Jak chutná smrt

Ja som sa kedysi na to dosť tešil, keď som sa dopočul, že to bude v televízii. Hlavne na Ivanu Christovú. Ale na moje ospravedlnenie to bolo rok po tom, čo bol film v kinách. Asi to bola strašná blbosť, lenže nejakým tým cool spôsobom ma tento film vtedy dosť zaujal a vôbec som sa pri ňom nenudil. Dnes pozerať podobné výtvory by bolo určite riadne terno. Museli neskutočne zostarnúť. (11.01.2013)

Amatérský pokus o český thriller, s docela zajímavým námětem, ale naivním a v našich poměrech sotva uvěřitelným provedením a předvídatelným koncem. Herecká šeď bez výrazných výkonů. Zaujalo mne jen Kukurovo prohlášení na synově oslavě, že zásluhou propagační činnosti jeho agentury vyvezeme do zemí Blízkého východu zbraně za miliardu dolarů. Na to kontrovala jeho žena Šplechtová ušlechtilým sdělením, že jejich nadace Otevřená dlaň vypravila několik kamionů s humanitární pomocí obětem války. Tak to dneska na světě chodí. Je to stejně nadčasové jako Jak chutná moc, jenže mizerně zpracované. Ani mne proto nepřekvapuje, že tento film je tak málo vysílaný. (13.05.2016)

Ivana Christová vo filme ako herečka, to som si nemohol nechať ujsť, hlavne že to bolo z čias, kým ešte vyzerala na zjedenie. Na to, že ako neherečka patrila k hlavným postavám, hrala celkom fajn, mohla rozprávať po slovensky, takže nevznikli jazykové problémy. Horšie už to bolo so scenárom, ako kriminálka nula bodov, thriller podobne, snáď ako psychologický by som uznal za jednu hviezdu. A tá druhá je za Christovú a trošku Trošku. –––– Ta holka ale žádnou zbraň neměla. – To nic. Ale trefil ji nádherně. (30.01.2019)

Ta manýra je příšerná, ten film je jí kompletně prodchnutej- je to ve scénáři, je to ve výpravě, je to v režii a následně v hereckých výkonech. Paradoxně tomu nepodlehla jen jediná neherečka, tehdy modelka a krátce před tím Miss Československa Ivana Christová. Ta jediná tady byla civilní a relativně přirozená. Líbila se mi i její milostná scéna s revolverem. Jinak je to ale zase Cieslerův pošahanej fucking hell. (11.05.2016)

Silný příběh v nezáživném, až otravném zpracování. Podprůměrná, byť alespoň melodická road (shot) movie životem. O tom, že úkolovat svými nenaplněnými sny potomka může vést ke smutnému konci. Aneb dlouhé vlasy, krátký rozum (a tím nemyslím tu „zděděnou“ matraci Danielu, ale Robertova otce). Ale trefil to parádně, tatík! Přímo olympijská trefa, řekl bych. Jen místo medaile si vystřelil doživotní peklo. Tak aspoň se na to ještě učesal, no. (06.09.2013)