Réžia:
Jean-Jacques AnnaudScenár:
Gérard BrachKamera:
Claude AgostiniHudba:
Philippe SardeHrajú:
Everett McGill, Ron Perlman, Rae Dawn Chong, Franck-Olivier Bonnet, Peter Elliott, George Buza, Joy Boushel, Matt Birman, Stéphane Drouet, Hélène GrégoireObsahy(1)
Symbolický film o boji trojice pravekých ľudí o oheň, ktorý pre nich znamená živote. Ich cesta je však zároveň cestou k poľudšteniu, kedy pomaly postupne objavujú pojmy ako láska, priateľstvo, či smiech. (RTVS)
Recenzie (248)
Nemůžu jinak, než dát 5 hvězdiček. Film jsem viděl několikrát a pokaždé mě dostal. Jak maskami, tak dějem, atmosférou, stylem natočení, prostě vším. Annaud je skvělý režisér, jenž mě ještě nikdy nezklamal a tady to platí dvojnásob. A k hercům jen tolik - McGill i Perlman jsou úžasní. Jakoby je vytáhli rovnou z pravěku... ()
Strhující sugestivní dílo. Kamera zachycuje obrazy čisté krajiny, kde se prohánějí stáda zvěře, kočkovité šelmy a mamuti (ti jen mávají choboty :) ). Masky jsou k nerozeznání od modelů pralidí a herecké nadání představitelů je takové, že bychom je nepoznali snad ani jak opice (pochvala). Hudba dodává potřebné citové a dramatické podkreslení a jen umocňuje atmosféru snímku. K tomu ono humanistické vyznění. Veledílo se vším všudy. 95% ()
Fascinující. Nic jiného se o téměř němém putování pravěkých lovců za ohněm říci nedá. A není to jako by ožily obrazy Zdeňka Buriana – to spíš skutečné jeskynní malby pravěkých lovců, se svou primitivností, brutálností i subjektivním pohledem na svět. Jak jinak mohl člověk z počátku vnímat třeba mamuty, ze kterých z blízka vidíme jen obrovské chlupaté hlavy s dlouhými zahnutými kly, než jako jemu nepochopitelná mocná božstva? Právě to mám na Boji o oheň rád – tu posvátnou úctu k přírodě, tu radost z prvního rozdělaného ohně, kterou film dokáže v divákovi navodit. ()
Do jaké míry je lidské chování determinováno biologicky a do jaké míry kulturně? To je zásadní otázka. Je lidská agresivita „přirozenou“ součástí našeho charakteru, a pokud ano, jaké jsou její kořeny a jak ji máme vnímat v současném světě? Je společnost přirozeně hierarchická, anebo máme v genech rovnostářství a společenská nerovnost je pouhým kulturním rysem? Je rozlišování mužských a ženských rolí ve společnosti, ba i samo dělení lidí na dvě pohlaví, kulturním archetypem, jak tvrdí feministky, anebo biologickou konstantou, se kterou mnoho nenaděláme? Je člověku přirozená monogamie nebo polygamie? A co třeba kanibalismus? --- Annaudův ambiciózní film zobrazující příběh hominidů z časů před desítkami až stovkami tisíc let se ke všem těmto otázkám vyjadřuje. Nabízí správné odpovědi? To sotva. O těchto otázkách se přou i odborníci a výzkumy v oblasti antropologie, biologie, genetiky, medicíny a dalších oborů nabízejí stále nové a nové poznatky. Hodnota Annaudova filmu - tak jako hodnota všeho poznání - nespočívá v odpovědích, ale v kladení dobrých a důležitých otázek. A to v tomto případě navíc ve formě srozumitelné, a současně pronikavé a naléhavé. Vřele doporučuji všem myslícím divákům. ()
Když jsem si přečetla některé až exaltované komentáře, čekala jsem rozhodně víc. Dostalo se mi celkem zajímavého snímku, kterému nelze upřít originalita i poučnost. Ale nejsem schopna rozdýchat tu všudypřítomnou reklamu na bělící zubní pastu. Ukoptěné poloopice s běloskvoucím úsměvem mi výrazně zkazily zážitek. Zdeněk Podskalský si dal více záležet na obyčejném televizním filmu Ohnivé ženy, zkuste si vybavit zoubky Hlaváčové a Veškrnové. ()
Galéria (57)
Fotka © AMLF
Zaujímavosti (10)
- Vytvoření make-upu trvalo každý den pět hodin. (HellFire)
- Děj filmu se odehrává před 80ti tisíci lety v pravěké Evropě. (HellFire)
- Kulhavá (a do jisté míry "boční") chůze, kterou se lidé v tomto filmu pohybují, vypadá velmi efektně (pravděpodobně je inspirovaná pohybem šimpanzů), vědci však dnes soudí, že už Homo erectus měl moderní pružnou chůzi (byl přizpůsoben doslova vytrvalostnímu běhu). (Jirka_Šč)
Reklama