Krvavý šport

Za kultovú scénu  osobne považujem tú, ked si žánklod naťahuje tie svoje elastické slipy, ráno v hoteli,  po trtkačke s tou novinárkou. No a potom, samozrejme, ten zvuk syňťákov tud tud tud tututud , ked Frank Dux sedí v buse večer a je jasné, že ma  predplatený týždenný lýstok na dopravu v Honkongu a pritom vidí svojho kámoša Džeksona  úplne všade. (07.02.2024)

Chápu, že pro véháeskové nostalgiky a pamětníky je tohle legenda, ale viděno střízlivě nenabízí Krvavý sport vůbec nic zajímavého (snad jen ukázku několika exotických bojových stylů). Příběh je nicotný, herecké výkony nesnesitelné (zejména Jean-Claudovy pokusy o ventilování velkých emocí povzbuzují peristaltiku střev přímo hromsky), boje tak nějak statické, nezajímavé... Nevím, Van Dammův styl mě nijak neoslovuje. Jedinou silnější emocí bylo nepříjemné svírání v oněch citlivých mužských partiích, když hlavní hvězda předváděla rozštěpy. Estetický dojem veškerý žádný. A pokud už nesměle zaškrábal na okénko, zaručeně ho sejmul syntetický soundtrack alá léta 80. Ne, tohle vážně nemusím... (11.06.2005)

Jeden z nejzábavnějších akčních filmů vůbec. Naivita s kterou tvůrci natočili tento film skutečně nezná mezí. Herci hrají jako hadroví panáci, bitky nejsou nic extra a ještě k tomu velmi špatně ozvučené a o ději ani nehovořím. I Souboj cti, který je založen na stejném konceptu je zajímavěji natočený. Krvavý sport je považován za legendu, ale upřímně nechápu proč. Trapnost prvního kalibru. (09.04.2009)

Film "Krvavý sport" mě v dětství doslova vychoval (ještě spolu s filmem Komando a mými rodiči ... ). Je to film o "kumite", o zápasech v bojových uměních. Nic víc, jednoduchá myšlenka, vezme se pár více či méně úřadujících mistrů různých stylů a natočí se na kameru, jako by si to rozdávali ve skutečnosti. Kolem toho nějaká ta omáčka, překrásná ženská postava a je to. Krvavý sport byl vyloženě povedený a pro milovníky bojových umění ve filmu to byla prostě pecka. Za neskutečně nízký rozpočet se podařilo natočit film s velice dobře choreograficky zvládnutými souboji, skvělou atmosférou 80. let, perfektní hudbou 80. letech, mladým Van Dammem v neskutečné formě a jako třešnička na dortu jeho úhlavní nepřítel a záporák, asijský mistr v bodybuildingu a kungu fu, Bolo Yeung, který rovněž jako Van Damme, díky tomuto filmu získal jistou pozornost i na západě (nehledě na to, že v Asii točil ještě za života Bruce Leeho a natočil snad stovky akčních béček...). Krvavý sport je samozřejmě pro mne velká nostalgie. Ale i po dnešním kritickém shlédnutí musím uznat, že se možná nějakou náhodou opravdu tenkrát povedl a odstartoval řetěz napodobenin ala Karate tygrů (vím, jednička vznikla dřív), dalších dílů Krvavého sportu (již bez Van Damma), Kickboxerů a dalších desítek "béčkových karate filmů", z nichž se podle mne ale ani jeden, této klasice nevyrovnal. Tento film nesl kouzlo v tom, že nestál jen na Van Dammovi, který v něm předvedl jen pár soubojů plus výborně ztvárněný výcvik, ale stál na uceleném systému soubojů bojovníků různých národností a stylů. A nemyslím, že to byli nějací amatéři, kvalita toho, co před kamerou předvádí je z hlediska bojových sportů jako takových neuvěřitelně vysoká. Souboje jsou výborně sestříhané, zpomalené záběry na svoji dobu kvalitní, čas soubojů krátký přesně jako ve skutečnosti ... v podstatě rozhoduje v takových a podobných turnajích jen pár dobře mířených úderů, boje trvají pár minut, někdy i vteřin. Člověk, kterého bojová umění nikdy nezajímala a nemá rád béčkové akční filmy tento film rozhodně neocení, ve svém žánru je to ale naprostá klasika, která se Van Dammovi nepodařila překonat ani jeho režisérským debutem "Quest" a ani ničím jiným... Zajímavostí je, že režisér Newt Arnold natočil tento svůj poslední film v 66 letech. Odkaz na skutečný život Franka Duxe je podle mnoha zdrojů nesmysl. Dux měl být údajně členem nějaké tajné služby a při výkonu své "mise" se dostal mezi asijskou mafii a byl okolnostmi donucen bojovat v kumite, které nakonec vyhrál ... Později se zjistilo, že Dux je velký lhář a spoustu skutečností o svém životě si vycucal z prstu ... (20.12.2007)

Bylo mi jasné, že hodně bude dělat nostalgie, ale rozhodl jsem se, že ji zkusím potlačit. A ono to i bez ní prostě pořád, i po těch letech, funguje. Jasně, dneska jsou podobné filmy trošku už někde jinde, souboje jsou technicko-matematicky vypilované až do neskutečně neuvěřitelných výšin (ale skvělých na koukání), na tomhle se mi ale hrozně líbilo právě to, jak to bylo uvěřitelnější a realističtější. Van Damme je zábavný, jeden z mála mužů, který vám způsobí podivné pocity v rozkroku, aniž by se vás dotkl. Zjišťuji, že si ho poslední dobou, čím jsem starší (snad dokonce navzdory tomu), užívám více a více. Ale Bolo Yeung, z toho jde fakt strach, to je prostě psychopat už od pohledu. Takže jo, i s notně potlačenou nostalgií (protože jinak bych dal plný počet) to funguje i po tom více než čtvrtstoletí. Jen ta pipina mě tam sere pořád stejně. (12.05.2015)