, proč má nové auto. Později tohoto souseda potkává čím dál častěji, zejména když se vydává za vrchního. Jeho druhá zásadní chyba je, že dává okradeným lidem ručně psané účtenky. Jeho soused nakonec zavolá policii, aby upozornil na fakt, že jeho soused je k nerozeznání podobný tomu inženýrovi Králíkovi, který se vždy záhadně objeví na místě činu, tudíž by alespoň všichni věděli, jak ten Králík vypadá. Přivolaný policista porovná ručně psané účtenky od falešného vrchního s účtenkami Dalibora Vrány z knihkupectví a je tedy jasné, že Vrána je falešný vrchní. Geniální komedie, jak už jsem říkala na začátku. Josef Abrhám hraje roli Dalibora Vrány výborně, nikoho jiného si tam ani neumím představit, ale Libuše Šafránková mohla svou roli zvládnout lépe, jednoznačně nejhorší herecký výkon filmu, přestože jinak je to dobrá herečka. Hudba perfektní, píseň Severní vítr se sem perfektně hodí. Děj dobře odsýpá, má super atmosféru a rozhodně se nebudete nudit. Za mě parádní čtyři hvězdy.

Ženy v pokušení je docela zábavná česká komedie, která má pěkné herecké obsazení - v hlavních rolích Eliška Balzerová, Lenka Vlasáková, Veronika Kubařová, Jiří Macháček a Vojtěch Dyk. Děj se točí kolem tří žen - Heleny, její dcery Laury a její matky Vilmy. Manželskou terapeutku Helenu opustí její manžel po 23 letech manželství kvůli dvacetileté černošce a protože to špatně snáší, přijede jí na pomoc její matka Vilma. Vilma celý život střídala muže, všichni ji zbožňovali a šíleli po ní. Helena ze začátku odmítá její pomoc, stejně jako odmítá pomoc dcery Laury, která je nestálá a partnery střídá stejně jako Vilma. Po příjezdu na Vilminu chatu se Jakub, přítel Laury, snaží Heleně dohodit svého kamaráda, neúspěšně. Místo toho se do jí zamiluje sám a když Laura odjede si užívat s jeho kamarádem do stanu, začne si Jakub s Helenou poměr. Laura si při sexu s Jakubovým kamarádem uvědomí, že miluje Jakuba a vrátí se domů, rozhodnutá Jakuba získat zpět, ale nachytá ho se svou matkou, proto se přestěhuje k Vilmě. Helena je zoufalá a má strach, že jí bude Laura nenávidět stejně, jako ona nenávidí Vilmu, ale nakonec se rozhodne novému vztahu poddat a užít si ho naplno. Všechno se zdá perfektní, dokud si Jakub neuvědomí, že mu Laura chybí a chce ji zpátky. Když Vilma zemře, usmíří se Laura s Helenou i Jakubem a Helena si začne s novinářem Danem, který její matce pomáhal napsat knihu. Je tady hodně povedených vtipů, film má atmosféru a udrží si pozornost. Mně osobně byla velice nesympatická postava Laury, přestože ji hrála Veronika Kubařová, protože neváhá spát s kamarády svého přítele, chovat se k němu jako ke kusu hadru a být hnusná, když si dovolí něco říct. Herecké výkony byly dobré - zejména Vlasáková, Balzerová a Macháček, a líbil se mi i námět filmu - jak se po zkrachovalém manželství dát zase dohromady. Bavila jsem se, párkrát jsem se zasmála a rozhodně jsem se nenudila, líbilo se mi to - dávám lepší tři hvězdy.