Píseň pro Rudolfa III.

Když jsem vyrůstala točil Dietl už jen seriály z pracovního prostředí, mezi nimiž Synové a dcery Jakuba Skláře patřili ještě k tomu lepšímu. Bylo pro mě zajímavé zjišťovat, že onen člověk dokázal natočit také něco docela jiného. Pro mě je vrcholem Dietlovy seriálové činnosti vedle životopisu Alexadra Dumase právě tento seriál. Někdy je dojem z něj pravda rozpačitý, jindy však výborný. Odvážné mi příjde vystavět seriál na výchozí zápletce, v níž to nejzajímavější se má odehrávat výhradně ve světě představ. Zbytek děje je vlastně až vždy uboze jednoduchý. Ten spor středostavovské omezenosti a třeskuté fantazie, z něj však dělá cosi velmi zvláštního. (I já díl Betlém považuji za nejlepší a tomu dávám *****.) (08.11.2004)

"Pouze" znamená mnohdy všecko. To "všecko" tvoří obligátní instrumentárium nápadu a zvládnutí návazných výrobních složek - v tomto případě televizní tvorby. A pak "maličkost" - jiskra, nevypočitatelná a nevykalkulovatelná, která způsobí zázrak: trvalou pozornost, neutuchuchající obdiv vzdorující času a konečně všeobecně sdílenou a uznávanou hodnotu. Pohlédneme-li z tohoto hlediska na klasický čeký muzikálový seriál - i tak to lze charakterizovat toto Dietlovo zralé dílo - jsme konfrontováni s vícefunkční, navýsost profesionální Vaštovou režií (Jaromír Vašta), skvěle vybraným mladickým hereckým duem Hrzán-Janžurová a dobře zachyceným dobovým prostředím světel i stínů zavedeného komunistického životního stylu té doby i prvků. jež prorážely viditelně jeho povrchem. Na tomto pozadí písně, vybírané tak, aby mohly navázat na úspěšné televizní soutěže první poloviny šedesátých let (PÍSNIČKY NA ZÍTRA, KDO - S KÝM - O ČEM - PRO KOHO) i rozmach malých divadelních scén (Semafor, Rokoko, Alfa), a události Pražského jara a rané, postupně prosazované normalizace (píseň PŘEJDI JORDÁN), nemohly neuspět - zvlášť když byly interpretovány špičkovými zpěváky doby (Gott, Matuška, Neckář, Pilarová, Vondráčková, Kubišová). Symbolické je. že poslední díl, předvídavě nazvaný DINOSAURUS, nikdy nebyl vysílán. Zaujmou i politické reflexe v obou posledních dílech (7. a 8.). Způsob, jakým Dietl vtělil do romantického syžetu Dumasova románu i biblické vánoční scenérie soudobou politiku, je jedinečný (scéna podpisu vázacího aktu Třemi králi na Herodesův příkaz v 8. díle). Je dobře, že dílo je konečně také dostupné i na DVD nosičích. (20.10.2007)

Hudebně-zábavný seriál, který je v určitém směru spíše nevšedním experimentem, než skutečným dramatickým dílem, postihuje euforické politické uvolnění jara '68 a (ne)jen proto mu náleží zasloužená pozornost. Dietl navíc vyšel z představy – jak sám kdysi uvedl – že v každém z nás je kus chamtivého a kus ušlechtilého, kus velkorysého a kus malého, kus dobrého a kus prevíta. Tato autorská představa se odráží v titulní postavě řezníka Rudolfa (výborný Darek Vostřel), který je po svém dědečkovi a otci třetím řezníkem rodu. Má své obyčejné starosti v práci i doma. Žije svůj všední život. Má však také patnáctiletou dceru (Iva Janžurová), která má hlavu plnou nejneuvěřitelnějších představ a fantaskních nápadů. Příběh začíná v okamžiku, kdy ztřeštěná Šárka začne otce vtahovat do své fantazie. Jde to ztuha, ale když se to rozjede, tak to stojí za to – řezník Rudolf se mění v uměnímilovného zámeckého pána, který se pohybuje v prostředích, odpovídajících jeho postavení, jindy v anglického lorda, velkorysého i chápavého zároveň, anebo v protřelého detektiva, pátrajícího po lumpech všeho druhu. Jeho představy se prolínají s fádní realitou všedního dne, čímž vzniká – pochopitelně – i řada komických situací. Režie byla svěřena zkušenému Jaromíru Vaštovi, který do každého dílu propasíroval i vzácnou návštěvu ze zahraničí (Udo Jürgens, Hugues Aufray). S písněmi, které během seriálu zazněly v podání nejpopulárnějších českých zpěváků (Gott, Matuška, Vondráčková, Kubišová, Neckář, Štědrý, Hála, Přenosilová, Simonová a další) se posluchači navíc setkávali i na deskách Supraphonu. I proto seriál o řezníku Rudolfovi nestárne a s každou další reprízou si získává nové generace vděčných diváků. (06.09.2009)

Ve své době populární a zajímavým způsobem vyrobený televizní písničkový seriál (po hudební stránce opravdu skvost, nejlepší díl jednoznačně "Betlém", některé písně měli podobu jakési ho videoklipu+některé písně napsané programově pro jeho děj, se staly později stěžejní součástí repertoáru předních českých zpěváků, viz třeba "Přejdi Jordán" od Heleny Vondráčkové) s našimi předními pěveckými hvězdami a umělci, ale vystoupili tu i některé zahraniční hvězdy, například známí zpěvák zpěvák Udo Jürgens, to vše jen krátce (a později dokonce současně s natáčením) před vstupem SOVĚTSKÝCH vojsk a posléze nastolené tuhé normalizaci, ano do té doby tu byla ještě jakási volnost, svoboda slova, a seriál pro svou nadčasovost měl svůj význam a opodstatnění a samozřejmě i problémy, dnes s odstupem času a nad některými doslova revolučními písněmi se člověk musí už jen pousmát, o některých charakterech, které se dovedly šikovně přizpůsobit změně režimu, ani nemluvě. Seriál určen hlavně pro pamětníky, kteří si nostalgicky zavzpomínají nad patrně nejlepší dobou ve všech směrech, ZLATÝCH '60 letech! (22.12.2010)

Písně pro Rudolfa III. jsou rozhodně výtečný projekt a už jen za odvahu tvůrci si vysoké hodnocení zaslouží. Také sestava zpěváků, na dobu asi to nejlepší včetně zahraničních hvězd, je pozoruhodná. Nicméně tohle jsem neocenil a popravdě mě písničky nudily. Během nich jsem povětšinou odcházel pro jídlo, pití a na záchod. Krásně mé myšlenky vystihla jedna replika: „Proč zpívá pod mostem?“ Hrané pasáže jsou ale skvělé a za ně a za silný příběh vzniku seriálu si ode mě čtyři hvězdy odnesly. Který jiný československý seriál nemohl natočit jeden z dílů kvůli okupaci v 68? Byl zakázán po odvážném a silném dalším dílu? Poslední díl mu byl oficiálně úplně zničen (i když se jej nakonec jako zázrakem podařilo zachránit)? Pokud vám ještě sednou do noty písničky, je tento seriál jasným kandidátem na maximální hodnocení, zvlášť pro lidi, kteří tu dobu osobně ještě pamatují. (02.06.2020)