Cotton Club

Vynikajícím způsobem zachycená atmosféra 30. let. New York, Harlem a jeden jazzový bar, kde se nejen tančí a zpívá, ale také se zde schází šéfové podsvětí. Excelentní taneční čísla a skvělá dobová hudba, to je to, co " dělá " především tento snímek. Výborný Bob Hoskins, krásná Diane Lane jako osudová žena a nevýrazný Richard Gere ( upřímně se divím, že si ho Coppola do role mladého hudebníka Dixie Dwyera vybral ). Na druhou stranu musím uznat, že jsem čekal o dost horší výkon. Gere film rozhodně " netáhne " , nicméně ho ani " nestrhává dolů " . Nevadilo mi ani pomalejší tempo, ba právě naopak, co mi však chybělo k většímu zážitku a tím pádem i lepšímu hodnocení, byl SILNĚJŠÍ PŘÍBĚH. 75% (13.07.2009)

Není to žádný zaplivaný pajzl pro šméčka, ale útulný klub nabízející to nejlepší možné pohodlí. Návštěvníky nemá ledajaké - můžete tu potkat Richarda Gera (nemám ho rád), Diane Lane (kráska k pohledání), Nicholase Cage (vůbec bych ho nepoznal) a mnohé další. Všichni tihle (s těmi dalšími) vypráví klasickou gangsterskou story (jak jinak obohacenou o milostný motiv) pod vedením Francise "kmotra" Coppoly. Perfektní retro atmosféru dotváří hudba mistra Johna Barryho a staré klasiky, kteří se tu fakt vytáhli. I přesto všechno dám 4* protože na můj vkus tu nalívali moc slabou whiskey. To ale neznamená, že návštěvu tohoto lokálu nedoporučuji. Ba naopak. Návštěva je nutnou povinností pro všechny milovníky tomíků (ne, nemluvím o pedofilech se zvláštní slabostí pro chlapce se jménem Tom), kterých je na CSFD jistě hodně :-) (06.07.2009)

Lahůdkářství: úvodní titulky, dobové sekvence s vícenásobnými expozicemi, užití specifických retro akcentů a lavina vtípků pro pozorné (Cagney!). Coppola je prostě nadšenec každým coulem, navíc má styl a opratě drží náležitě pevně. Tenhle zdánlivě prázdný snímek musel do světa vypouštět s extrémně pobaveným úsměvem na tváři. (12.12.2008)

Cotton Club se pohybuje v režisérovi i divákům důvěrně známém období americké prohibice, vzestupu a soupeření organizovaného zločinu Ameriky 20. a 30. let. Na plátně se už vystřídaly všemožné zločinecké typy i motivy trestných činů, v tomhle tedy Cotton Club originální být nemůže. Coppola má ale jistou ruku při výběru herců, snad s výjimkou Richarda Gere - ten je na gangsterský film příliš sladký a nepomáhá mu ani to, že může vlastně hrát sám sebe - úspěšnou hollywoodskou hvězdu, co má ve filmu zahrát zločineckého bosse. Taky melodramatická linie ženy zmítané volbou mezi dvěma muži, mezi láskou a pragmatickým kalkulem, je dávno strašně profláklá. Kladem snímku ale je prostředí zábavního klubu se spoustou ambiciozních tanečníků, hudebníků a zpěváků. Umělecká čísla netvoří jen pouhou kulisu divokých přestřelek a soupeření gangů, jsou plnohodnotnou součástí filmu a jejich protagonisté tvoří vedlejší mikropříběhy doplňující hlavní dějovou linii. Z Cotton Clubu se tak stává blízký příbuzný kabaretu a výkony stepařů a tanečníků zaručují Cotton Clubu čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem: 75 %. (11.03.2013)

Pekná, netradičná gangsterka, ktorej príbeh sa rozvíja na pozadí harlemského klubu, v ktorom sa stretávala tá najlepšia newyorkská smotánka. Okrem veľmi dobre vštiepenej rasistickej otázky sa vo filme odohráva popri príbehoch lásky najmä krátky život amerických gangstrov. Hudobné a tanečné čísla dodávajú postupom času príbehu veľmi slušné grády a ich zakomponovanie je jeho neoddeliteľnou súčasťou, čo je cítiť najmä v závere, kde stepujúci tanečník dotvára smrteľnú atmosféru v najdusnejšej scéne filmu. Coppolova réžia je veľmi uvážlivá, veľmi striedma, no na tých správnych miestach vie poriadne pritvrdiť a prekvapiť. 85%. (24.04.2010)