Harry Potter a väzeň z Azkabanu

Potterovské filmy mám napozerané nespočetnekrát, no Väzeň z Azkabanu ma svojím kúzlom zakaždým odzbrojí. Po Columbusovi chytil Cuarón projekt do vlastných rúk a dodal mu úplne nový, nevídaný rozmer. Postavy sú psychologicky prepracovanejšie, čarokrásna výprava plná ohromných detailov a škótskych vysočín ma neprestáva fascinovať - zatiaľ čo Yatesove interiérové pojatie tohto blockbusteru (nerátam poslednú časť) by zapadlo akurát tak do divadelnej hry s kulisou zámku, perfektný scenár, ktorý dokonale balansuje medzi vážnymi a komickými prvkami, zachováva si svoju žánrovú ľahkosť a zároveň je film úchvatne mrazivý (detailné scény s dementormi vyvolávajú omnoho väčšie emócie než v ostatných častiach, kde sú celkovo vizuálne odfláknutí), strašidelný a ponurý. Taktiež ako píše Pomo, Harryho let na slepici je spolu s Williamsovým nádherným hudobným motívom a obrazovou kompozíciou hradu v pozadí po predchádzajúcich častiach konečne prvou, naozaj emocionálnou potterovskou scénou. Cuarón je bezpochyby najlepším režisérom tejto série a režijne sa mal podieľať aj na ostatných častiach. (25.04.2012)

Alfonso Cuaron, filmový to černokněžník (no minimálně tak vypadá), vykouzlil dokonalou adaptaci Harryho Pottera, kdy se nebál říznout hluboku do předlohy a tím celý díl získal ještě větší tah na branku, než v předchozích příbězích mladého čaroděje. Vězeň z Azakabanu jako jediný přesně vystihl atmosféru a duši knihy. Doufám, že to nebylo naposled, co Cuarón s Harrym kouzlil. (16.06.2007)

Návrat k celé sérii po drahně letech znamenal poměrně velké přehodnocování, především směrem od jednotlivých filmů k celku. Harry Potter není Marvel a působí spíše jako opadaná mozaika než jednolitý obraz. Bez ohledu na to, jak je Vězeň z Azkabanu oblíbený a jiný, rozbíjí předešlé dva soudružné díly. Pohádkové kouzlo je pryč, klíčové vztahy jak z rychlíku a zásadně degraduje hudbu, se kterou se ztrácí i význam - postav, prostředí, emocí. Jako film funguje, ale paradoxně by se celá série nejvíce obešla právě bez třetího dílu. (06.04.2021)

Zatracovat Columbuse a dělat z Cuaróna boha tady nebudu už proto, že první polovina mi přijde jako tematicky naprosto přesné navázání na poetiku prvních dvou dílů a pár kamerových vychytávek či zoomy na na mrznoucí květinku (přestože jsou formálně naprosto perfektní) nijak zvlášť atmosféru nezmění. Pro nezaujatého diváka sice prospějí, ale pro mě, jako pro skalního fanouška knižních předloh, jsou jen nepatrnou ozdobou. Zlom přichází ve chvíli, kdy se Harry s Hermionou dostanou k Vrbě mlátičce a nastává neskutečný masakr, kde fascinující herecká etuda trojice Thewlis-Oldman-Rickman je tím nejmenším. A vrchol samozřejmě v dlouho trvajícím finále s časovými hrátkami a všemi bytostmi, které jen mohou diváka vyděsit. Jediná výtka tak míří k velké scenáristické díře: vysvětlení toho, kdo jsou Pobertové, by asi pomohlo. Přesto jsem třetí díl viděl asi nejčastěji a snad i chápu jeho pozici nejoblíbenějšího dílu. Já mám ale o chlup raději Yatesovy kousky. (24.02.2007)

Nejlepší díl nejen filmové, ale i knižní série (zatím). Ideální poměr temnoty (která se stále stupňuje) a odlehčenosti příběhu nalezneme právě zde. Nebudu moc zabíhat do děje, který je pozitivem předlohy a utrousím slovo k vynikající práci Cuaróna. I když není Angličan (což je pro modelaci atmosféry školy škoda) vede mladé herce asi nejlépe ze všech tří dosavadních adeptů a hlavně, formální stránka dostává výrazně stylovější (ve smyslu víc cool i rafinovanější stylově) ráz. Brilantní kamera. Perfektní Oldman jako Sirius Black, o něco hůř je vybraný můj z knihy oblíbený Lupin. No a škoda je samozřejmě, že se dalších pokračování nedožil Richard Harris, který byl nesrovnatelně charizmatičtější a brumbálovitější než (snažící se) Michael Gambon. Nejlepší Potter, s čistým svědomím 80% (28.06.2006)