Réžia:
Jaromír VaštaScenár:
Jaroslav DietlHrajú:
Darek Vostřel, Ludmila Vostrčilová, Iva Janžurová, Jiří Hrzán, Vítězslav Černý, Marta Kubišová, Dáša Neblechová, Helena Blehárová, Karel Černoch (viac)Epizódy(9)
-
Křeslo (E01)
-
Muž v redingotu (E02)
-
Miss Diorling (E03)
-
Albrecht z Valdštejna (E04)
-
Loupež století (E05)
-
Rudolf III. na dvoře Leonida I. (E06)
-
Hrabě Monte Christo (E07)
-
Betlém (E08)
-
Dinosaurus (E09)
Obsahy(1)
Muzikálová féerie autora Jaroslava Dietla a Jaromíra Vašty z let 1967- 1968. Pamětníci si na pražského řezníka Rudolfa a jeho rodinu určitě vzpomenou a zaplesají. A ti mladší budou asi přijemně překvapeni tím, jak nápaditě se písničkové pořady mohou také dělat. O řezníku Rudolfovi (Darek Vostřel), který jaksi ve víru všedních dnů ztratil schopnost zasnít se, odpoutat se alespoň na chvíli od běžných starostí a trochu se "rozlétnout". Naštěstí je tu dcera Šárka (Iva Janžurová), která má zřejmě fantazie nadbytek (jak už to v patnácti letech bývá) a s pravou ženskou chytrostí přiměje ke snění i svého otce. A je nutno přiznat, že řezník Rudolf, když se do toho jednou dá, sní opravdu velkoryse... (Česká televize)
(viac)Recenzie (71)
Můžu říct, že je to alespoň pro mne jedna z nejlepších výpovědí své doby- nálada ve společnosti, radost ze života, prostě to na mě velmi silně zapůsobilo. Navíc uprostřed výroby seriálu přijedou Rusáci a utnou Pražské jaro, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části. Je vidět i v závěrečných dílech, jak jsou všichni zdrcení a neví co bude, nálada v těch dvou posledních dílech je fakt pohnutá, Martina Motlitba na konci Monte Christa a vánoční koledy na Půlnoční ve svatém Jakubu, toť sepětí národa v těžké chvíli, které má svou sílu i dnes. Ale krom toho se užije i spousta srandy, herecké výkony excelentní, většina velkých hitů své doby tu taky zazní. Tenhle seriál mne prostě dostal..100% ()
"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. ()
V rámci československé televizní tvorby a s přihlédnutím k historickým událostem (srpen 68) obdivuhodný počin. Přesto se mi jednotlivé epizody zdály příliš rozvláčné (na celovečerní stopáž to vážně nebylo) a bavily mě jenom určité fragmenty. Ráda si ale někdy zopakuji například díl třetí (populární zpěváci v rolích učitelů a "Podívej, kvete růže" Helenky Vondráčkové) nebo čtvrtý středověký. ()
I dnes neuvěřitelně svěže působící písničkový seriál. Normálně netrpím záchvaty nostalgie, ale nelze si nepovšimnout, že tehdejšímu mainstreamu dominovaly prvotřídní zpěvácké hlasy. Ne že by dnes bylo málo skvělých zpěvaček a zpěváků. Jen nejsou moc slyšet. Do médií jsou posouváni zřejmě podle jiných kritérií.:-D ()
Hudebně-zábavný seriál, který je v určitém směru spíše nevšedním experimentem, než skutečným dramatickým dílem, postihuje euforické politické uvolnění jara '68 a (ne)jen proto mu náleží zasloužená pozornost. Dietl navíc vyšel z představy – jak sám kdysi uvedl – že v každém z nás je kus chamtivého a kus ušlechtilého, kus velkorysého a kus malého, kus dobrého a kus prevíta. Tato autorská představa se odráží v titulní postavě řezníka Rudolfa (výborný Darek Vostřel), který je po svém dědečkovi a otci třetím řezníkem rodu. Má své obyčejné starosti v práci i doma. Žije svůj všední život. Má však také patnáctiletou dceru (Iva Janžurová), která má hlavu plnou nejneuvěřitelnějších představ a fantaskních nápadů. Příběh začíná v okamžiku, kdy ztřeštěná Šárka začne otce vtahovat do své fantazie. Jde to ztuha, ale když se to rozjede, tak to stojí za to – řezník Rudolf se mění v uměnímilovného zámeckého pána, který se pohybuje v prostředích, odpovídajících jeho postavení, jindy v anglického lorda, velkorysého i chápavého zároveň, anebo v protřelého detektiva, pátrajícího po lumpech všeho druhu. Jeho představy se prolínají s fádní realitou všedního dne, čímž vzniká – pochopitelně – i řada komických situací. Režie byla svěřena zkušenému Jaromíru Vaštovi, který do každého dílu propasíroval i vzácnou návštěvu ze zahraničí (Udo Jürgens, Hugues Aufray). S písněmi, které během seriálu zazněly v podání nejpopulárnějších českých zpěváků (Gott, Matuška, Vondráčková, Kubišová, Neckář, Štědrý, Hála, Přenosilová, Simonová a další) se posluchači navíc setkávali i na deskách Supraphonu. I proto seriál o řezníku Rudolfovi nestárne a s každou další reprízou si získává nové generace vděčných diváků. ()
Galéria (179)
Fotka © Česká televize / Jiřina Cinybulková
Zaujímavosti (42)
- Píseň Modlitba od Marty Kubišové zazněla v tomto díle, který byl vysílán na podzim roku 1968, to ji ale už znal celý národ, protože autoři se rozhodli ji nasadit do rozhlasového vysílání v důsledku okupace v srpnu 1968. První verze písně se nahrávala v hudebním studiu na Petynce, autor hudby Jindřich Brabec přijel vyděšený v rozstříleném autě od kulek spřátelených vojsk. V této nahrávce je drobná chybička v textu, která vznikla tím, že autor textu Petr Rada text přečetl do telefonu, protože jej dopisoval na poslední chvíli. Místo „lide“, zazpívala Marta „lidé“. Je zvláštní, že v místech, kde se píseň „Modlitba“ nahrávala, je dnes sakrální prostor malé modlitebny. (sator)
- Seriál o Rudolfu III. měl nahradit pořad Vysílá studio A (od r. 1964), ve kterém vystupovali zpěváci, dirigenti, textaři a muzikanti. Na rozdíl od něj byla Píseň pro Rudolfa III. ale už více spjata s příběhem a měla zřetelný dramatický oblouk, i když děj byl v podstatě jednoduchý. Každý díl je stylizován do jiného prostředí a autoři vždy napsali jednu část, ta se natočila a pak teprve pracovali na scénáři dalším. Spíše náhodou se ale ze seriálu stala jedna z nejlepších výpovědí své doby. Promítla se do něj nálada ve společnosti, radost ze života v podobě Pražského jara, ale také příjezd okupačních vojsk, což se projeví v dalších dílech celkovým zvážněním a ztemněním písní i hrané části. (Česká televize)
- Díl obsahuje i scénu, která zdánlivě nemá logiku. Generál, který zradil námořníka Dantese, se ve scéně setkání s navráceným hrabětem Monte Christem odjede nejdříve ve studiu natočeném záběru zastřelit, aby se najednou obraz ze studia přenesl na komunikace u Strahova, kde se postava v kočáře opravdu zastřelí. Na jaře roku 1968 se totiž na stejném místě zastřelil generál Vladimír Janko, náměstek ministra obrany ČSSR. Důvodem bylo otevření armádních kauz z éry prezidenta Novotného, do kterých byl Janko namočen. V jednu chvíli se dokonce spekulovalo o tom, že plánoval s kolegou vojenský převrat s cílem obnovit moc Antonína Novotného. (Česká televize)
Reklama