Somewheres

Ženy v běhu je zábavná česká komedie pro ženy vhodná, která vás pobaví a potěší, ale nejedná se o žádné veledílo. Má rychlý nástup a zhruba po 15 minutách budete vědět, jak to dopadne. Po smrti otce (Bolek Polívka) se jeho manželka Věra (Zlata Adamovská) rozhodne splnit mu poslední přání - uběhnout maraton. Snaží se k tomu přimět i své 3 dcery - Marcelu (Tereza Kostková), Báru (Veronika Khek Kubařová) a Kateřinu (Jenovéfa Boková), ze začátku neúspěšně. Marcela má dlouholetého přítele Karla, s ním tři syny, ale on ji stále ještě nepožádal o ruku. Bára chodí s umělcem, kterého nachytá při nevěře, a Kateřina spí se svým šéfem. Všechny nakonec své rozhodnutí přehodnotí a rozhodnou se do toho se svou matkou jít a uběhnout maraton pro svého otce jako štafetu. Aby jim šel trénink rychleji, najme Věra cvičitele běhu Vojtěcha. Po odhalené nevěře se k matce Bára nastěhuje a z okna pozoruje holčičku Rozárku, skamarádí se s ní a poté i s jejím otcem Josefem, se kterým si padnou do oka, rozcházejí se však v názorech na výchovu. Proto je Bára i nadále sama a zvažuje umělé oplodnění, které plánuje po uběhnutí maratonu. Kateřina se rozejde se svým šéfem a nastěhuje se k Vojtěchovi, který se do ní zamiluje, ale ona ho stále považuje za svého kamaráda a trenéra. Pár dní před závodem se Marcela vsadí s Karlem, že když vyhraje, tak jí musí požádat o ruku. Závod je tedy pro všechny rozhodující událostí. Film má příjemnou atmosféru, děj rychle odbíhá a některé hlášky jsou opravdu vtipné, ale průběh filmu je velmi lehce předvídatelný, ničím nepřekvapí a pokud si odmyslíte to běhání a maraton, tak se jedná o běžnou romantickou komedii a velké mínus za mojí osobu je, že veškeré problémy hlavních hrdinek se točí kolem mužů.

Hejno kobylek je spíše drama než horor, navíc je v něm tolik logických chyb, že ani při nejlepší vůli se nedá situace, která ve filmu nestala, brát vážně. Svobodná matka Virginie, která má dvě děti (chlapce a dceru), se živí chovem kobylek/sarančat, ze kterých vyrábí proteinovou mouku, exotická jídla a krmiva. Její dcera Laura tím velmi trpí, jelikož se jí ve škole děti posmívají a natáčejí o její matce výsměšná videa, která zveřejňují na internetu. Virginie ovšem nechce o ukončení chovu sarančat ani slyšet, navíc řeší existenciální krizi - sarančata nekladou vajíčka a nemnoží se, tudíž se snižuje jejich počet a tím pádem i počet výrobků, které potřebuje Virginie prodat, aby uživila sebe i své děti. Když v záchvatu vzteku a paniky vejde do skleníku a ničí výběhy pro kobylky, uklouzne a poraní si hlavu. Když se vzbudí, zjistí, že sarančata pijí její krev. Samozřejmě se vyděsí a ihned se skleníku uteče. Po tomto incidentu se ovšem sarančata začnou zase množit, a to exponenciální řadou. Najednou jich má Virginie tolik, že může rozšířit chov a dopřát svým dětem věci, na které dříve neměla peníze. Má to ale háček - odteď musí sarančata krmit výhradně krví, jestli chce udržet jejich nový stav. Ze začátku dostává krev z jatek, ale když dodavatel kvůli její neexistující licenci přestane krev dodávat, musí Virginie obětovat svojí krev. Je tak vyčerpaná, že skoro nic nezvládá a navíc to brzy zjistí její dcera, která se rozhodne kobylek zbavit. Jako drama je to film ucházející - docela věrně popisuje vztah dětí a matky, z nichž každý má jiné představy a očekávání. Ale jako horor skutečně podprůměr - hororové efekty a lekací scény žádné, žádné hororové napětí, žádná atmosféra. Téma masožravých kobylek se dalo pojmout úplně jinak a lépe a závěr mohl být promyšlenější. Dívat se na to dalo, jako drama ucházející, ale více než slabé dvě hvězdy si to nezaslouží.

Ďábel je horor s poměrně všedním námětem - Ďábel vstoupí mezi lidi a ty zatracené bere s sebou do pekla. Je to ovšem podané přijatelnou formou, která donutí diváka k zamyšlení a ohlédnutí se za jeho vlastním životem a volbami. V průběhu filmu vypráví jedna z hlavních postav - sekuriťák Ramirez - legendu o Ďáblovi: Ďábel chodí po zemi, vybere si hříšníky a než je zabije a vezme s sebou, děsí je a trýzní. Své dílo vždy koná veřejně a zabíjí i nevinné, když mu stojí v cestě. Takto se pět lidí, kteří se navzájem neznají (Sarah, Jane, Ben, Vincent a Tony), zdánlivě náhodně sejde ve stejném výtahu, který uvázne někde uprostřed budovy. po bližším seznámení zjišťujeme, že všichni mají "temnou minulost" a nikdo není bez viny - Sarah je sňatková podvodnice, Jane je zlodějka, Ben je násilník, Vincent je podvodník a Tony zavinil autonehodu. K budově je přivolán detektiv vyšetřit sebevraždu (která podle legendy otevírá Ďáblu brány), a když se ve výtahu stane první vražda, ujímá se i tohoto případu. Sekuriťák Ramirez vysvětluje policii, že jeden z těch pěti lidí ve výtahu je Ďábel, ale nikdo ho nebere vážně. Ve výtahu se stupňuje panika a všichni se navzájem obviňují, protože se vypíná a zapíná světlo a ve tmě se dějí strašné věci. Někdo z nich je vrah, každý má své podezření, ale nikdo není ochoten říct pravdu. Film má slušnou atmosféru (až do konce netušíte, kdo je vrah/Ďábel), tudíž si film až do konce udrží vaší pozornost a některé myšlenky jsou skutečně zajímavé. Neočekávejte, že se vylekáte, neboť zde nejsou žádné lekací scény ani hororové efekty - cílem filmu je vystrašit vás jinak a podle mého názoru lépe (zatracením za vaše hříchy a příchodem Ďábla). Závěr se mi zdál trochu odfláknutý a ve filmu nalezneme dvě či tři logické vady. Přesto je to více než povedené, proto dávám 4 hvězdy.

The Turning je horor s nepříliš zajímavým dějem, ale jeho závěr je překvapivý, nápaditý a dělá z průměrného lehce nadprůměrný film. Jeho děj můžeme rozdělit do dvou částí. První část je průměrný horor, kdy nová vychovatelka Kate přijede na honosné sídlo bohaté rodiny, aby zde učila malou dívenku Floru. Brzy po jejím příjezdu vyloučí ze školy i bratra Flory, Milese, který je vcelku nevychovaný a dělá Kate samé naschvály. V tak velkém domě Kate často slýchá neznámé hlasy a vidí postavy a zjevení. Flora je sice přátelská, ale odmítá opustit rodinné sídlo, a Miles je hrubý a dělá Kate ze života peklo. Tato první část mi nepřipadala jako horor, jelikož to byl v podstatě příběh o tom, že dvě děti odmítají přijmout novou vychovatelku a tak jí dělají naschvály a snaží se jí zbavit. Nevysvětlitelné náhody a Katiny vize se dají vyložit mnoha způsoby, jelikož matka Kate je v psychiatrické léčebně a tak není vyloučeno, že Kate je taktéž psychicky nemocná. Druhá část začíná od chvíle, kdy Kate dostává dopis od své matky, v němž jí posílá své kresby. Od této chvíle se dozvídáme, že ono skryté zlo je bývalý správce panství Quint, který zneužíval bývalou vychovatelku dětí, po smrti jejich rodičů se považoval za pána a jejich nového rodiče. Po klasickém a předvídatelném konci se ukáže, že to byla jen Katina představivost nad matčinými kresbami a nabízí se divákovi druhý konec - Kate je psychicky nemocná, díky svým vidinám a dětským naschválům čím dál více paranoidní a přichází o rozum. Možnost rozhodnout se mezi dvěma závěry je neobvyklá a velmi zajímavá. Celý film v podstatě váháme mezi těmito dvěma možnostmi - psychická nemoc Kate a zlo v podobě Quinta, protože ono zlo zůstává celý film neukázané a nevysvětlené. Lekací scény se zde nevyskytují, protože cílem není vás polekat, ale přimět přemýšlet nad nevysvětleným. Hlavní hrdinka hraje uvěřitelně, děti nejsou nijak výrazně nesympatické a grafické efekty jsou na úrovni. Chválím zajímavou hudbu, napínavou atmosféru a možnost dvojího konce. Negativně hodnotím scénu s "Quintovou rukou", která připomíná ruku z Adamsovy rodiny, a pokud to mělo být jako osahávání od násilníka Quinta, pak značně nepovedené a nevěrohodné. Za mě 3 hvězdy.

Katastrofických filmů jsem viděla několik (s různými náměty, různými efekty, různými stvůrami atd.), ale žádný z nich se mi nelíbil tak jako Válka světů. Námět mimozemšťanů útočících na planetu Zemi a vyvražďujících lidskou populaci je perfektní v tom, že nikdo z nás neví, jaké další bytosti ve vesmíru žijí a zda nás nepozorují a neplánují naše vyhlazení. Navíc to vždy bude aktuální téma, jelikož prozkoumat celý vesmír není v lidských silách. Mechanik Ray má na víkend v péči své děti - desetiletou Rachel a o něco staršího Robbieho. Všechno se zdá být v pořádku a vypadá to na typický nudný víkend v obyčejné newyorské čtvrti. K večeru se ale přižene podivná bouře, která odstartuje apokalypsu. Ze země začnou vylézat stroje, které ve velkém vraždí lidi a likvidují jejich města. Ray se tedy musí postarat o své děti a zajistit, aby přežili. Jeho představy se ovšem rozchází s představami Robbieho, který místo toho, aby se schoval a čekal, až se situace změní, chce bojovat s armádou proti mimozemšťanům a jejich strojům. Jejich cesty se tedy rozdělí a Ray a Rachel se ukryjí do skrýše k muži, který se s Rayem už vůbec názorově neshoduje. Začíná tedy boj o holý život, nejen Raye a Rachel, ale i celého lidstva. Film má výbornou atmosféru, bez problému si udrží pozornost a skutečně na diváka zapůsobí kýženým dojmem. Herci hrají věrohodně (Dakota Fanning je tedy občas až příliš hysterická) a uvěřitelní jsou i mimozemšťani (žádná zmutovaná překombinovaná monstra). Jediné, co bych vytkla je, že závěr filmu (ač logický a hezky vymyšlený - nikoli nastavovaná válka s potoky krve) nastupuje příliš rychle, bez předchozí pozvolné návaznosti. Každopádně film je to skvělý a zaslouží si minimálně 4 hvězdy.

Only Mine (Je jenom moje) je thriller natočený podle skutečné události a jehož námětem je stalking, domácí násilí a fyzické i psychické týrání ve vztahu. Mladá dívka Julie, která pracuje v bistru jako servírka a šetří si peníze na školné na svou vysněnou vysokou školu, se seznámí s pohledným policistou Davidem. Ze začátku je všechno perfektní, ve vztahu si skvěle rozumí a jsou zamilovaní. Postupně ale začíná David Julii omezovat - nejprve jí zakáže kamarády, poté ji chce neustále kontrolovat a mít o ní kompletní přehled. Když se Julie vzepře a řekne, že jeho chování už je za hranicí, David neváhá ji zastrašovat a vydírat či dokonce vyhrožovat jí vraždou. Zoufalá Julie řekne policii o Davidově chování, ale nikdo jí nevěří, a najednou se o ní začne říkat, že je závislá na drogách, alkoholu a že neví, co dělá. Čím více se vzpírá a odmítá vrátit do vztahu, tím krutější jsou následky - někdo zničí její peníze na školné, nabourá se jí do emailu nebo vytlačí její auto ze silnice. Nikdo Julii nechce pomoct, nikdo jí nevěří, protože David je mistr manipulace a navíc vážený policista, který má místní obyvatele pod palcem. Ani jeho bývalá přítelkyně Julii nepomůže, přestože si prošla tím samým peklem co Julie. Příběh vrcholí tím, že David Julii několikrát postřelí a nechá zemřít samotnou v lese. Film má slabou atmosféru, nevyvolá ve vás zamýšlené pocity a chybí v něm spousta pro dokreslení případu důležitých scén a informací. Navíc jsou ve filmu scény, kdy se postavy vyjadřují k celému případu jako už k minulé a uzavřené události, jako by podávaly svědectví k minulosti - mě to docela rušilo, protože se to nehodilo ke stylu, v jakém byl film natočen. Byla jsem docela zklamaná, proto dávám pouze dvě hvězdy, přestože se mi líbí námět, který je důležitý a aktuální.

Dnes v noci v lese nikdo nespí 2 je pokračování hororu Dnes v noci v lese nikdo nespí z roku 2020. Už první díl nestál podle mého názoru za nic, jelikož to byl podprůměrný a hlavně předvídatelný horor, který se ničím nelišil od ostatních hororů stejného námětu. Očekávala jsem tedy, že druhý díl se pokusí "napravit reputaci" a kvalitou předčí první díl. Nestalo se tak, bohužel, naopak. Poslední přeživší z prvního dílu - mladá dívka Zoscha - je zavřená na policejní stanici spolu se dvěma mutanty, které údajně v prvním díle zabila. Když ji místní šerif odveze na místo činu (dům v lese), nechá ji připoutanou k posteli. Bohužel k té posteli, pod níž je stále ještě uložený onen meteorit, který dělá z lidí mutanty. Po její přeměně začíná hotový masakr, a tak se dva strážníci (muž a žena) vydávají nastalou situaci prošetřit. Jsou ovšem naprosto neschopní a tak zemřou další lidé a ze strážníka - muže se také stane mutant. Samozřejmě se oba mutanti do sebe zamilují a mají spolu milostný poměr. Jelikož jsou teď "padouši", začínají si svou novou roli užívat a strašit nebohé obyvatele jejich vesnice. Tento film si označení horor nezaslouží, jelikož postrádá atmosféru, lekací scény se skoro vůbec nevyskytují (a když už ano, tak jsou úplně nefunkční), žádné hororové prvky, masky mutantů nic moc a posledních tak 40 minut máte pocit, že se díváte na parodii či komedii. Mrzí mě to, ale nemohu jinak než dát hodnocení odpad.

Film Vybíjená patří k těm filmům, které jsou naprosto průměrné, ale umí ve vás vyvolat vzpomínky na podstatnou část vašeho života - základní/střední školu.  Při každé scéně o hodině tělocviku či českého jazyka se mi vybavily moje vlastní vzpomínky na tyto předměty a mojí třídu. Děj filmu je v podstatě jednoduchý - třída gymnázia se po letech opět sejde na třídním srazu a navzájem si vyprávějí, kam je život zavedl, jaké vysoké školy vystudovali, jaká zaměstnání vykonávají, kde se usadili atd. Přitom vzpomínají na školní léta a na své tehdejší vztahy a lásky. Tři hlavní mužské postavy filmu - Jeff, Skippy a Tom - všichni milovali stejnou dívku a kolem této lásky se točila všechna jejich školní léta. Hujerová (sice ošklivá, ale hodná a chytrá holka) trpí nízkým sebevědomím a šikanou kvůli svému vzhledu a Evu, která je až příliš krásná, zase obtěžuje neustálý zájem mužů. Předností tohoto filmu je vyvolávání vašich vzpomínek na školu a připomenutí si školních zážitků. Velké negativum jsou herecké výkony (nejen) mladších herců (žáci gymnázia) - hrají strojeně a nevěrohodně. Jedná se o film naprosto průměrný a tudíž dávám průměrné ohodnocení.

3096 dní: Příběh Nataschi Kampuschové je drama natočené podle skutečné události, která se stala v březnu roku 1998. Ve Vídni v asi deseti letech byla malá Natascha Kampuschová unesena cestou do školy, do které šla výjimečně pěšky, protože se pohádala se svou matkou. Wolfgang Přiklopil ji na cestě sebral a nacpal do bílého auta s černými skly. Poté ji zamknul do skrýše pod svým domem, kde vybudoval jednopokojové "vězení" a tam ji věznil 8 let. Během těchto let ji fyzicky i psychicky týrá, nutí vykonávat domácí práce, zneužívá ji a nedává jí najíst. Natascha prvních pár let dokonce nemůže ani opustit ten jeden pokoj, ve kterém je vězněna. Později mohla výjimečně dům opustit a pod přísným dohledem Wolfganga jít mezi lidi. Při těchto příležitostech se jí naskytne pár možností, jak se osvobodit, ale nikdy jich nevyužije, protože už je příliš dlouho pod vlivem svého únosce a strach jí nedovolí udělat tu nejjednodušší věc k útěku - rozběhnout se. A tak zůstává i nadále v moci Wolfganga Přiklopila a jeho nálad a rozmarů. Snad poslední šance na svobodu přijde, když Wolfgang nechá pootevřenou branku, odejde telefonovat a na chvíli pustí Nataschu z očí. Film poměrně věrně zachycuje Nataschiny pocity a myšlenky během jejího věznění, má slušnou atmosféru, udrží si pozornost a herečka Antonia Campbell-Hughes ztvárnila hlavní roly Nataschi velice věrně - snímek si zaslouží lepší 3 hvězdy.

Učitelka je velice slušné drama s originálním námětem, které poukazuje na praktiky v komunistické době. Učitelka Mária Drazděchová dostane nové třídnictví třídy na základní škole a jako první se každého dítěte zeptá, jaké má jeho otec a matka zaměstnání. Odpověď na tuto zdánlivě nevinnou otázku ale určí další školní osud všech těchto dětí. Pokud jsou rodiče užiteční a učitelce dostatečně nápomocní (ať už se jedná o obstarávání nákupů, pořizování léků, opravu nábytku nebo milostný poměr), pak bude všechno v pořádku a dítě bude nosit domů dobré známky a pochvaly. Ale běda, jak se rodiče vzepřou a nesplní úkol, který po nich učitelka Drázděchová požaduje - je jedno, že by mohli přijít o práci nebo majetek. Neštítí se totiž takové dítě šikanovat, dávat mu špatné známky a posílat rodičům stížnosti. Navíc je předsedkyní komunistické strany na ZŠ a tak je na ní krátká i ředitelka. Přes všechna varování a úklady si přeci jen pár rodičů postaví hlavu a odmítne plnit učitelčina přání. Příběh vrcholí pokusem jedné žákyně o sebevraždu. Film má rozhodně atmosféru, děj je napínavý (např. zbaví se nakonec třída učitelky?) a udrží si pozornost diváka. Zuzana Mauréry v roli učitelky podává vcelku přesvědčivý výkon a i ostatní herci hrají poměrně dobře. 4 hvězdy za dobrý herecký výkon, atmosféru a zajímavý námět.