Utajený

Caché AKA Utajený patří mezi filmy, které člověk nalezne na seznamu nejvýznamnějších filmů 21. století. Režisér Michael Haneke za film z roku 2005 na Filmovém festivalu v Cannes obdržel cenu za nejlepší režii a našlo by se dost lidí, kteří by byli schopní Utajeného zařadit na seznam nejlepších thrillerů 21. století.   Utajenému se nedá upřít mnoho věcí. Především právě režie Michaela Hanekeho je skvělá a film působí dojmem, že za ním skutečně stála silná ruka filmaře s jasně ucelenou vizí. Stejně tak má Utajený skvělé obsazení a to především hlavní hereckou dvojici Daniela Auteuila a Juliette Binoche. Hanekeův scénář vystaví solidní a zajímavou zápletku, která navíc v samotném závěru nepokládá žádnou jasnou odpověď. Osobně bych s nebál označit Utajeného za jeden z nejvýraznějších francouzských filmů posledních 20 let. Je ovšem opravdu tak fenomenální?   Na jednu stranu Utajený působí divadelním nádechem, zároveň ovšem obsahuje zcela očividné filmařské propriety. Utajeného by šlo do jisté míry zpracovat do divadelní hry, zároveň by ovšem při tomto rozhodnutí pochopitelně přišel o filmovost. Přitom všem se rozhodně nedá říct, že by byl Hanekeho scénář zase tak výjimečným a jeho snaha zakomponovat do filmu i něco víc než základní dějiště je tak trochu svízelná, protože ve finále ten pravý tah na branku vlastně vyloženě nepřináší.   Do jisté míry se Utajený tak trochu vleče, přesto ovšem do celou dobu film funguje. Jde o funkční psychologickou sondu, která skvěle funguje nejen díky dvěma hlavním hercům, ale také díky zajímavému vizuálnímu podání. Haneke se očividně snažil o vyšperkování svého filmu do nejmenšího detailu a jistá snaha hrát na divákovy emoce do jisté míry funguje. Háček tak ve finále tkví pouze v tom, že ona hra s diváckými emocemi působí do jisté míry nevyužitým způsobem a velmi snadno může u diváka dojít k myšlence, že skutečně dostal působivý psychologický thriller, kterému ovšem k dokonalosti přeci jen chybí dost. Především i proto, že sebelepší řemeslná stránka tak trochu menší šustění papírem nezakryje.   Díky rozhodnutí o tom, že se film obejde bez hudebního doprovodu se velmi pracuje se zvukovou atmosférou a v tomhle ohledu se Utajenému skutečně daří. Utajenému se daří jít pod dřeň, v mnoha ohledech se mu daří dosáhnout ideálního šokování diváka a Haneke se sice v mnoha momentech nebojí jít tak trochu přes čáru, přesto mu ovšem tahle menší sázka na nejistotu do jisté míry v rámci Utajeného vyšla.   Utajený má k triviální záležitosti daleko a ten film je dohromady rozhodně dobrý. Přece jen mu ovšem k dokonalosti chybí několik věcí a děj filmu je navíc do jisté míry průhledný takovým způsobem, že i díky tomu Hanekeho Utajený nemá šanci dosáhnout té pravé trefy do černého. Přesto se ovšem dá jeho chvála pochopit a mezi nejvýraznější francouzské filmy posledních několika let Utajený patří zcela určitě........ (26.05.2021)

Hmm, tedy podle mě, žádný umělecký zázrak. Myšlenka scénáře dobrá, filmařsky promarněno. Jisté napětí sice u filmu diváka drží, ale na druhé straně neúměrně dlouhé statické záběry nudí až znervózňují. Je to jako by jste se prohrabávali jogurtem na dno kelímku ve snaze objevit v něm to nejsladší a nakonec zjistíte, že na dně vlastně nic není. Prostě a jednoduše, na konci filmu jsem byl v rozpacích a cítil se podveden. Inu, to jsou ty festivalové filmy, které se vždy a za každou cenu musí odchylovat od zbývající většiny. Na dvě hvězdy to není a na tři také ne. Dvě mínus. (26.05.2013)

Not for me. Haneke asi nebude má parketa. Na můj vkus je to celé až moc civilní a všední, celé natočeno snad jen v bytě a ty dlouhé statické záběry mě vyloženě sraly, protože jsem se vždy lekl, že se mi seknul film, nebo dal omylem pauzu. Má to hodně pomalý tempo, nic moc extra zajímavého se tam bohužel celé dvě hodiny neděje, napětí vůbec, pointa nejednoznačná a ta vychvalovaná "šokující" scéna mi přišla být spíš komická. Hodně light psychickéj terror, kde jsem bojoval s tím ať neusnu. Dokonce jsem si při sledování vzpomněl na tu hrůzu Anatomii pádu, která je podobně civilně natočená a získává stejný evropský ceny, tak ať si to ti Nerdi užijou. 4/10. (12.03.2024)

Název Utajený je velmi výstižný, resp. "Utajená". A druhé slovo do skládačky je "pointa". Konec jsem totiž opravdu nepobral. Caché chvíli jakoby kopíruje Lost Highway bez Lynchových úchyláren, naopak, tísnivá atmosféra a tajemno nabádá diváka k tomu, aby čekal něco důmyslnějšího než sled nesouvislých scén a obrazů, jenže to by nebyl Haneke, aby film nějak "neovzláštnil" (v tomto případě to znamená debilně neukončil). Fakt, že do svého díla vložil jednu drsnější scénu a pak nechal diváka bez konce, aby mu (pokolikáté už?) dal možnost přetvořit ve své fantazii režisérův kousek k dokonalosti, film akorát tak shodil. A já už toho začínám mít dost, protože tohle je můj 7. zhlédnutý Hanekeho film a pan Tvůrce se už nám nějak moc opakuje. Jinak snímek nebyl vůbec špatný, obsazení Daniela Auteuila a Juliette Binoche bylo sázkou na jistotu, autentický způsob natáčení diváka dokázal dobře přenést do kůže hlavních hrdinů (jen jsem si několikrát během filmu posteskl nad absencí hudby) a vše mohlo být dotaženo ke kvalitnímu celku nebýt již zmíněné (ne)pointy se kterou dílo stojí a zároveň padá. (22.08.2011)

Absolútne iný triler, aké sú k vzhliadnutiu v našich kinách. Napriek tomu svojim spôsobom strhujúci a vonkoncom nenudí. Haneke sa proste s divákom ako vždy pohráva a provokuje ho, ako sa mu zachce. Otvorený a kontroverzný koniec nie je asi najväčšia výhra, záleží asi na nálade a vkuse jednotlivého diváka. Skôr by som vytkol trochu násilne implantovaný rasistický motív. Keď je niekto sviňa, prejaví sa jeho správanie na okolí bez ohladu na rasu. Xenofóbia je ale v kinematografii v móde. (07.07.2007)