Zbytečná krutost

Tak neviem, čo mám napísať. Dvadsať rokov potom, čo som videl prvýkrát nejaký Coenoviec film, idem hodnotiť ich preslávený debut. Takže v skratke Zbytočná krutosť je presne to, čo si predstavujem pod pojmom americký film. Možno americký nezávislý film. Zbytočná krutosť je možno akousi pomyselnou časťou tématickej trilógie spoločne s Fargom a Táto zem nie je pre starých, možno nie. Podstatné je, že takýto silný debut, kde autori takýmto spôsobom definujú svoj režisérsky rukopis, je unikát. Spoločne s ich najslávnejšími dielami ich najlepší film. Neonoir ostrý, ako nôž zarazený v ruke. (20.11.2014)

Bratři Coenové už ve své prvotině jasně stanovili svůj filmařský styl syrového a neotřelého děje, netradičních záběrů, detailnosti, absurdnosti, omylných hrdinů a podvratného pohrávání si jak s postavami ve filmu, tak s divákem samotným. Blood Simple je přimo smrtelně vážné divadýlko, ve kterém sledujeme odvážné, ale nedůsledné hrdiny v neo-noirovém stylu, jak jednají na základě omylů a špatných úsudků. Svým způsobem komické, ale ne tak úplně, Zbytečná krutost si zachovává úroveň a všechnu serióznost thrilleru vlastní. Místy jde cítit, že se jedná "pouze" o debut, film jakoby se soustředil jen svůj ústřední nápad, ale závěr nemá chybu... 8/10 (29.11.2008)

Coenovci svůj styl nezapřou - za celých dvacet let se víceméně nezměnili, ale právě jejich styl je bohužel tím jediným, co na Zbytečné krutosti může zaujmout. Možná snad ještě závěrečná absurdní scénka s rukou (absurdní nerovná se špatná a nenapínavá!), ale jinak jde o překombinovaný a hodně neuvěřitelný snímek, ve kterém jednotlivé scény fungují a mají svou atmosféru, ale jako celek zabředly v hustém bahně zvaném nuda, ze kterého se již nelze vyhrabat. Přesto je z filmu cítit, že právě tady se rodily kořeny a nápady ke geniálnímu Fargu. A už jenom za to si zaslouží Coenovci alespoň uctivou poklonu, poklepání po ramenou a pivo zadarmo. Až je potkáte, kupte jim ho. [říjen 2006] (22.10.2006)

Za málo peňazí veľa muziky! Coenovci sa ako prvopočiatkoví indie tvorcovia zamerali na akési sondy do myslí psychopatov a ľudí na hrane, ktorým predchádzalo náročné detstvo, možno posrané manželstvo a nezvládnuteľný temperament. Ich debut je plnokrvný entuziazmom a každučkým políčkom, plynulosťou strihu, venované osudom postáv, od ktorých sa veľa žiaľ nedozvieme, o to intenzívnejšie príbeh pohlcuje a nepustí. Využili západný americký vidiek a vedome sa inšpirujúc veľkými autormi zosobnili nové formy napätia a dodali im nenormálny naturalizmus, pretavili konkrétne kroky a výsledok je vskutku perfektný. Ťažko z neho (z pohľadu nezaujatého i zaujatého diváka) pocitovo šlo nevnímať pole deja, priebeh, ťažko bolo v určitých fázach zadržiavať dych, avšak trošku ma zaráža fakt, že mne osobne nepravdepodobnosť vo filme nevadí, ale nelogickosť áno. A tu ich pri odbavovaní dôkazov a svedkov bolo dostatočne a mierne defraudovali ich umelecký odkaz. Avšak málokedy postrehnete tak kvalitný poctivý triler, s toľkými inteligentnými vyjadrovacími prostriedkami a alternatívnym náhľadom mimo reálneho bipolárneho konceptu - polícia, lupiči. Možno je to údel námetu (Zapadákov sčasti podobný prípad), ale od dokonalosti to málinko odráža. Čo mi ale z mysle nedokáže odísť je Burwell klavírový motív (Angelo Badalamenti dozaista ovplyvnený) a práca so zvukom a najmä svetlom. Ako vyšitá nadstavba klasickým noirom, sprehľadnená a usúvzťažnená tematicky a dobovo o 20 rokov vpred a z mestských ulíc na okraj sveta. Výborný film, rád sa k nemu vrátim. (20.07.2016)

Dlouhou dobu jsem nemohl nalézt film, kterému bych s čistým svědomím udělil plný počet. Vložil jsem své naděje do rukou mých velkých oblíbenců a oni mě opět nezklamali. Čekal jsem hodně kvalitní snímek s haldou napínavých scén, ale pořád jsem byl silně skeptický. Přeci jen mě Francis McDormand nepřesvědčila ani ve Fargu a tak jako tak je to první Coenův film, tak těžko předvedou dokonalou jízdu. Ajaj, to jsem se zmílil. Vždyť já od půlky filmu jenom mlčel a zíral. Takové dusno, jaké dokázalo pár postav rozject v tak krátkém čase opravdu nevidíte často. Již dlouho jsem u filmu nebyl tak napjatý. Opět pochválím výborný hudební motiv. Vrcholem je pro mě ďábelský smích Emmeta Walshe. Zbytečná krutost je klenot. (21.09.2009)