Secret of the Blue Room

Rozhodně lepší než česká verze, kterou jsem viděl už před hodně dlouhou dobou. Je to prostě béčková jednohubka, ale nepůsobí to utahaně ani nenudí. (19.07.2020)

Sentimentální detektivní příběh s rychlým spádem. 60% (07.06.2012)

Zejména zpočátku naivní, později ale velmi příjemná atmosférická detektivka. Majitel hradu, jeho dcera, její tři potenciální nápadníci a tajemný, dvacet let zamčený modrý pokoj, protože v něm kdysi mizeli lidé. Jeden z mladíků se v pokoji rozhodne přenocovat, ale záhadně zmizí... Ačkoli se dalo z mnoha indicií odvodit, jak to dopadne, včetně padouchovy motivace, přiznám se, že atmosféra na mě velice příjemně dýchla a užíval jsem si toto dobrodružství ve stylu Hercule Poirota do poslední minuty. (22.08.2013)

Po delší době jsem dostal opět chuť, pustit něco ze starých a mnohými zapomenutých filmů. Secret of the Blue Room se mi válel doma už opravdu hodně dlouho, jenomže se mi prostě dlouhodobě nedaří sehnat německý originál Geheimnis des blauen Zimmers (1932) abych mohl porovnat a už jsem to pomalu vzdal. Spíše než hororem bych tento kousek označil za mysteriózní detektivku – drama, které mladou generaci už asi příliš neokouzlí, přestože se vůbec nejedná o špatný film.   Prostředí starého sídla i jeho interiéry jsou pěkné, černobílý hábit mi rovněž nevadí (ba naopak), herecké obsazení a výkony taky nejsou špatné a místy to má i docela slušnou atmosféru. Hororoví fandové však mohou rovnou zapomenout na nějaké nervy drásající momenty, litry krve či brutální vraždy. Tady jde spíše o komorní detektivku, ve které nemá místo postupné rozplétání celé záhady, ale spíše se s blížícím se koncem jde rovnou na velké finále. Po smrti druhého nápadníka se na místo dostaví vyšetřující detektiv, který trošku osvětlí cože se zde nejspíš děje, dojde na výslechy personálu, potencionálních podezřelých, no a dále nebudu prozrazovat. Nicméně akčnější závěr určitě nebyl na škodu, i když byl tak trochu úsměvný svým zpracováním a provedením.50% (11.07.2021)