Futbaloví chuligáni

Průměrný Angličan utratí ročně za fotbal několik desítek tisíc korun. Průměrný Čech za fotbal utratí několik pětek nebo na něj nejde vůbec. Pro Brity je zkrátka fotbal náboženství a hráči jejich týmu bozi. Celý film je názorné ztvárnění tohoto ideálu uctívačů, jenž jsou ochotni za slávu svých mistrů prolít krev. Krásné vykreslení vztahů mezi "firmami", jejich vzájemnou nenávistí vůči konkurentům. Pravda, film co se týče brutality vůbec nešetří a krev tam občas stříká proudem a za to si tvůrců velmu cením, že se nebáli ukázat toto temá "bez obalu". Co mne bohužel odrazuje od vyžšího hodnocení je Elijah Wood. Sice celý svůj "přerod" zahrál skvěle a na konci z něj opravdu má člověk strach, ale ten jeho obličej mi tam prostě vůbec mezi tu bandu nesedí. Dále musím se přiznat, že jsem nikdy moc fotbalu neholdoval a to že jednou vyhraje Sparta a podruhé Slávie se jen náhodou dozvídám z novin. Uznávám tento film jako velmi přesné ztvárnění obsese anglických fanoušků svým národním sportem, ale i když tam bylo mnoho srdcervoucích a skvělých scén, nikdy jsem neměl pocit propadat depresi. I tak se jedná o velmi originální a kvalitní počin. (18.12.2008)

Já sám si občas zajdu akorát zafandit na hokej (člověk si zařve, zajásá, zanadává), ale o těch zvěrstvech, které provádějí fanoušci fotbalových klubů v Anglii, se mně může naštěstí jen zdát (ikdyž vlastně proč hledat až v GB, když v naší "slavné" gambrinus lize jsou ostravští či sparťanští "hooligans", že ;-) ). No, snímek mě hodně rychle vtáhl do děje, jasně mi nabídl postavu Američana Matta, kterému jsem hned začal fandit a pak stačilo pár vypjatých scén, rvaček a tenhle film mě začal bavit. V reálu je to samozřejmě ještě o něčem jiném (ne že bych to chtěl někdy zažít na vlastní kůži), ale Hooligans vypráví celkem autenticky o problému přehnaného fanouškovství, kdy už ani o samotný sport nejde (jen o to se ožrat a namlátit si) a vyjma trochu přehnaného a zbytečně natahovaného konce (střihl bych to za scénou, kdy Matt odváží sestru z místa bitky), mohlo to být i hodnocení nejvyšší. (06.04.2010)

Elijah Wood je vykopnut z Harvardu, odletí za svou sestrou do Londýna, kde pozná nefalšované hooligans i svou temnou stránku, která se nakonec ukáže být to správnou. Tak jsem to vnímal já. Vyznění filmu vám však může být celkem ukradené, protože veškerými hrdiny jsou právě členové bandy rváčů dělící svůj život mezi hospodu a „bitevní pole“. Není pak důvod pohoršovat se nad pointou tvrdící „být hooliganem je správné“. Film hooligans prezentuje jako lidi přímé, vynášející unáhlené rozsudky a řešící komplikovanější problémy pěstmi. Že něco podobného není problém natočit jinak a lépe dosvědčuje skvělý australský Romper Stomper. Hooligans jsou oproti tomu jen povrchní báchorkou. Povrchní stejně jako články „těch sviní novinářskejch“. Pohnutky vedoucí tatíky od rodin do krvavých bitek nám zůstávají utajeny. Nevyužita zůstala možnost ukázat průnik k jádru party prostřednictvím člověka zvenčí. Vysokoškolák se dá náhodou dohromady s pochybnými existencemi a po chvíli už je (ani neví jak) zatažen do boje o život. Zalíbí se mu to a šmitec. Žádné hluboké pohnutky mysli, osudová rozhodnutí, prostě najde jen tak smysl života v nesmyslných rvačkách.Jaksi stranou pak stojí „detaily“ typu: Matt zničí životy své sestře, jejímu manželovi a jeho bratrovi, aby nakonec odešel coby (morální) vítěz. Hooligans nejsou úplně špatným filmem – třeba rvačky, ač zmatené, dokážou pohnout s vaší hladinou adrenalinu, toužíte-li se však dozvědět, proč se lidi mlátí, sáhněte raději třeba po Klubu rváčů. 40% Zajímavé komentáře: Lima, Le_Chuck, nunka, JB2203, Efreeti (18.02.2006)

Fotbal nemám ráda, stejně tak jeho fanoušky, pro které "jít na zápas" v překladu znamená "jít na stadion a servat se tam" (o sport samotný přitom vůbec nejde, to mi nikdo nevyvrátí). Příslušníci greenstreetské elity, jak je vidí Lexi Alexander, se sice neperou přímo při mači, ale jinak to jsou vlastně takoví angličtí baníkovci - fandí, rvou se, nahánějí strach. Hooligans tak ve svém důsledku působí velmi nepříjemně, divák je nucen přihlížet násilí, které je tu na denním pořádku, a sledovat hrdiny, se kterými je těžké se identifikovat, přitom však nejde nijak do hloubky a mně tak chování fotbalových fanatiků není o nic menší záhadou než před zhlédnutím filmu. A to je, myslím si, škoda, neboť právě ono osvětlení mělo být imho hlavní intencí tvůrců. (22.05.2010)

prostredie anglických hooligans, ktorí sú predchodcovia a zároveň najextrémnejší príklad organizácií futbalových fanúšikov fungujúcich prakticky po celej Európe, je prostredie v hranom filme ešte pomerne neokukané, filmár, ktorý sa pustí do takejto témy, musí mať "gule", pretože vstúpiť medzi týchto novodobých barbarov nie je žiadna sranda - o tom sa presvedčil aj anjelská tvárička Wood, ktorý do inak fungujúceho a presvedčivého gangu GSE akosi nepasuje, a keď po prvej bitke celý zmordovaný zo zeme vylúdi nežný úsmev so psími očami, niekto to môže pokladať skôr za provokáciu či nemiestny žart . . . zbytok obsadenia je už ale dobrý ba priam výborný a réžia, ktorá nás postupne vovádza do klubu GSE, do vzťahov medzi postavami a hlavne do bitiek (či už futbalových - úvodný zápas, detský zápas, alebo fanúšických) je svižná a vydarená, problém mám (a ako vidím v ostatných komentároch) v závere, ktorý celý ten film pochoval a to jednak vyznením ako aj posolstvom, ktoré som nie celkom odčítal a nie som si istý, čo malo zdeliť? Staňte sa Hooligansom, aby ste sa naučili vážiť si život, byť poriadny chlap a uvedomiť si hodnoty, na ktorých záleží? Nebyť rozporuplného záveru a inej voľby vo výbere hlavného hrdinu, moje hodnotenie by bolo určite vyššie; (20.09.2008)