Réžia:
František FilipKamera:
Vladimír OpletalHrajú:
Jan Pivec, Luděk Munzar, Jana Hlaváčová, Petr Haničinec, Antonín Pokorný, Antonín Hardt, Milan KlásekObsahy(1)
Televizní inscenace divadelní hry amerického dramatika M. Gazza, která měla v New Yorku premiéru v roce 1955, rozvíjí drama otce a jeho dvou synů. Režisér F. Filip tuto československou premiéru (v roce 1973) vlastně předurčil do zlatého fondu české televize už tím, že zvolil skvělé herecké představitele: Jana Pivce (pro něhož to byla poslední televizní role), Luďka Munzara, Janu Hlaváčovou a Petra Haničince. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (33)
Československé televizní psychologické drama podle divadelní hry M. Gazza. Skvěle obsazená inscenace popisuje postupný rozklad jedné americké rodiny manželského páru Johnyho a Celie, manželova nevlastního bratra Pola a egoistického a despoticky dominantního otce. L. Munzar v roli Johnyho, těžce závislém na tvrdých drogách, z posledních sil skrývající své tajemství před blízkými, předvedl zcela výjimečný výkon, jenž se v průběhu díla stále zlepšoval, obzvláště skvěle zvládl absťákové scény. Podivné soužití v domácnosti s manželkou J. Hlaváčovou doplňoval Polo v podání P. Haničince, jenž jako jediný věděl o bratrově sebezničující závislosti a jenž ho dokonce finančně podporoval. Osobně v této věci vidím jistou nedokonalost, neboť nevěřím, že by se taková činnost dala tajit po dobu několika let, a toto jedině spatřuji na snímku poněkud nevěrohodné. Nadmíru působivou postavu sebestředného a prudkého otce, jehož návštěvy rozrušují už tak neklidnou domácí atmosféru, zahrál svým výjimečným způsobem mistr J. Pivec, pro něhož to byla poslední televizní role. Nevyhnutelné Johnyho smíření se skutečností a přiznání svého tajného počínání uspíšila trojice drogových dealerů ve složení A. Hardt, zvaný Máma, sebejistý M. Klásek a A. Pokorný, u nichž byl Johny zadlužen. Název díla pochází z otcova vyprávění o Johnyho pracovním nasazení a ambicích v mládí a tvoří tak v souvislosti s pozdějším jeho psychickým a fyzickým úpadkem zajímavý a melancholický kontrast. Velmi poutavě napsaný příběh se zdařilým stupňováním napětí spolu s perfektními, na emoce bohatými hereckými výkony a výborným závěrem vytváří z díla F. Filipa nevšední zážitek. ()
"Jsem hadrák, tati já jsem hadrák". V okamžiku, kdy Luděk Munzar těmito slovy prozrazuje svému otci v podání Jana Pivce, že bere drogy, jsem si vzpomněl, že jsem už někdy dávno tento film určitě viděl. Ani tehdy ani teď mě nikterak výrazně nezasáhl, ač v něm hrají samí skvělí herci. Nevím, zda to bylo tím, že to herectví většiny z nich bylo místy až trošku přepjaté, nebo za to mohla poněkud delší stopáž. A v neposlední řadě platí, že téma drogové závislosti není z těch, které bych měl ve filmu v přílišné oblibě. ()
mladší bratříček her Tennessee Williamse a Eugena O´Neila. Perfektně zahráno hlavní čtveřicí (Munzar, Hlaváčová, Haničinec a Pivec), ale ti kankstéři jsou tam jako pěst na oko. Jednak tragicky zahraní a jednak i tragicky vystupující. Dojmy trochu nahořklé z toho poněkud rychle idylického konce a tudíž ne úplně věrohodného, stejně jako z vyznění - zdá se, že idealizovaný bratr prostě zůstane dobrým, ať už selhal jakkoli a spáchal cokoli. ()
Výborní herci v hlavních rolích a zajímavý příběh o feťákovi (dnes už sice provařený, ale to mu body neubírá) slibovali dobrou podívanou. Ve výsledku je ale tato inscenace hrozná nuda. Hlavní chybu vidím v neúnosné délce. Ačkoli herci podávají skvělé výkony (hlavně Jan Pivec a Jana Hlaváčová), ačkoli se tu křičí, brečí, dojímá, stejně mě z té nudy nic nevytrhlo, ani absťáky Luďka Munzara. Příběh by se dal podle mě se stejnou silou a vyzněním odvyprávět za půlku stopáže. ()
,,Když jsem se ptal, co to vyvádí, řekl mi, že pracuje. Jednou jsem mu totiž řekl, že kdo pracuje, bude mít peníze v kapse. Tak vykopal jednu jámu, dívá se do kapes. Vykopal druhou jámu a peníze nikde." Opravdu nemám rád téma drogové závislosti ve filmu, ale v tomhle zpracování si to klidně nechám líbit (rozhodně stokrát lepší než kultovní Mimikry). Svého času ryze americké téma podle americké divadelní hry nabylo teprve časem ještě větší význam i v našich končinách. Poměrně depresivní příběh tragikomicky - řekl bych místy až skoro poeticky - posouvá do zajímavého kontrastu svým výkonem vynikající Jan Pivec (před filmovou kamerou, bohužel, úplně naposled). Své postavě otce v rodině s rozvráceným manželstvím, finanční krizí a ke všemu se synem "hadrákem" (narkomanem) vtiskuje jedinečný ironický výraz, odlehčuje tísnivou atmosféru hlubokými a někdy i vtipnými myšlenkami. ,,Jednou pršelo, přijdu domů, a náš malý rošťák zase kopal. Vedle jámy mu stál klobouk. Tak jsem mu všechno vysvětlil. Nasadil si klobouk na hlavu a polil se vodou. Chudák malý, pracoval a měl z toho jen klobouk plný deště." Otec přichází do rodiny jako někdo nejen z jiné generace, ale i jiného pohledu na svět, vychování, hodnot. Hroutí se uvnitř ze šokujícího poznání o svém synovi, ale neztrácí svou sílu a odhodlání pomáhat své rodině, i za cenu zmarnění svého života... Výborný scénář pro čtyři výborné herce. Fuuuh, Luděk Munzar asi ještě v hnusnější roli než jako nacista v několika válečných filmech, ale na svou dobu zahráno výborně a ten hnus z drogové závislosti je tam projeven naplno! (95%) ()
Galéria (15)
Fotka © Česká televize
Zaujímavosti (1)
- Poslední film Jana Pivce. (M.B)
Reklama