Utajený

Michael Haneke nám nabízí skoro detektivku, tedy s výjimkou toho, že ho vůbec nezajímá, kdo posílá ty kazety. Jemu stačí sledovat, co to dělá s objekty zájmu tajemného pronásledovatele. Je to jeden z těch filmů, kde by divák málem čekal, že je to podvědomí hlavního hrdiny, jenže Haneke k tomuto vysvětlení nesklouzne. On vlastně vůbec nevysvětluje. On chladně pozoruje a analyzuje. A výborná dvojice Daniel Auteuil a Juliette Binoche mu jsou perfektní oporou. (20.05.2012)

Pohodlne sa usaďte, porozprávam vám fiktívny príbeh o vzniku jedného mimoriadneho filmu. Kde bolo, tam bolo, bol raz jeden režisér-scenérista. Známym sa stal vďaka svojim umelecky náročnejším filmom a obľúbili si ho hlavne kluboví fajnšmekri. Jeho filmy často súťažili na festivaloch a nejaké tie ceny aj povyhrávali. Teraz sa však rozhodol pre ráznu zmenu smerovania svojej tvorby. Napísal scerár filmu, ktorý by sa typova dal zaradiť k momentálne populárnemu subžánru "psychothriller s pointou". "Tí sa budú diviť, Haneke a mainstream...", pomyslel si. Nášmu hrdinovi sa dokonca podarilo naverbovať aj výborných hercov Daniela Auteuila a Juliette Binoche ako aj francúzsku legendu Annie Giradot, a tak nakrúcanie nízkorozpočtového filmu s veľkými ambíciami mohlo začať. Všetko prebiehalo podľa plánov, čoskoro bol film nakrútený a na rad prišla postprodukcia a strihanie. Tu sa náš milovaný Haneke začal cítiť nesvoj, lebo mal neustály pocit, že tomu niečo chýba a čím ďalej nad tým rozmýšľal, zisťoval, že asi urobil veľkú chybu, lebo materiál bol nanajvýš priemerný. Už by sa bol dostal do hlbokých depresií, ale zrazu to prišlo - nášho hrdinu osvietilo nebeské svetlo a on si uvedomil skrytú pravdu. On nikdy ani nechcel natočiť film s pointou, chcel pokračovať vo svojej umeleckej tvorbe a svoje veľdielo mohol natočiť len tak, ak oklame aj sám seba. On svojich priaznivcov nesklame! Jediné, čo musí spraviť, je odstrániť posledných 10-15 minút filmu (kde by sa pravdepodobne zistilo, že hlavný hrdina George je schizofrenik). Prídu záverečné titulky a "hľadači skrytých myšlienok" sa môžu ešte dlhé dni rozplývať nad nesmierne hlbokými ľudskými, existenciálnymi, politickými, filozofickými alebo inými posolstvami (ktoré samozrejme neexistujú a existovať nikdy nemali), na druhej strane "háveď, ktorá nerozumie umeniu", bude z kina odchádzať nekonečne nasratá, lebo vyhodila peniaze za niečo, čo nakoniec nepochopila. A samozrejme náš hrdina sa stane opäť predmetom nekonečného obdivu a povyhráva najrôznejšie ocenenia. Koniec, a ďakujeme "majstre". 2/10 (10.12.2005)

Začalo to dobře, motivů jsem nalezl hned několik a těšil jsem se na pointu. Bohužel kolem poloviny začal děj přešlapovat na místě a z dalších nekonečných záběrů jsem dál získával dojem, že Haneke snad jako neví, jak z té šlamastyky ven. A závěr v podstatě nebyl, minutový záběr na studenty vycházející ze školy a titulky? Chápu smysl otevřeného konce, ale tady jsem měl spíše dojem, že bude následovat druhý díl. Pro mě zůstalo mnoho nezodpovězeno. Je to obrovská škoda, mohl z toho být daleko lepší výsledek, neboť Daniel Auteuil podal perfektní výkon. (29.12.2011)

90% ako vyšitých. Mrazivé, úderné. Haneke dokonale ovláda prácu s divákom a presne vie, kedy pribrzdiť a kedy šokovať. Tak trochu mi to pripomenulo Lyncha - nejde ani tak o príbeh ako o pocity, ktoré film vyvoláva. Zápletka je nadhodená a je a divákovi, čo s ňou urobí... A aby som nezabudol, Juliette bola, samozrejme, skvelá... (13.03.2007)

Monotónnost a jednoduchost - tahle dvě slova měl kameraman ve svém pracovním rozvrhu podtržena červeně. Přispívá to kvalitám filmu, který šikovně a naoko chladně poukazuje na dávné hříchy člověka, respektive na situace, jaké mohou nastat, pokud takové činy někdo po čase vytáhne na povrch. Georges ony situace zrovna zažívá a čím blíže jsme k závěru, tím méně jsme si jisti, nakolik s ním můžeme sympatizovat. Ve vzduchu permanentně visí cosi nezodpovězeného a nikdo vám nepotvrdí, zda jde vážně o takovou maličkost, jak ji prezentuje Georges, nebo o pouhou hru kdysi ublíženého chlapce. Nevíme nic. Sledujeme odcizování, nedůvěru a uzavřenost, vkrádající se do jedné spokojené rodiny a přemýšlíme, jak moc je potřeba ke zničení vztahů, k odhalení jejich slabin, ke zničujícímu strachu z nejistoty... (03.09.2008)