Záhada modrého pokoje

Že je příběh takový očividný brak, mi nevadilo. Mnohem horší však bylo, že z něj scénář udělal hloupý brak. Postavy se nechovají příliš logicky a ačkoliv hlavní záhada je na konci jakžtakž vyřešena, zůstává řada dalších otazníků, které už ovšem nezajímají nikoho kromě diváka, jenž přijde zkrátka. V jakékoliv lepší detektivce by se například přišlo na kloub i tomu, co se na zámku dělo před dvaceti lety. Tady ne. Co se týče obsazení, vyloženě mě zklamal uřvaný Bedřich Vrbský v roli policejního komisaře - nechápu, kdo proboha dopustil, aby mu Jaroslav Marvan hrál jen jakéhosi bezejmenného podržtašku. (20.03.2016)

Nějak mne to nevzalo. I přes vědomí, že jde stále o začátky zvukového filmu, mi přišlo, že herci neuvěřitelně teatrálně přehrávají, kameraman netuší, která bije, a těch podivných střihů a záběrů přes osu je tolik, až bolí oči. Také mne mrzelo, že úvod zabere přes deset minut, než se něco začne dít, včetně záběrů zámku/hradu, jedné komplet písničky s nekonečným počtem slok jako písně z kancionálu v kostele, a ostatně těch záběrů hradu jsme si užili během té krátké stopáže až nad hlavu. Řvoucí komisař kvůli prkotině už mi přišel směšný. A samozřejmě - štvalo mne, že nikoho nenapadlo, že by v pokoji mohli být dva a víc lidí v jednu po půlnoci, že museli přespávat po jednom. A co je naprd - vůbec nebylo vyřešeno, co se stalo před 19 lety. Ta inspirace wallaceovkami je zřejmá, tajná chodba se dala předpokládat, jen hrdiny to nenapadlo (jak si ale tajný vchod otevřela ta kočka?!!!), figurína je opajcnutá ze Sherlocka Holmese. Nějak jsem nepochopil, proč se musí tajit otec, holka by se z toho myslím nezhroutila. Klady pro mne jsou možnost vidět Kováříka, Šejbalovou, Smolíka v jejich raných zvukových rolích, a samozřejmě Karla Hašlera, rovněž lokace jsou dokonalé. Ale stejně mi pořád leží v hlavě, jak se tam dostala kočka, a co se stalo před 19 lety. Jo, a hlavní padouch by mohl z fleku hrát Kafku, (14.02.2016)

Americká verze tohoto příběhu mi přišla o trošku lepší – hlavně ale co se hereckých výkonů týče a ač to nerad říkám i samotným zpracováním akčního finále této detektivky. Tady to bylo místy poněkud vlažnější. Jaroslav Marvan tu byl jen do počtu a trio nápadníků se moc nevytáhlo. Nicméně lokace i interiéry nebyli marné, některé pasáže měly i slušnou atmosféru. I tak tomu ale vzhledem ke stáří dám alespoň průměrné ohodnocení… (12.07.2021)

První česká detektivna, celkově však poměrně průměrný film s ne moc dobrými hereckými výkony. Všichni herci se teprve hledají (kdo by řekl, že z Marvana a Šejbalové budou velikáni českého filmu), na druhou stranu - pokud porovnáme ostatní filmy z počátku třicátých let - příjdeme na to, že se tehdy moc dobrých snímků netočilo. Tento má tedy alespoň to jedno prvenství. (11.05.2013)

Česká adaptace jedné z prvních zvukových německých detektivek (Erich Engels) je typickým odrazem doby, v níž podobné filmy vznikaly. Lze sice s povděkem kvitovat nefalšovaný pokus o hororovou atmosféru, ale v ději se postupně vynořuje tolik chyb a nejasností, že jakékoli napětí je rázem pryč. Navíc valná většina herců příšerně přehrává, Šejbalová se leká, Svoboda koulí očima, Hašler je spíš k politování... Nemalou zásluhu na tom, že film alespoň skvěle vypadá, má Jan Stallich, tehdy už kameraman světové úrovně. Snaha byla, ale zlaté časy českých krimi filmů mají teprve přijít. (04.10.2008)