Pred súmrakom

Příjemnější, dospělejší, hlubší, pro mě osobně i herecky sympatičtější. A mé tři poznámky z projekce, respektive postřehy, které si nosím už dávno, ale tady se jen znovu a po x-té podtrhly; I. Nevzdat se svých romantických snů, ani naivity. II. Moc ve vztazích přemýšlet všechno jen víc a víc komplikuje. III. "Memories are never finished, as long as you’re alive." (06.05.2013)

[imdb: 8.0/10] | me: Výborné pokračovanie svojho o deväť rokov mladšieho brata. Herci dozreli a ich role im sedia vynikajúco. Jednotka bola naplnená vzplanutím, rozčarovaním a nezrelosťou. Pokračovanie je však plné stôp, ktoré deväť rokov uplynulého času za sebou zanechalo. Julie Delpy má však v sebe tentokrát iskru ozajstnej ženy, ktorá dozrela, niečo skutočne prežila ... a vie o čom rozpráva. Rozhovory sú poznačené spomienkami, súčasnosťou, tým obrovským vzájomným napätím a zubom času. A práve to napätie, ta (časom spôsobená) nesmelosť, množstvo (vyslovených i nevyslovených) otázok a odpovedí ... to všetko robí z tohto filmu príjemný zážitok. Tentokrát dospelý, zrelý a presvedčivý. (18.04.2010)

Zatímco první díl zůstal daleko za mými očekáváními, tohle pokračování je překročilo několikrát. Before Sunset je film, který je svým způsoben unikátní. Proč? Pokračování snímku musí (alespoň pro mě) splnit pár věcí - film musí mít důvod, proč by měl být natočen, rozvinout příběh z předchozího snímku, ALE zároveň to nesmí být jediná linie celého filmu. Pokračování musí být o něčem jiném, hlavní hrdinové se musí někam posunout a hlavně poučit z minula no a mělo by to být o něco lepší, než předchozí film. Většina filmových pokračování splní jen pár těchto bodů, takže co se mé osoby týče, pokračování moc nevítám. Ale v tomto případě se všechno povedlo naprosto dokonale, konečně jsem měl ten pocit, jako že jsem opravdu součástí něčeho (zatímco v jedničce mi přišlo, že jsem byl pouhým divákem sledujícím hru, zde jsem si připadal jako kamarád jednoho z hlavních hrdinů, který mi vypráví o jednom neskutečném příběhu) a konečně jsem uvěřil, že tohle mohou být skuteční lidé a ne jen postavy na papíru. No a ten závěr… Smekám před Ethanem, Julie a Richardem. Tohle si zaslouží jednoznačných 100 %. (04.07.2014)

Asi před tejdnem jsem viděl první díl a jak jsem psal v komentáři, že se mi to sice moc nelíbilo, ale mam nějaký nutkání se podívat na pokračování, tak jsem to fakt udělal. Žádný velký překvapení se nekonalo, protože oba filmy jsou si dost podobný. Prostě další nekonečnej rozhovor. Proti prvnímu dílu už hlavní postavy tolik nefilozofujou. Tohle pro změnu vypadá jak přednáška někde na sjezdu progresivních levičáků. Výhoda je v tom, že ty kecy posloucháte jenom 80 minut. Zvláštní je, že na konci mě hned napadlo, že bych se podíval i na ten poslední díl. Buď ty filmy obsahujou nějaký podprahový signály, nebo se u mě projevujou nějaký sklony k sebepoškozování... Hodnotim to stejně jako první díl. (05.03.2014)

Dvojka je mě životně určitě blíž. Jsou zde už obsažena dilemata pokud jde o manželství, děti a vztahy obecně. Na závěr Julie Delpy vezme kytaru a já opět musí pokývat uznale hlavou, že Linklater je prostě na téma Život génius. PS: Do hlavní role bych připsal klidně i Paříž, která strčila celou Vídeň hravě do kapsy. 80% (09.06.2023)