Waterloo

Skvělá ukázka toho, jak se točily monumentální bitvy v době dlouho před CGI. Ale i přes obdivuhodné produkční zázemí a Bondarčukovy nezpochybnitelné režisérské schopnosti, jejichž zásluhou jsou zde k vidění pozoruhodné spektakulární záběry s tisícovkami statistů, jde o poněkud chladnou rekonstrukci, která sice opravdu poctivě p(r)odává titulní událost, ale na hlubší prokreslení postav a dobového kontextu už jí mnoho prostoru nezbylo. Steiger je sice v roli Napoleona dostatečně výrazný (bez ohledu na sklony k mírnému přehrávání), ostatní postavy jsou ale v podstatě jen ploché figurky, které jsou zde pouze z nutnosti. Víceméně to platí i pro Plummerova Wellingtona (druhou hlavní postavu), který utkví v paměti primárně kvůli hercovu charismatu a nikoliv míře zajímavosti charakteru samotného. Možná filmu vyčítám věci, které pro jeho tvůrce nebyly příliš zásadní, pro mě jako diváka v případě seriózního historického velkofilmu ale význam (obvykle) mají. Jinými slovy - nedokážu si naplno "užít" epickou akci, když mi prakticky vůbec nezáleží na jejích účastnících. 70 % - vidět to v kině, pravděpodobně bych hodnotil výš. Na tv obrazovce ta velkolepost prostě nikdy naplno nevynikne. (06.11.2022)

Čistý monumentalizmus. Klasický príbeh chýba. Prvú hodinu sa vymýšľa taktika a tú druhú sa spustí najväčšia neCGI bitka, akú som videl. Niektoré zábery a pasáže doslova berú dych a medzi tým prebieha, medzi dvomi veliteľmi, komorný súboj ideí na diaľku Ako sa dá vlastne niečo také urežírovať? Vidieť to v kine na veľkom plátne, tak si ešte dva týždne po projekcii odlepujem čeľusť od podlahy. 10/10 (20.10.2018)

Konečně! Konečně jsem našel historický snímek, který nastavil laťku tak vysoko, až se to zdá nepřekonatelné. Konečně jsem mohl docenit ruské filmaře ve vší své kráse. Na úvod se trochu poohlédnu za hereckými výkony. Christopher Plummer jako Wellington a můj oblíbený režisér Orson Welles jako Ludvík XVIII jsou opravdu vynikající, ale největší dojem na mě (překvapivě) udělal Rod Steiger, jemuž jsem postavu Napoleona věřil a věřil jsem i v to, že takový opravdu tento duchem velký, ale vzrůstem malý válečník byl. Hlavně v první půli platí, že každá věta od Steigera samotného je sugestivní. Než se přejde do akce, je hlavním tahounem právě on. Přejděme dále - stejně tak jsem věřil, že takto, jak jsem mohl vidět, bitva mohla skutečně vypadat. Aby také ne, když bez použití počítačů, tehdy neexistujivších, dokázal Bondarčuk natočit jednu z nejlepších davových scén v dějinách filmu. Během sledování se mi při tom tajil dech a přidávám se tímto k některým uživatelům, kteří tento fakt již ve svých komentářích zmínili. Technická kvalita, hlavně použití kamery, je stejně vynikající jako u již zmíněného Wellese (mám na mysli pochopitelně jeho nejslavnější dílo Občana Kanea). Scény snímané z letadla dělají dokáží v diváku vyvolat již zmíněné přesvědčění, že bitva je reálná. K podivení samotnému je fakt, že film ve své době propadl a znemožnil tak velikánu jménem Stanley Kubrick natočit svou verzi - mohlo to být jistě zajímavé. Ale nad tím nemá cenu přemýšlet, Kubrick byl autorem mnoha dalších veleděl a hlavně důležité je, že tomuto filmu uděluji pět hvězd hlavně za druhou polovinu - vykreslení bitvy samotné - a komentář zakončuji konstatováním, že bych tento film doporučoval a prosazoval jako učební pomůcku do dějepisu, tří vyučovacích hodin by mě líto nebylo. Taky bych ještě dodal, že je opravdu těžké napsat nějaký komentář, když to nejlépe za mě, a vlastně za všechny popsal velmi barvitě PaRi. Víc netřeba dodávat. Asi jen to, že stejně jako u mnou zbožňované Vesmírné odyssey či mnoha dalších filmů je Waterloo něčím, u čeho zapomenete na běh času. (15.02.2009)

10/10 Asi nejlepší historický válečný velkofilm (i když to už v době svého natáčení v podstatě každý). Napoleon je po porážce u Lipska donucen svými maršály k abdikaci a nucenému vyhnanství na ostrov Elba. Odtud se ale po 10 měsících vrátil a začal tak svých Sto dnů - začalo to přeběhnutím jeho bývalých věrných vojáků poslaných králem k zastavení vpádu, pokračovalo vyhnáním krále z Paříže a zkočilo rychlým tažením do Belgie a závěrečnou bitvou u Waterloo. Koprodukce natáčená v přesně vymodelované ukrajinské krajině u Waterloo angažovala kromě 23 000 statistů v uniformách tří hlavních armád, také hvězdy západní kinematografie - Welles, Plumer a hlavně Steiger - a mohl tak vzniknout jeden z nejdokumentárnějších a nejmonumentálnějších bitvy 19. století. A to všechno bez pomoci klíčovacích triků, ale zato s leteckými záběry bojujících formací - nádhera. Snad jen ty neustálé výbuchy ohně si specialisté na zvlášní efekty mohli odpustit. A i násilně voperovaný minipříběh o ukradeném praseti a následném pobíhání vojaáků po bitevním poli s řevem, že je to všechno šílenost mi do celého konceptu jaksi nesedělo. (22.05.2008)

Největší nevýhodou Waterloo je z mého pohledu vytrhnutí z historického kontextu - je to film, který nemá ani začátek, ani konec. Jako kdyby se jednalo o jednu epizodu z minisérie o Napoleonovi, i když velkolepě natočenou. V paměti utkví především jízdní útok maršála Neye a výborný Christopher Plummer jako generál, kterého nemůže nic rozhodit. Naopak přehrávající Steiger mi byl často protivný - jeho oči kulící a nevyrovnaný Bonaparte je postava, jaké snad ani nejde držet palce. (03.09.2011)