Únos

Dvě hvězdičky dám proto, protože dementní chování většiny postav mě tak nehorázně s*alo, že to nebylo možné. Pokud mi někdo unese manželku, zabalí do pytle a chce ji nechat chcípnout někde ve sklepě a já to celé zpovzdálí (solidně ozbrojen) sleduju, TAK SE S NÍM NESERU a ustřelím mu držku u samé paty!!! Kurt je všechny ale mírumilovně zavře do sklepa namísto své drahé a pak se snaží ujet. Logika šumící trávy. (18.11.2009)

Na cestě krajinou, která by se líbila tak mému velbloudovi, se v autě k lepším zítřkům veze manželský pár. V takové situaci je porucha na autě něco, co nezbytně musí nastat a tím téměř končí uvěřitelné okamžiky filmu. Nebudu upozorňovat na každý spoiler zvlášť, dál to prostě nečtěte, pokud spoilery neradi. Jsme v oblasti, kde se už pěkných pár lidí ztratilo, sice projíždějící cizinci, ale nikoho z nich nikdo nepostrádal, ani se žádnou zvláštní náhodou nenašel kousek těla. No taky nejsme v kriminálce Nevadská poušť nebo Sběratelích kostí. Chlapík, co hledá ztracenou manželku, je podezřelý nejen ožungrům v hospodě, ale i místním šerifům. Hrdina tedy ztracenou manželku hledá sám a na to, že má jinak civilní povolání, je pozoruhodné, jak snadno doluje z paměti stopařské schopnosti a předvádí výtečnou kondici. Jo jo, co se v skautu naučíš, po překročení hranice středního věku v Nevadské poušti najdeš. (26.12.2012)

Začátek je fakt výborný. Beznaděj Russelovy postavy na vás přímo dýchá. Lidi, které prosí o pomoc v pátrání po své ženě, vypadají, že vědí víc než říkají. Člověka tedy do děje vtáhne i představa nějakého spiknutí. Po asi půl hodině ale začne být Únos průměrný, obyčejný thriller, což trvá až do jeho úplného (samozřejmě superakčního) konce. Škoda. (29.07.2005)

Konfrontace uhlazeneho měštáka a smradlavých vidlomužů je vděčné téma. Ve scénách, kdy se dostanou do křížku, a chudák Russel kdesi uprostřed pustiny neví, jestli mu neodbíjí poslední hodinka, by se napětí dalo krájet. Další průběh už je celkem jednoduchý a gradace mírně stagnuje, nadruhou stranu ale filmu pára vysloveně nedojde ani jednou. Skrze strach a bezmoc si to tak zdánlivě vyčerpané téma zručně odkroutí až do konce. Podobné nepříjemné výletní dobrodružství je ve filmu Záhadné zmizení. Alternativa: Vanishing. (15.05.2011)

„Ak sa vozíš púšťou na takomto fáre, to už si naň rovno môžeš ceduľu som hovado a koledujem si o malér.“ Poctivý deväťdesiatkový triler za 36 miliónov. Tá prašná atmosféra opustených amerických ciest! Desiatky kilometrov máte po pravej strane púšť a po ľavej tiež. Geniálne. Určite si mnohí spomenú na Stopára s Rutgerom. Únos je miestami strhujúci, po väčšinu minutáže svižný (skoro) akčný triler s krásne jednoduchou a pritom ráznou hitchcockovskou zápletkou. Prvú polovicu si uznanlivo vravíte: hm, to je fakt zaujímavá a zapeklitá situácia, čo by som na hrdinovom mieste asi tak urobil ja? Nikto nič nevie, hrdina ani postavy okolo neho, ale ako hrdina, aj my z nich máme pocit, že niečo taja. Ale čo? A prečo? Občas bohužiaľ tempo uvädne. Kurt Russell je sústredený ako diabol a ťahá film k záverečným titulkom s usilovnosťou bobra obhrýzajúceho strom, ale pravdupovediac už v 90. rokoch, keď som to prvý raz videl na VHS, mi tu nesedel. Typovo sa sem podľa mňa nehodí. Kathleen Quinlan (ktorá sa neskôr do nehostinnej púšte vrátila v remaku Hory majú oči) ešte menej, tá je ale našťastie na plátne minimálne. O Únose je najlepšie nič nevedieť a nechať sa voľne unášať relatívne nepredvídateľným dejom. Na konci sa ukáže, že to celé v skutočnosti bolo strašne jednoduché. Niekomu to môže vadiť, iný naopak ocení, že gauneri nie sú žiadni mraziví zlosynovia, ale obyčajní chlapi v šiltovkách v čele so spoľahlivým J.T. Walshom (zomrel o rok neskôr na infarkt vo veku 54 rokov). Určite to má niečo do seba, Únos si vždy rád pozriem a niektoré scény sú vskutku napínavé a minimálne prvá polovica je fakt realistická, uveriteľná. Potom sa to postupne rozpadne, hoc naozaj poteší vysvetlenie, ktoré je rovnako realistické a uveriteľné, ako prvá polovica. Režisér Mostow odviedol dobrú prácu. Ale ako celok skôr priemer a scenár obsahuje viacero nepekných klišé. Občas vás hrdina príjemne prekvapí tým, ako sa zachová, inokedy sa ale chová ako s prepáčením blbec a občas si ťukáte prstom na čelo (premena džípu na loď). Výprava ako taká je síce super (nekonečné a temer opustené cesty uprostred nehostinnej americkej púšte s len kde-tu roztrúsenými pumpami a motorestami). Zvláštne pôsobí strážca zákona, ktorého scenárista do deja absurdne montuje do najnečakanejších momentov. (21.10.2004)